Akutní příjem uprchlíků z Ukrajiny, kterou zmítá válka s Ruskem, i jejich dlouhodobá integrace zatíží významně veřejné rozpočty. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) chce v Bruselu pro Česko vyjednat až miliardu eur na řešení uprchlické krize. Mezitím se v kuloárech hovoří o tom, že Evropská komise odhlédne od svého sporu s Polskem ohledně právního státu a uvolní zemi zadržované miliardy eur. Severní soused čelí největšímu náporu lidí prchajících před válkou v celé Evropě.
„V EU se snažím vyjednat, aby Česká republika mohla miliardu eur z Národního plánu obnovy využít na řešení současné krize. Konkrétně na zvládnutí velkého počtu příchozích z Ukrajiny,“ řekl Bartoš, který chce pro svůj návrh najít v Bruselu oporu u dalších zemí.
„Děkuji Evropské komisi za rychlou reakci, kdy přišla s iniciativou CARE. Migrační krize je však rozhodně největší, jaké v historii čelíme. Hlavně co se týká rychlosti, s jakou lidé přicházejí. A není to jen ubytování, které lidé prchající před válkou potřebují. Je to zdravotní péče, práce, ale i vzdělání pro jejich děti. S tím vším musíme počítat,“ dodal v tiskové zprávě. Do Česka už přišlo více než čtvrt milionu lidí, do budoucna to může být až dvojnásobek.
Národní plán obnovy je českým nástrojem, jak do ekonomiky v příštích letech rozdělit 179 miliard korun z evropských fondů. Peníze mají podobně jako v ostatních unijních státech sloužit k oživení hospodářství po devastující dvouleté koronavirové pandemii. Dotace mají napomoci zejména k přechodu na zelenou a digitální ekonomiku. Už nyní se ale ozývají hlasy, že Česko nebude schopné rekordní objem peněz z EU efektivně využít.
Peníze ze stejného balíku obnovy chce využít i Polsko, v jehož případě jde o zhruba 600 miliard korun. Evropská komise však zatím z mimořádného balíku neuvolnila polské vládě ani euro. Čerpání peněz z evropských fondů je podmíněno dodržováním právního státu, což se podle Evropské komise v Polsku neděje. Evropští představitelé mají obavy z narušování nezávislosti tamní justice, komisi si Polsko znepřátelilo i rozhodnutím o nadřazenosti vlastního práva nad unijním.
Jaké jsou cílové destinace ukrajinských uprchlíků?
Podle zdrojů britského deníku Guardian však zvažuje komise ve světle migrační krize alespoň část peněz přece jen uvolnit. Polsko přijalo v posledních třech týdnech tři miliony uprchlíků z Ukrajiny, zdaleka nejvíce ze všech unijních zemí. „Mohlo by se tak stát v řádu týdnů,“ řekl zdroj deníku s tím, že by komise odhlédla od svého požadavku na nápravu tamní justiční reformy. V podobné pozici je kvůli autokraticky řízenému státu Maďarsko, které si také zatím nemůže sáhnout na balík z fondu obnovy odpovídající 180 miliardám korun.
S uvolněním peněz nesouhlasí europoslanci, kteří při březnovém plenárním zasedání opět vyzvali komisi, aby chránila rozpočet EU a trvala na podmínce dodržování právního státu. „Na Ukrajině bojují a umírají lidé za právní stát,“ uvedl německý europoslanec Daniel Freund. „A vy si myslíte, že je dobrý nápad přivřít oči nad těmi, kteří dělají to samé co Vladimir Putin? Oni rozbourávají soudnictví a nezávislá média, ovládají velké části ekonomiky,“ řekl na adresu Polska a Maďarska.
Komise ve svých oficiálních vyjádřeních hovoří nadále o tom, že situaci vyhodnocuje. V případě Maďarska čeká údajně komise na výsledek dubnových parlamentních voleb, ve kterých bude premiér Viktor Orbán obhajovat svou pozici. V případě Polska pomohou s migrační krizí peníze i z jiných zdrojů EU.
