Vlnu kritiky vyvolala další návštěva českých politiků na poloostrov Krym, který v roce 2014 anektovala Ruská federace. Europoslanec KSČM Jaromír Kohlíček nebo senátor za uskupení Severočeši.cz Jaroslav Doubrava se na sporné území dle svých slov vydali na vlastní náklady, aby se přesvědčili, jak v současnosti území vypadá. Krym je podle nich perspektivním územím, kde by měly české firmy investovat navzdory sankcím.
Kohlíčka s Doubravou na cestě na Krym doprovodil také komunista Josef Skála společně s aktivisty Radimem Litterbachem a Jelenou Vičanovou, kteří měli reprezentovat Český svaz bojovníků za svobodu. Tato organizace je dlouhodobě kritizována za xenofobní a antisemitské výroky. Cestu silně kritizovalo ukrajinské velvyslanectví v Praze, podle něj jsou osoby pomáhající Rusku „pouhými nástroji v rukou Kremlu“.
„Chtěli jsme vidět hrůzy, které líčí náš tisk a sdělovací prostředky,“ vysvětlil důvod své návštěvy Kohlíček na tiskové konferenci, která měla prezentovat poznatky z cesty. Europoslanec výpravu na anektované území nabízel i kolegům v Evropském parlamentu, ale setkal se s negativními reakcemi. Společně s dalšími Čechy se účastnil Jaltského ekonomického fóra, navštívil například Sevastopol, Simferopol nebo místní ponorkovou základnu.
Vyvrcholením akce pak měla být návštěva přehlídky Černomořské flotily. „Pohled na ni je skutečně impozantní,“ řekl europoslanec, který v roce 2016 v Bruselu nahradil zesnulého Miroslava Ransdorfa. „Nebyli tam ani vlci, ani medvědi a ani žralok nás nesežral, když jsme se šli koupat do moře,“ dodal Kohlíček.
Společně se účastníci cesty shodovali především na problematice sankcí, které po anexi uvalila Evropská unie a Spojené státy. Mají se podle nich obcházet, z čehož by mohly profitovat i ostatní země. „Mám v okruhu několik přátel, o nichž jsem přesvědčen, že by mohli investice na Krymu zvážit,“ uvedl Skála. Na dotaz o jejich identitě pouze dodal, že se jedná o podnikatele v oblasti realit. „Naše oficiální politika je tupohlavá, byl bych nerad, kdybychom zase ostrouhali,“ dodal k investicím Kohlíček.
Začátkem srpna přitom vlivem sankcí Krym opustil poslední západní hotelový řetězec Best Western, který provozoval ubytování v Sevastopolu. Sankce ovlivňují také běžný život obyvatelů Krymu, kteří nemohou platit běžnými debetními a kreditními kartami, stejně tak jako je v oblasti problém s příjmem mobilního signálu a internetu.
Kohlíček to ale jako závažný problém nevidí. „Krym je výborné místo pro rekreaci díky tomu, že vás neustále neobtěžují různé zprávy. Můžete si tak vychutnat krásné pobřeží, vynikající víno a pohostinnost místních lidí,“ vysvětlil europoslanec. Ti jsou podle jeho slov s životem na Krymu spokojení. Jak však ukazují čísla, hlavním důvodem je skutečnost, že do oblasti poloostrova masivně investují regiony po celém Rusku. Na úroveň federace se rovněž zvýšily mzdy a důchody. Problemy má soukromý sektor, který bez státních intervencí těžko přežívá.
Jedním z hlavních příjmů pro Krym byl historicky turismus, který v současnosti táhnou především cestovatelé z Ruska. Největšímu letišti v Simferopolu roste prudce počet cestujících, letadla však na poloostrov míří znovu pouze z Ruské federace. Pokud chtějí cestující letět například z Krymu do Kyjeva, musí přestupovat dokonce dvakrát, a to v Moskvě a Minsku. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček přitom dodává, že růst letecké dopravy byl v podstatě nutností, protořže ostatní spojení byla přerušena.
Podle Skály, který Krym přirovnává k Azurovému pobřeží, stojí za nezájmem aerolinek nepsané embargo. Ve skutečnosti však problémy pramení například z nejasností při řízení letového provozu, před kterými varovala například asociace ICAO. Aerolinky by mohly mít také problémy s pojišťovnami, které by pravděpodobně nekryly škody způsobená na neuznávaném území.
Přes Rusko putuje také nejvýznamnější část pozemní dopravy, která využívá nově vybudovaný most za 7,5 miliardy dolarů, jehož výstavby se ujal Putinův přítel Arkadij Rotenberg. I přes infrastrukturu za miliardy dolarů zájem turistů ochladl. Také proto, že kvalita ubytování nedosahuje takové úrovně, jako například v Turecku, uvádí The New York Times.
„Krym se měl stát výkladní skříní Ruska, což ze začátku doprovázela také velká euforie. O tom, že by něco vzkvétalo, nemůže být řeč,“ říká Havlíček, podle kterého však nyní poloostrov trápí například vysoké ceny. „Prostě nemáme peníze... vydržte,“ vyzýval už před dvěma lety obyvatele poloostrova ruský premiér Dmitrij Medveděv.
V minulém roce také mírně poklesl počet turistů přepravených na letiště v Simferopolu. „Jsem však přesvědčen, že se Krym stane vyhledávanou destinací českých turistů, stejně jako Kuba,“ přirovnal Skála Krym k autoritářskému karibskému státu. V současnosti se ale čeští turisté na Krym mohou dostat pouze přes pozemní hranici s Ukrajinou, kde je však proces přechodu komplikovaný. Pokud by cestovatelé letěli přes Rusko, stejně jako česká delegace, hrozí jim dvouletý zákaz vstupu na ukrajinské území.
Společně s výpravou se rovněž podíval do dětského tábora Artěk, který je po rozsáhlé rekonstrukci podle Skály srovnatelný s kampusy ve Spojených státech.
Nekriticky se česká výprava stavěla také k situaci Krymských Tatarů, kteří dle jejich slov na území žijí normální životy. V současnosti je dokonce krymská tatarština jedním ze tří oficiálních jazyků na Krymu,. Jak ale uvádí BBC, situace této menšiny je na poloostrově dlouhodobě problematická – čelí například únosům a fyzickým útokům, rozpuštěn byl i její neoficiální parlament Medžlis, který je od roku 2016 na seznamu extremistických organizací.
