Americké volební superúterý je tu. Biden a Trump si jdou v primárkách pro třetinu hlasů

Co je volební superúterý?

Den, kdy mohou američtí prezidentští kandidáti naráz získat největší počet volitelů, obvykle vychází na první únorové nebo březnové úterý v roce, kdy se konají prezidentské volby. K jeho vzniku došlo tím, že některé americké státy začaly přesouvat své primárky na dřívější termín, aby tak mohly více ovlivňovat průběh voleb už v raném stadiu. Název „superúterý“ se používá od poloviny 80. let minulého století.

Ačkoli je superúterý často vnímáno jako generálka prezidentských voleb, ne vždy platí, že kandidát, který během něj dominuje, se pak stane i prezidentem. Například někdejší republikánský senátor Bob Dole zvítězil v superúterý v roce 1996 v sedmi amerických státech, prezidentský úřad mu ale nakonec vyfoukl demokrat Bill Clinton.       

Kdy a kde se bude volit?

Letošní superúterý vyšlo na 5. března. Prezidentští kandidáti budou v jediný den usilovat o přízeň voličů v patnácti amerických státech a v jednom nezačleněném teritoriu USA. Jsou to Alabama, Aljaška, Arkansas, Colorado, Kalifornie, Maine, Massachusetts, Minnesota, Oklahoma, Severní Karolína, Tennessee, Texas, Utah, Vermont, Virginie a maličké souostroví v Pacifiku, Americká Samoa. Celkem mohou Biden i Trump získat více než třetinu ze všech demokratických, respektive republikánských delegátů.

Hlasování skončí ve středečních brzkých ranních hodinách středoevropského času a nedlouho poté by měly být oznámeny první výsledky. U velkých států, jako je Kalifornie nebo Texas, ale může sčítání trvat o něco déle.

Kdo pravděpodobně zvítězí?

Jak poznamenala americká profesorka politologie z univerzity Virginia Tech Caitlin Jewittová pro televizi Al-Džazíra, „letošní superúterý nebude super“. Deník The New York Times dokonce označil blížící se hlasování za „neobvykle nedůležité“. Odborníci i předvolební průzkumy totiž očekávají drtivé vítězství Joea Bidena v táboře demokratů a Donald Trump by měl stejně přesvědčivě bodovat u republikánů. Ani jeden z nich letos ve vnitrostranickém hlasování nečelí vážnému soupeři. Jedenaosmdesátiletý Biden zatím s přehledem vyhrál všechny dosavadní demokratické primárky. O čtyři roky mladší Trump dosud podlehl své sokyni Nikki Haleyové pouze v americkém hlavním městě Washingtonu.     

Avšak ani v případě, že se naplní očekávání a Trump s Bidenem tento týden zvítězí ve všech státech, primárky ještě neskončí. Trump potřebuje k zajištění republikánské nominace hlasy 1215 z 2429 delegátů, na které může dosáhnout nejdříve po dalších primárních volbách 12. března. Biden musí letos získat 1968 z 3934 demokratických volitelů a tuto hranici prolomí nejdříve 19. března. I pak budou primárky, byť už bez jakéhokoliv napětí, pokračovat až do začátku června. Republikáni následně svého prezidentského kandidáta formálně zvolí na stranickém sjezdu v červenci, demokraté o měsíc později.

Proč se vyplatí superúterý sledovat?

Ačkoli se může zdát, že je o vítězech primárních voleb rozhodnuto předem, jejich průběh nám může hodně napovědět, jak si Biden a Trump povedou v listopadových prezidentských volbách. Zejména kolik Američanů mají tito kandidáti pevně na svojí straně, a kolik jich teoreticky může přeběhnout k soupeři, nebo se voleb vůbec nezúčastnit.

U republikánů tak bude zajímavé sledovat, zda Haleyová při svém „posledním vzdoru“ dokáže v některých státech stáhnout Trumpův náskok a jestli po superúterý ohlásí konec své kampaně. V demokratických primárkách se zase může ukázat, jak moc jsou Američané nespokojeni s Bidenovou politikou. Stanice CNN například upozorňuje, že přes 100 tisíc demokratických voličů v Michiganu raději na lístek poznamenalo, že nejsou pevně rozhodnuti, než aby podpořili současného šéfa Bílého domu nebo kohokoliv z jeho protikandidátů. 

Američané navíc nebudou v úterý vybírat pouze příštího prezidenta, ale také nové senátory, členy Sněmovny reprezentantů, soudce nebo městské zastupitele.

Jaká témata voliči nejvíce řeší?

Mezi klíčová témata, která ovlivňují voliče v primárních volbách, patří nepochybně ekonomická situace v zemi, postoj kandidátů k potratům, nelegální migraci a také zahraniční politika vůči Izraeli. Podle CNN Bidenovi škodí rostoucí počet civilních obětí v Pásmu Gazy, kvůli čemuž ztrácí podporu ve státech s početnou arabskou nebo muslimskou menšinou, například v Kalifornii, kde jich žije víc než půl milionu.

Biden i Trump se navzájem označují za „hrozbu pro demokracii“ a jejich boj se vyostřuje. Biden například obviňuje exprezidenta, že zpochybňuje princip kolektivní obrany NATO. Trump se zase snaží udržet své příznivce v přesvědčení, že jeho protivník vyhrál poslední prezidentské volby podvodem.