Čekání na výsledky amerických prezidentských voleb bude dle předpokladu dlouhé, a výsledek je tak zatím v nedohlednu. V tuto chvíli se však dá říci, že se nenaplnily předpovědi, podle kterých měla být cesta demokratického adepta Joea Bidena do Bílého domu velmi snadná. Je pravděpodobné, že se celé týdny a měsíce bude hovořit o dalším selhání předvolebních průzkumů. Vše také nasvědčuje tomu, že Biden příliš spoléhal na jistou podporu menšin, ale řada zejména hispánských hlasů mu nejspíše utekla.
Zatím vše nasvědčuje tomu, že prezident Donald Trump zvítězil s poměrně značným náskokem na Floridě, kde je ve hře důležitých 29 volitelů. Tím mu padla jedna z velkých překážek na případnou obhajobu mandátu. Florida přitom měla podle průzkumů připadnout spíše Bidenovi.
„Florida je samozřejmě velmi důležitá. Oni tam utratili stovky milionů dolarů, ale lidé na Floridě vědí, že je miluji a oni milují mě,“ nechal se už v úterý slyšet Trump s narážkou na inzerci, kterou ve státě platil zejména miliardář a neúspěšný kandidát v demokratických primárkách Michael Bloomberg.
List Miami Herald připomíná, že zatímco v roce 2016 Trump víceméně ignoroval hispánské hlasy, poučil se a nyní šel do poslední minuty zejména po hlasech kubánských imigrantů, které lákal protisocialistickou rétorikou. „Trump se mně líbí. Hlasoval bych pro něj pokaždé. Přál bych si, aby mohl vládnout ještě osm dalších let,“ citoval list pětadvacetiletého Kevyna Martineze, který se do Spojených států dostal z Kuby před pár lety.
Nejde však jen o kubánské hlasy. „Trump je jako dobré víno, časem je stále lepší,“ vyjádřila své sympatie i Maribel Villalobosová, původem z Venezuely.
Vzhledem k tomu, že ani Biden Floridu nepodceňoval a on i jeho spolubojovníci místo několikrát navštívili, bude zdejší porážka zřejmě předmětem pečlivého zkoumání. Zatím se hovoří například o tom, že vliv mohly mít Trumpovy masové akce, zatímco Biden s ohledem na pandemii koronaviru pořádal jen skromné mítinky.
Biden přitom podle dosavadních informací ze sociologických šetření přímo ve volebních místnostech přišel v porovnání se svou předchůdkyní Hillary Clintonovou o hispánské hlasy i jinde, například v Ohiu a Georgii. První jmenovaný stát už je považovaný za Trumpův, ve druhém se vedou boje. Je možné, že tým demokratického adepta příliš sázel na Trumpovu protiimigrantskou kampaň, která u těchto voličů nakonec nezafungovala. Hispánská komunita je v USA stále podstatnější, aktuálně se k ní v USA řadí kolem 60 milionů lidí, zhruba polovina z nich má volební právo.
Letošní napínavé sčítání hlasů nápadně připomíná rok 2016, kdy se dopředu vesměs předpokládalo vítězství Clintonové. Průzkumné agentury v některých státech tehdy dostatečně nezohlednily hlasy pro Trumpa, jelikož nebraly v potaz vzdělání voličů. Letos však experti tvrdili, že situace se opakovat nebude, jelikož se průzkumníci poučili.
Vzhledem k obrovské nejistotě ohledně sta milionů korespondenčních hlasů v tuto chvíli ještě nelze říct, jak dalece se prognózy mýlily. „Nyní je zřejmé, že průzkumy neodhadly hlasy na Floridě, ale na celkové hodnocení je ještě brzy,“ domnívá se sociolog Daniel Prokop.
