Ukrajinské zdravotníky čeká v Česku kariérní propad. Zůstanou bez ministerské výjimky

Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem

Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem Zdroj: ČTK

Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem
2
Fotogalerie

Sociálními sítěmi se v posledních týdnech šíří poptávka po pracovních místech pro ukrajinské zdravotníky, kteří prchají před válkou. Navzdory dlouhodobému nedostatku pracovníků v českém zdravotnictví nebude ovšem vstup prchajících lékařů na trh práce tak jednoduchý a rychlý. Brání jim náročné aprobační a jazykové zkoušky, jejichž absolvování může trvat dokonce roky. Česká lékařská komora chce podpořit zrychlení procesu, spolu se Stomatologickou komorou ovšem trvají na zachování původní podoby procesu a výjimky pro ukrajinské lékaře odmítají.

Lesia Bodarchuková je kardioložka s patnáctiletou praxí, ale dnes dělá v havířovské nemocnici sanitářku. „Do Česka přijela začátkem března se dvěma dětmi a s rodiči do Vyšních Lhot. Již následující den jí byl přidělen byt, který mohla ihned vybavit díky sbírce zaměstnanců Nemocnice Havířov. Nastupuje jako sanitářka, protože pro svou rodinu potřebuje nějaký příjem,“ líčí ředitel nemocnice Norbert Schellong ve svém příspěvku na Facebooku.

Důvod tak hlubokého kariérního propadu je jeden – aby mohl ukrajinský lékař léčit v Česku, musí si nejen nechat uznat diplom, ale složit i jazykové a aprobační zkoušky a být přijat do České lékařské komory.

Aprobace trvá dlouhé roky

„V současnosti musí lékař, který vystudoval medicínu mimo EU, znovu složit v rámci aprobační zkoušky v podstatě všechny státnice – zkoušku z chirurgie, interny, pediatrie a z gynekologie a porodnictví. V jeden den, zatímco medici na českých vysokých školách tyto zkoušky skládají po jedné v průběhu celého roku. Pokud neudělá jednu z nich, musí opakovat všechny. Aprobační zkouška má úspěšnost zhruba patnáct procent a lékařům obvykle trvá několik let, než ji udělají,“ popisuje problém další lékařka Anna Kšírová, která se k problematice zahraničních lékařů dostala díky ruskému kolegovi.

K vysoké neúspěšnosti přispívá podle Kšírové jak celková náročnost zkoušky, tak náročnost češtiny. Zatímco znalost jazyka je podle ní pro zdravotníky nepostradatelná, některé části zkoušky považuje za zbytečně přísné. „V minulosti byly v médiích popsány případy, kdy byli lékaři od zkoušky vyhozeni za nedůležité detaily nebo technikálie,“ konstatuje.

Problém spočívá i v propasti mezi teorií a praxí v nemocnicích. „Dokud zahraniční lékař nesloží aprobační zkoušku, je z hlediska vzdělávacího systému v nemocnici v roli medika v šesťáku a měl by pracovat pod neustálým přímým dohledem školitele,“ vysvětluje lékařka. To se ovšem neděje.

„Lékaři z Ukrajiny, Ruska a z dalších zemí mají často roky zkušeností, leckdy i atestaci, takže v nemocnicích pracují samostatně. Jenže z hlediska postgraduálního vzdělávání se jim tahle práce nepočítá, takže když konečně složí aprobační zkoušku, teprve začínají odpracovávat roky nutné ke složení zkoušky z kmene a posléze atestace – to většinou znamená minimálně dalších pět let,“ konstatuje.

Opatrný přístup České lékařské komory tento rozpor jen prohloubil. „Komora v minulosti udělala dost pro to, aby lékaře ze zahraničí démonizovala a co nejvíce jim zkomplikovala přístup do českých nemocnic,“ říká Kšírová. Výsledkem nebylo ustoupení nemocnic od spolupráce s ukrajinskými lékaři, nýbrž zhoršení pracovních podmínek pro některé z nich.

„Někteří jsou nuceni pracovat za jiných podmínek než čeští lékaři. Například zatímco čeští lékaři mohou sloužit příslužbu doma, ukrajinští musejí být v nemocnici, a tak ve výsledku tráví mnohem více času v práci než jejich kolegové,“ shrnuje a dodává, že se nově přístup komory vůči zahraničním odborníkům zlepšil.

Čeština je nepostradatelná

Popsaná situace trvá dlouhá leta a s příchodem vlny uprchlíků nabývá na akutnosti. K 1. březnu působilo v Česku podle statistik České lékařské komory kolem šesti set lékařů, kteří vystudovali lékařskou fakultu na Ukrajině. Za posledních deset let se toto číslo zvýšilo osminásobně.

„O tom, jak velké množství zdravotníků je mezi uprchlíky, nemáme zatím údaje. O ty jsme požádali ministerstvo vnitra, které žádosti o získání pracovního povolení registruje,“ konstatuje mluvčí České lékařské komory Michal Sojka.

Jako řešení, které by mělo podpořit co nejrychlejší proces začleňování uprchlíků na trh práce, nabídne komora jazykové kurzy. „V horizontu několika týdnů spustíme intenzivní kurzy lékařské češtiny, které by těm lékařům, kteří chtějí v Česku zůstat a pracovat, umožnilo překonat jazykové bariéry a složit aprobační zkoušky. Zároveň spustíme doučování českých lékařů v ukrajinštině,“ říká Sojka.

Celkový proces potvrzení diplomu a získání aprobace by podle něj skutečně potřeboval zrychlit. „Stále ovšem trváme na nutnosti ověření diplomu a absolvování aprobačních zkoušek včetně jazykové zdatnosti, která je nepostradatelná pro práci s českými pacienty,“ zdůrazňuje.

Souhlasí s ním prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. „Všichni mohou pracovat na aprobační praxi, ale musejí prokázat elementární znalost češtiny a odbornosti. Každý horuje, ať pustíme ‚levné stomatology‘. Pokud ale někomu poškodí chrup nebo nepostupují v souladu s našimi zákony, které jsou naprosto odlišné od ukrajinských, hned si stěžují,“ komentuje.

Na tom, jakým způsobem nastavíme pravidla pro nově příchozí lékaře, bude záviset podle Šmuclera i celkový počet lékařů, kteří do Česka dorazí. „Pokud budeme trvat na evropských zákonech, tak to budou desítky. Pokud bychom přestali medicínu regulovat v souladu s EU, příjezd zvažuje několik tisíc stomatologů. To ale musíme odejít z EU,“ podotýká.

Možný kompromis

Jako dočasné řešení se podle Sojky nabízí kompromis. „Rozhodně bychom podpořili zapojení ukrajinských lékařek do péče o ukrajinské pacienty, s nimiž nemají žádné jazykové bariéry, a tím pádem o ně dokážou pečovat,“ navrhuje. Situace ve stomatologii je podle Šmuclera odlišná. „Momentálně na území Česka legálně pracuje kolem tisícovky ukrajinských zubařů a to je pro 1,5 milionu uprchlíků dostačující počet,“ říká.

Navrhované řešení by podle něj navíc bylo v rozporu s evropskými zákony. „Vím, že řada lidí si myslí, že bychom nyní měli spíše fungovat jako Ukrajina, vzdálit se Německu a EU, ale já jsem dramaticky proti. Všichni pacienti mají stejná práva. Navíc Ukrajinci nemají zdravotní pojištění našeho typu – stomatologii si hradí hotově a často vyžadují vyšší kvalitu a nemají problém platit – naši kolegové původem z Ukrajiny mají pro ně obrovskou kapacitu. Řada dobře situovaných Ukrajinců, které potkávám v Praze, by vůbec nechápala, proč by měla mít horší úroveň péče, když jsou nyní de iure občany ČR minimálně na jeden rok,“ ohrazuje se.

Jednotné podmínky v celé Unii

Ministerstvo zatím zastává vyjednávací pozici. „O celém procesu u zdravotnického personálu – ať už by to měly být legislativní změny či uznávání mimounijního vzdělávání – vedeme diskuze a hledáme systém, jak občany Ukrajiny začlenit i v návaznosti jednotného postupu s EU. Věříme, že bychom v blízké době měli mít závazné stanovisko,“ sděluje mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

O uznávání odborné kvalifikace ukrajinských zdravotníků chce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek jednat na úrovni EU. Bude to i jedním z témat, která bude probírat s komisařkou pro zdraví Stellou Kyriakidisovou, která příští týden přiletí do Prahy. Vzdělávání zdravotníků obecně bude součástí témat českého předsednictví, Válek má záměr podmínky sjednotit.

Zjednodušit je pouze pro uprchlíky z Ukrajiny podle něj nelze. „Jsme v Evropské unii, takže nemohu měnit v jedné zemi podmínky, které platí pro celou Evropu. Chystáme, aby se zdravotníci z Ukrajiny mohli co nejdříve dostat do systému v nějaké alternativní variantě po dobu, po kterou jim bude platit vízum strpění,“ uvedl. Ukrajinští zdravotníci by zatím podle něj mohli například pomáhat v komunikaci s pacienty, tlumočit nebo odebírat anamnézu.

Video placeholde
Uprchlická krize: Jaké jsou cílové destinace ukrajinských uprchlíků? • Videohub