Protipandemická opatření dál ztrpčují život tisícům studentů z Ruska, Indie, Brazílie a několika dalších států. Ti tak nemohou získat povolení k pobytu na území Česka, a tím pádem v září fyzicky nastoupit do škol, které tak mohou na školném tratit miliony korun. Jak zjistil deník E15, úprava daného opatření, kterou se na konci července chlubila česká vláda, k výraznému zlepšení situace nevedla.
„Zahraničním studentům ze zemí s extrémním rizikem nákazy nemocí covid-19, například Ruska, Indie atd., kteří si přejí studovat na českých univerzitách, bude umožněno požádat o česká víza,“ napsal před necelými třemi týdny na Twitteru ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). To samé oznámil týž den ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Ačkoli se tehdy zdálo, že problém, na který už dříve upozorňoval také deník E15, je vyřešen, patrně tomu tak není. Změna ochranného opatření z 30. července se totiž vztahuje výhradně na studenty tuzemských univerzit, kteří jsou již zapsáni v akreditovaném studijním programu. Výjimku tudíž dostala pouze velmi úzká skupina studentů.
Netýká se ovšem jedinců, kteří se ke studiu na vysoké škole hlásí poprvé. Smůlu mají také studenti středních a jazykových škol, doktorandi či výzkumní pracovníci, a to bez ohledu na to, že třeba na příští akademický rok již obdrželi pracovní nabídky a vědecké granty. Vízové oddělení zastupitelského úřadu v Moskvě je navíc stále uzavřené a žádosti o povolení k pobytu v Česku na něm nelze podávat.
„Změna opatření české vlády napravila situaci většiny zahraničních studentů z takzvaných třetích zemí jen naoko,“ stěžuje si Anton Vaykhel, podnikatel poskytující podporu cizincům žijícím v Česku. „Regulace fakticky povede k rapidnímu poklesu počtu zahraničních studentů a reálnému ekonomickému ohrožení škol, kde studuje významné množství cizinců,“ varuje. Jeho výroky potvrzují sami studenti, se kterými hovořili redaktoři E15 a jejich stížnosti lze nalézt rovněž na sociálních sítích.
Deník E15 požádal českou vládu o vysvětlení, proč k tak podivné úpravě nařízení přistoupila a zda se jeho změnou hodlá zabývat. Oslovené rezorty však jen na sebe vzájemně shazují odpovědnost a odvolávají se na mimořádnou situaci způsobenou pandemií.
„Ochranná opatření sice samozřejmě vycházejí z dílny ministerstva zdravotnictví, ale jejich jednání probíhá společně s ministerstvem zahraničí a také ministerstvem vnitra. Co se týká vízové politiky a vstupu studentů na území ČR ve spojitosti s onemocněním covid-19, se proto, prosím, obraťte na ministerstvo vnitra,“ odepsala Martina Čovbanová z tiskového oddělení MZ.
„Opatření upravující podmínky vstupu do České republiky jsou v gesci ministerstva zdravotnictví, které je vydává svým ochranným opatřením,“ vzkázala zase Hana Malá z MV. „Musíme upozornit, že ministerstvo zahraničí není gestorem ochranného opatření a nepřijímá rozhodnutí, kdo v kontextu pandemie do Česka přijede a za jakých podmínek,“ přidává se Mariana Wernerová z odboru komunikace MZV.
Způsobů, jak mohou dotčení cizinci situaci řešit, je podle právních expertů několik. „Mohou se obracet s žádostmi o přidělení termínu k podání žádosti na zastupitelský úřad v očekávání, že dojde k brzkému znovuobnovení vízové činnosti. V případě, že by k nabrání žádosti navzdory ochrannému opatření nedošlo, lze uvažovat o zásahové žalobě dle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,“ doporučuje Magdaléna Divišová z advokátní kanceláře Čechovský & Václavek.
