Státní spořící fond či zvýhodnění investic. Strany slibují reformu neefektivního třetího pilíře | E15.cz

Státní spořicí fond či zvýhodnění investic. Strany slibují reformu třetího pilíře

Nguyen Thuong Ly

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Volební období současné vlády se chýlí ke konci a nyní lze s jistotou říct, že se opět nepodařilo prosadit důchodovou reformu. Byť se strany ve volebních programech předhánějí – a do velké míry shodují – v tom, jak upravit důchodový systém, začíná u dnešních dvacátníků, třicátníků a čtyřicátníků převládat nervozita z toho, jak bude jednou vypadat jejich penze a zdali by se neměli zajistit sami. Už téměř třicet let mají Češi možnost spořit v soukromých penzijních fondech, ty konzervativní jsou však v současné podobě neefektivní nejen pro klienty, ale koneckonců i pro stát. Politické strany kandidující v blížících se sněmovních volbách proto mají se třetím pilířem velké plány.

Zajistit na stáří se dá různě. Jenže pořízení nemovitosti není dostupné pro každého, investice do akcií jsou pro informované, kryptoměny si sotvakdo kupuje na přilepšení k penzi a tak nezbývá mnohým lidem nezbývá než si spořit u penzijních společností a čerpat státní příspěvek. „Stát do třetího pilíře dává dneska obrovské peníze. Na příspěvcích a daňových úlevách to stojí zhruba dvacet miliard korun ročně. To je ohromná částka a celé penzijní spoření se lidem vyplatí jen díky státnímu příspěvku, bez něj by nemělo smysl,“ podotýká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Úspory významně ukrajuje inflace i vysoké poplatky. Nejvíce tím trpí lidé, kteří stále spoří v rámci penzijního připojištění ve starších transformovaných fondech, do kterých nelze od roku 2013 vstupovat. Ty investují do dluhopisů a garantují minimálně nulový výnos. Žádný z těchto fondů ale nedokázal v minulých letech překonat inflaci. Lépe jsou na tom novější účastnické fondy v rámci nového schématu doplňkového penzijního spoření, kde se dá nakombinovat investice do stabilnějších dluhopisů s potenciálně rizikovějšími investicemi do akcií a podobně. Část lidí ale odrazuje možné záporné zhodnocení uložených peněz a raději zůstávají ve starých fondech.

Hrozí snížení důchodů

O penzijní spoření s příspěvkem státu je zájem, spoří si přes 4,4 milionu lidí. To je většina ekonomicky aktivní populace. Jenže mnozí si šetří málo, konzervativně a krátce, a tak do penze odcházejí v lepším případě se stovkami tisíc korun. Drtivá většina lidí si proto peníze vybírá rovnou, nemá pro ně smysl využít peníze jako každoměsíční přilepšení k penzi. V současnosti se 96 procent penzistů spoléhá pouze na státní důchod.

To do budoucna nebude rozumné. Už před pandemií ekonomové spočítali, že pokud se do roku 2030 nepodaří přijmout penzijní reformu, která zásadně překope příjmy i výdaje důchodového systému, budou se muset důchody plošně snížit až o 15 procent. „Vzhledem k velkému rozsahu očekávané demografické změny by bylo vhodné posílit úroveň soukromého důchodového spoření občanů, aby tak byla v budoucnu zajištěna dostatečná životní úroveň starobních důchodců,“ upozornila nedávno Národní rozpočtová rada.

Třetí pilíř v číslech

Počet lidí, kteří si spoří v penzijních fondech: 4,4 milionu

  • Z toho v penzijním připojištění (transformované fondy): 3,1 milionu
  • Z toho v doplňkovém penzijním spoření (účastnické fondy): 1,3 milionu

Počet lidí, jimž přispívá zaměstnavatel: 1,6 milionu

Objem uspořených peněz ve fondech: 537 miliard korun

Výše průměrné měsíční platby: 758 korun

Státní fond i spoření investicemi

Některé strany proto nabízejí alternativu. Sociální demokraté slibují ve volebním programu státem organizovaný třetí pilíř. „Garantoval by výnos nad úroveň inflace, což dneska není samozřejmost. Kdyby se to dobře zorganizovalo, tak by to bylo levnější na provoz, než jsou soukromé fondy, a tím by stát ušetřil,“ tvrdí Maláčová, podle které by stát mohl nabídnout konkurenceschopný produkt, který by byl pro občany atraktivnější než spoření u soukromých společností. „Tím, že by výnos byl vyšší než inflace, tak by se zájem přesunul do státem organizovaného třetího pilíře. Byl by to normálně tržně organizovaný fond, ale s většinovým podílem státu,“ vysvětluje ministryně s tím, že by stát mohl peníze reinvestovat do státního bytového fondu. Náklady na provoz takového fondu jsou neznámé.

Podobnou myšlenku má i koalice Pirátů a STAN, kteří navrhují zřízení státního nebo veřejnoprávního spořicího fondu. Konkurovat by neměl výnosem, ale poplatkovou politikou. „Naprostá většina fondů účtuje maximální výši poplatků, kterou zákon dovoluje, a nijak si nekonkurují,“ říká poslanec Tomáš Martínek (Piráti).

Graf - Loňský výnos penzijních fonduAutor: E15

„Státní konzervativní fond by mohl mít poplatkovou politiku nižší, a pokud by dokázal nabídnout alespoň nějaké zhodnocení, mohlo by to být zajímavé alespoň pro tu konzervativnější část společnosti,“ dodal Martínek s tím, že by fond zhodnocení negarantoval. Peníze ze spoření by měli mít lidé možnost využít ke koupi nemovitosti na stáří, uvolnit se mají podle poslance například podmínky pro předčasný výběr peněz na pořízení bydlení. Piráti si také pohrávají s myšlenkou podpory zpětných hypoték.

Koalice Spolu složená z ODS, KDU-ČSL a z TOP 09 s novými myšlenkami na fond nepřichází. „To přímo v programu nemáme, umím si to ale představit. Můžeme o tom s koaličními partnery debatovat,“ připouští šéf lidovců Marian Jurečka. „Pro nás je klíčové, aby děti a vnuci mohli ze svých sociálních odvodů přímo podporovat své rodiče a prarodiče. Vychovali budoucí plátce daní a musejí mít důstojně zajištěné stáří,“ domnívá se Jurečka.

Hnutí ANO program nepředstavilo, ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ale v rámci spoření na důchod prosazuje zavedení účtu dlouhodobých investic, které má na stole sněmovna, ale nejspíš jej nestihne projednat. „Je to majetkový účet, který má představovat alternativu a zdravou konkurenci k existujícím produktům spoření na stáří,“ uvedla Schillerová. „Tento produkt na finančním trhu má mít stejné daňové výhody, jaké má životní pojištění a produkty třetího penzijního pilíře, které však účastníkům v řadě případů nepřinášejí dostatečné zhodnocení, takže jim reálně neumožňují vytvořit si významnější úspory na stáří,“ řekla ministryně s tím, že by stát v rámci tohoto účtu daňově zvýhodňoval investice do akcií, dluhopisů či do podílových fondů.

Penzijní fondy chtějí svou reformu

Prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop je k nápadům stran skeptický. „Pokud by měl státní fond garantovat zhodnocení minimálně na úrovni inflace, a přitom investovat konzervativně, jak o tom mluví ČSSD, musel by každoročně dorovnávat rozdíl mezi výkonností státních dluhopisů, zhruba jedno procento, a výší inflace, což jsou zhruba tři procenta,“ uvedl Poklop s tím, že neví, kde by na to stát vzal. Účet dlouhodobých investic zase podle něj nepřináší nic nového.

Asociace nyní podle Poklopa pracuje na vlastních návrzích, které chce předložit vládě. Měla by se podle něj zvýšit minimální hranice pro získání státního příspěvku, která je nyní nastavena na 300 korun. Chce také zvýšit horní hranici pro získání maximálního příspěvku. V současnosti dostává od státu stejný příspěvek ten, který si spoří tisícovku, i ten, který spoří pět tisíc korun měsíčně. Příspěvek by se podle asociace měl vypočítávat procentuálně z platby.

„Pracujeme také na návrhu, kdy by člověka v jeho prvním zaměstnání povinně přihlásil do systému jeho zaměstnavatel. Účastník by měl právo kdykoli vystoupit a sám by si volil penzijní společnost, investiční strategii a podobně,“ řekl Poklop s tím, že by firma v tom případě povinně přispívala zaměstnanci na penzi. V současné době to dělá jen čtvrtina zaměstnavatelů. Automatický vstup do třetího pilíře i zvedání hranice pro získání příspěvků nicméně většina stran odmítá.

Pilíře důchodového systému

1. pilíř – Důchodové pojištění. Jedná se o tzv. průběžný systém, který funguje na solidárním principu. Pracující lidé jej povinně financují odváděním sociálního pojištění ze mzdy, z příspěvků pak stát vyplácí pravidelně důchody. První pilíř je čistě státní.

2. pilíř – Důchodové spoření. V současné době neexistuje. Spočíval v tom, že si lidé dobrovolně odváděli dvě procenta hrubé mzdy do penzijního fondu, stát dotyčnému k tomu přidal další tři procenta z jeho sociálního pojištění. Druhý pilíř zavedla v roce 2013 vláda Petra Nečase, příští kabinet Bohuslava Sobotky jej o tři roky později obratem zrušil. Politické neshody vedly k tomu, že byl o druhý pilíř malý zájem.

3. pilíř – Tvoří ho dobrovolné a dlouhodobé penzijní spoření. To se rozděluje na dvě kategorie:

  • Penzijní připojištění – Spoření se státním příspěvkem v rámci transformovaných fondů, které garantují nezáporné zhodnocení. Peníze se investují konzervativně, převážně do dluhopisů. Do těchto fondů nelze od roku 2013 vstupovat, většina spořících klientů v něm setrvává.   
  • Doplňkové penzijní spoření – Od roku 2013 lze vstupovat pouze do účastnických fondů v rámci doplňkového penzijního spoření. To negarantuje minimálně nulové zhodnocení, nicméně nabízí výběr investičních strategií. Fondy rozdělují peníze mezi dluhopisy, akcie a další investice.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video