Za společný nákup energií, automobilů, kancelářských potřeb, nábytku či počítačů utratil stát loni 10 miliard korun. Od roku 2014, kdy Andrej Babiš (ANO) ještě coby ministr financí centralizované nákupy začal prosazovat, jde v posledních dvou letech o rekordní výdaj. Podíl společných nákupů státu na všech veřejných zakázkách přesto nedosahuje hodnot, které doporučuje Evropská unie. Slibované úspory ve výši 60 miliard korun ročně zůstávají rovněž nesplněným Babišovým snem.
Ministerstvo financí, které tento týden zveřejnilo hodnotící zprávu za poslední dva roky, se tentokrát nepokusilo vyčíslit úspory, které centrální nákup vynesl. V minulosti šlo nejčastěji o vyšší stovky milionů korun ročně, za což byla vláda kritizována i Nejvyšším kontrolním úřadem. „Kvantifikace výše dosažené úspory se v minulosti ukázala jako značně problematický úkol, mají-li být výsledná čísla podložená a reálná,“ píše rezort v letošní zprávě s tím, že nejvyšší úspory zaznamenávají zpravidla menší úřady, které mohou ušetřit 20 až 35 procent hodnoty produktu.
Pravidla společných nákupů se v posledních letech několikrát měnila. Zprvu zadávaly společné nákupy samotná ministerstva, které nakupovaly pro sebe a své podřízené organizace. Poté se přidaly centrální nákupy státu a mezirezortní společné nákupy.
Rekordní objem nákupů v posledních dvou letech zapříčinil zájem více úřadů, škol a dalších institucí. Nejvíce se nakupuje elektrická energie a plyn, dále automobily a software. V loňském pandemickém roce se mohly poprvé zapojit města a obce, které profitovaly ze společné objednávky počítačů a notebooků.
„Výsledkem centrálních nákupů jsou nejen úspory několika miliard korun z veřejných rozpočtů, ale i desítky ušetřených hodin jinak strávených papírováním,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která si pochvaluje, že kromě samospráv se do společných nákupů loni zapojily třeba i hygienické stanice.
Jak rezort sám ve zprávě přiznává, malý zájem veřejných institucí je vedle neexistujícího jednotného informačního systému jednou z brzd rozvoje centrálního zadávání.
Podle posledního šetření Evropské komise tvořil v roce 2019 podíl společných nákupů na všech veřejných zakázkách v Česku pět procent. Komise přitom doporučuje alespoň deset procent. Tuto hranici splňují Dánsko, Irsko, Finsko, Estonsko, Německo či Itálie. Česko ve srovnání s unijními zeměmi spadá do druhé poloviny seznamu. „Ačkoli ne všechny typy zakázek jsou vhodné pro společný nákup, příliš nízká míra jeho využívání může znamenat ztracené příležitosti,“ varuje komise.
Společné nákupy státu
- rok: 2014
objem nákupu v miliardách korun: 3,8 - rok: 2015
objem nákupu v miliardách korun: 4,5 - rok: 2016
objem nákupu v miliardách korun: 7,3 - rok: 2017
objem nákupu v miliardách korun: 6,9 - rok: 2018
objem nákupu v miliardách korun: 5,7 - rok: 2019
objem nákupu v miliardách korun: 9,2 - rok: 2020
objem nákupu v miliardách korun: 10
