Bělobrádek: V Česku není prostor pro dramatický růst minimální mzdy
Výrazně zvyšovat minimální mzdu? Podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) pro to v Česku není prostor. Reagoval tak na požadavek odborů zvednout od ledna nejnižší výdělek o 1500 korun na 12 500 korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před pár dny řekl, že by minimální mzda měla odpovídat 40 procentům průměrné mzdy. S tím souhlasí i zaměstnavatelé ze Svazu průmyslu a dopravy. Průměrná mzda loni v posledním čtvrtletí dosáhla 29 320 korun, dvě pětiny odpovídají 11 728 korunám.
"Minimální mzda by neměla přesáhnout racionální hladinu. My jsme se nikdy neztotožnili s těmi návrhy odborů. Myslím si, že teď pro nějaký dramatický růst minimální mzdy není prostor," uvedl Bělobrádek. Podle něj by podpora měla směřovat k tomu, aby mzdy rostly přirozeně díky vyšší výkonnosti ekonomiky. Požadavky odborů označil vicepremiér za "nadnesené", překročení čtyřicetiprocentní hranice průměrné mzdy považuje za nesmysl.
Podle šéfa opoziční ODS Petra Fialy minimální mzda a její zvyšování brání zaměstnávání lidí s nejnižší kvalifikací, přibližování českých výdělků příjmům v západních zemích stejně nezajistí. Cestou ke zvýšení mezd je snížení daní a odvodů, míní Fiala.
Před pár dny o mzdách jednali s premiérem odboráři. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula pak řekl, že odbory žádají růst o 1500 korun na 12 500 korun. Sobotka uvedl, že chce zajistit, aby minimální mzda činila nejméně 40 procent průměrné mzdy.
Vláda se v koaliční dohodě a programovém prohlášení zavázala, že minimální mzdu postupně dvěma pětinám průměrné mzdy přiblíží. Návrh na zvýšení pro rok 2018 připraví ministerstvo práce. O částce budou členové kabinetu, odboráři a zaměstnavatelé jednat na tripartitě. Vláda přidání bude schvalovat ještě před volbami.
Letos v lednu se nejnižší výdělek zvedl z loňských 9900 korun na 11 tisíc korun. Odbory už loni pro letošek žádaly růst o 1600 korun. Zaměstnavatelé navrhovali 600 až 700 korun a vládní rozhodnutí o růstu o letošních 1100 korun označovali za "předvolební populismus".
Podnikatelské svazy i hospodářská komora nynější model zvyšování minimální mzdy kritizují. Pro přidávání žádají jasná pravidla, aby firmy předem věděly, jak vysoký růst bude a jaké budou mít náklady. Svaz průmyslu a dopravy ČR souhlasí s tím, aby nejnižší výdělek odpovídal 40 procentům průměrné mzdy.
Podle analýzy, kterou si nechaly odbory před pár lety vypracovat, rostou při zvyšování minimální mzdy nejrychleji právě nejnižší tarifní stupně. Naopak vyšší výdělky pro kvalifikované síly se zvedají pomaleji. Mzdové rozdíly mezi odbornými a nekvalifikovanými pracovníky se tak snižují. Někteří zaměstnanci to podle analýzy vnímají jako nespravedlnost, což může vést k poklesu jejich produktivity, a tím ke snížení výkonnosti celého podniku.