Současná vláda zatím stihla nezískat důvěru, mít v čele trestně stíhaného premiéra, provést četné personální změny i přijmout důležitá legislativní rozhodnutí.
Premiér v demisi Andrej Babiš může v pátek oslavit 100denní narozeniny svého kabinetu. Cesta to byla kostrbatá, neboť jako teprve třetí premiér v historii České republiky nezískal důvěru Poslanecké sněmovny. Ta ho navíc vydala k trestnímu stíhání v kauze dotačního podvodu kolem farmy Čapí hnízdo.
Současná vláda v demisi je za poslední měsíce kritizována především v souvislosti s personálními změnami jak ve vlastních úřadech, tak i ve vedení některých státních podniků, úřadů či nemocnic. „Tato vláda má jen svítit a topit, nic k jinému tato vláda legitimitu nemá,“ kritizoval kabinet šéf ODS Petr Fiala.
3. vláda v historii, která nezískala důvěru sněmovny. Před Babišem vládli bez důvěry expremiéři Mirek Topolánek (ODS) a Jiří Rusnok. 14 sekcí bylo zrušeno na základě systemizace na ministerstvech a Úřadu vlády 23 služebních a 50 pracovních míst bylo na vládě a rezortech zrušeno 25 náměstků skončilo |
7 ředitelů státních podniků, úřadů a nemocnic končí: ředitel agentury CzechInvest Karel Kučera generální ředitel České pošty Martin Elkán ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta ředitelka Nemocnice Na Bulovce Andrea Vrbovská ředitel Fakultní nemocnice v Ostravě Svatopluk Němeček ředitelka Státního zdravotního ústavu Jitka Sosnovcová ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová |
„Vláda v demisi je legitimní a legální v souladu s Ústavou. My jsme žádné politické čistky nedělali. Všechny kroky, které děláme, jsou vratné,“ oponoval Babiš. Rychlejší výměně pozic ve státní správě by měla pomoci i navrhovaná novela služebního zákona, kterou navrhuje Babišův kabinet.
Zatím největší nevoli vyvolal Babišův záměr odvolat šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů Michala Murína. „Zítra to bude policejní prezident, pozítří nejvyšší státní zástupce. Na každého se nějaká špína vymyslí. Právní stát nahradí systém osobní moci Andreje Babiše,“ uvedl expremiér Bohuslav Sobotka, který ve čtvrtek oznámil odchod z politiky.
Služební zákon: Vláda schválila změny zákona, aby mohla snáze měnit úředníky. Počítá s posílením moci premiéra - nejvyšší státní úředník má podléhat přímo jemu a nikoliv ministrovi vnitra. Církevní restituce: Babišova vláda podpořila komunistický návrh zdanit finanční náhrady za nevydaný církevní majetek. Daňový balíček: Vláda chce zavést daně z příjmu 19 a 24 procent, zrušit superhrubou mzdu a snížit pojistné pro živnostníky. Nemocenská: Babišova vláda podpořila návrh ČSSD na zrušení karenční doby a tedy obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci. Výběr soudců: Šéf rezortu spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) podepsal dvě vyhlášky, které umožní komisi spadající po jeho rezort navrhovat jmenování nových soudců. Dosud tuto pravomoc měli předsedové krajských soudů. Zrychlení staveb: Ministři schválili návrh zákona o výstavbě dopravní infrastruktury, který podepsali zástupci všech stran. Pozemky by napříště měly být k dispozici pro přípravné práce ještě před ukončením vyvlastňovacího řízení. Nový zákoník: Kabinet přijal novelu trestního zákoníku, která upřesňuje, co je praní špinavých peněz. Upravená formulace má usnadnit hlavně mezinárodní spolupráci kriminalistů a soudů. Přináší i nový trestný čin maření spravedlnosti. Dotace Agrofertu: EU chce omezit podporu velkých zemědělských podniků, zaměří se na menší. Dotklo by se to i Agrofertu - největšího českého příjemce agrodotací. „Podpora by měla být zachována bez ohledu na velikost podniků,“ usnesla se vláda. |
13. prosince – Prezident Zeman jmenoval patnáctičlennou menšinovou vládu Andreje Babiše složenou z poslanců z hnutí ANO a nepolitických odborníků. 16. ledna – Vláda požádala Poslaneckou sněmovnu o důvěru, kterou nezískala. Pro vyslovení důvěry hlasovalo jen 78 poslanců ANO. 17. ledna – Vláda odhlasovala svou demisi. 19. ledna – Poslanecká sněmovna vydala premiéra Andreje Babiše a místopředsedu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání 24. ledna – Miloš Zeman přijal Babišovu demisi a zároveň ho pověřil jednáním o sestavení nového kabinetu. 27. ledna – Miloš Zeman byl znovu zvolen prezidentem a Babišovi slíbil neomezený čas k vyjednávání o vládě. 18. února – Konal se sjezd ČSSD, kde si strana zvolila nové vedení v čele s Janem Hamáčkem. Po sjezdu se více rozběhla jednání mezi ANO a ČSSD. Do té doby Babiš jednal převážně s SPD a komunisty. 15. března – Babiš oznámil, že bude jednat o vládě výhradně s ČSSD. Koalici by podle něj měli podpořit komunisté. |
