Zvýšení důchodů je v ohrožení. Vládě chybí podpora a budovu sněmovny čeká rekonstrukce

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto.
4
Fotogalerie

Vláda nemá podporu pro dodatečné zvýšení důchodů od ledna o 300 korun nad zákonnou valorizaci. V předvolebním boji se každá strana snaží prosadit své vlastní návrhy. Zákonodárce přitom tlačí čas. Stále není jasné, o kolik se důchody od příštího roku zvednou.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje konání mimořádné schůzi, na níž by se poslanci v červenci sešli. Podle předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO) to však nenímožné kvůli plánované rekonstrukci jednacího sálu.

Situaci zkomplikovalo také to, že k vládní předloze se sešly více než dvě desítky pozměňovacích návrhů. Zákonodárci zatím stihli představit pouze dva z nich. 

Druhé čtení by mělo pokračovat příští týden. Pak by šéfka rezortu práce chtěla pokračovat právě na mimořádné schůzi, aby do tento měsíc skončilo i třetí čtení. „Máme pro to podporu,“ řekla Maláčová. Dodala, že je nutné zákon v dolní komoře urychleně schválit. „Jinak nemusí být dostatek času dokončit legislativní proces,“ podotkla.

Radek Vondráček nicméně varuje před technickými problémy. „Nepočítáme s jednáním po 16. červenci. Nastupují firmy a bude se opravovat sál. Rekonstrukce už je potřeba,“ uvedl.

Místopředseda sněmovny a šéf ODS Petr Fiala připustil, že kvůli sporům poslanců nemusí být ze zvyšování důchodů nic. „Když vidím neshody i ve vládní koalici, nejsem si nejsem jist, že k nějakému dobrému řešení do říjnových voleb dospějeme,“ míní.

Původní vládní verze počítá s tím, že penzisté dostanou v příštím roce každý měsíc 300 korun nad zákonnou valorizaci, která by stávající důchody zvedla průměrně o 458 korun. Taková částka se zdála kabinetu nízká. „Dohodli jsme se tak i s ohledem na možnosti rozpočtu,“ poznamenala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Jenže koalice Spolu chce přidat ještě 500 korun měsíčně za každé vychované děti, což podporuje i vládní ČSSD. Poslanci za ANO jsou však proti.

SPD by navíc nad rámec vládou navržené valorizace chtěla přidat 500 korun každému, jehož důchod zůstane pod 15 tisíci korunami měsíčně. A komunisté by chtěli valorizovat o 500 korun všem důchodcům.

Oproti tomu Piráti se STAN nechtějí vyšší valorizaci měsíčních penzí, nýbrž jednorázový tisícikorunový příspěvek pro každého důchodce.

Peníze, které jim hodlá dvojblok dát, by měl podle Pirátů stát získat tak, že úpravou zákona o střetu zájmů zabrání čerpání veřejných peněz společnostem, jejichž skutečným vlastníkem je člen vlády. Míří tedy na premiéra Andreje Babiše (ANO), kterého uvádí skupina Agrofert jako konečného příjemce výhod. Předseda klubu Pirátů Jakub Michálek hovoří o „dotační vratce“.

Každé zvýšení důchodů o stokorunu znamená pro státní rozpočet přes tři miliardy korun ročně navíc. Ke konci letošního prvního čtvrtletí činila průměrná starobní penze 15 351 korun.

 

Zvyšování důchodů

Rok     Valorizace                                                Průměrný důchod

2011   377                                                           10 511            

2012   178                                                           10740

2013   141                                                           10929

2014   49                                                             11 029

2015   205                                                           11 292

2016   41 + mimořádný příspěvek 1200             11 400

2017   314                                                           11 784

2018   484                                                           12 347

2019   600 + 300 nad zákonná pravidla              13 377

2020   749 + 151 nad zákonná pravidla              14 397

2021   839 + mimořádný příspěvek 5000            15 351

2022   458 *

* očekávaná valorizace podle dosavadního vývoje ekonomiky

Pramen: MPSV