Až o stovky nových vojáků a vojákyň ročně plánuje šéfka rezortu obrany Jana Černochová (ODS) posílit dosavadní nábor armády. Její záměr však komplikuje nízká nezaměstnanost a také to, že tisíce nových lidí potřebuje i Policie České republiky. Většina zájemců navíc vypadne při testech.
„Určitě se budu snažit zvýšit nábor už pro letošní rok. Musíme být schopni dosáhnout náborových cílů i v dalších letech. Ne že by se v poslední době přijímání rekrutů pozastavilo, ale značně se zredukovalo,“ uvedla Černochová.
Například pro loňský rok si armáda stanovila jako takzvaný rekrutační cíl více než 1600 nováčků, ale pak jej snížila na 1150. Do služebního poměru nakonec přijala téměř 1330 lidí, z toho přes pět stovek ke studiu na Univerzitě obrany v Brně. Ve stejném období ukončilo vojenskou kariéru téměř devět set osob.
Ještě v polovině minulé dekády byla laťka mnohem výše, vojsko nabíralo okolo dvou tisíc rekrutů ročně. Nejúspěšnější bylo v letech 2016 až 2017, záměr překročilo o necelou desetinu. Zatím největší ambice měla rekrutační střediska v roce 2019. Cíl nalákat do maskáčů 2200 nováčků však splnila pouze na 86 procent.
Vedle velmi nízké nezaměstnanosti a potíží v komunikaci a dopravě, které způsobila covidová opatření, se na trhu práce negativně projevuje vzájemné soupeření armády a bezpečnostních sborů, jako jsou státní policie, hasiči, útvary městských strážníků nebo tajné služby.
Policii ČR chybělo na začátku roku pět a půl tisíce příslušníků, stovky strážců zákona opustily sbor ke konci prosince. Podobně jako v uplynulých letech jich nejvíce chybí v Praze a ve Středočeském kraji. Na začátku roku proto policie ve velkém odstartovala náborové kampaně.
„Řada policistů počítá, vycházejí z toho, co je pro ně z hlediska výsluhových náležitostí výhodnější. Odcházeli ti, kteří měli kolem třiceti let služby, v řadě případů hrál roli i zdravotní stav,“ popsal ředitel jihomoravské policie Leoš Tržil.
Ministryně Černochová si konkurenci uvědomuje. „Lidé lavírují, vybírají si. Chceme jim to usnadnit. Plánujeme vybudování virtuálního náborového střediska s online prezentacemi druhů vojsk, odborností a se simulacemi činností. Kromě videí tam bude i seznam všech požadavků a dokumenty pro přijetí,“ popsala.
Nadprůměrný zájem evidovala armáda předloni, kdy se přihlásilo přes dvanáct tisíc uchazečů. Loni jich bylo zhruba o třetinu méně. Do užšího výběru zamířily necelé dva tisíce adeptů. Fyzickými zkouškami a psychotesty pak prošel každý třetí.
„Největší překážkou pro zájemce ve výběru je posouzení zdravotní způsobilosti. Tu v roce 2021 nesplnilo 44 procent zájemců,“ uvedla Vlastimila Cyprisová z Kanceláře náčelníka Generálního štábu Armády ČR. Prakticky stejná čísla vycházejí i policejním náborářům, největší problémy jsou s psychologickou způsobilostí.
Ti, kteří uspějí, za poměrně krátkou dobu po obléknutí maskáčů získají příjem, který se blíží celorepublikovému průměru. Po absolvování dvouměsíčního výcviku ve Vyškově jsou jmenováni do vyšší hodnosti, s níž získají i vyšší služební tarif, nárok na desetitisícový příspěvek na bydlení a další benefity.
Voják z povolání, který ukončil výcvik a je jmenován do hodnosti svobodníka, si tak v případě, že je ženatý a má dvě děti, vydělá měsíčně přes 37,5 tisíce korun hrubého.
Policie nabízí vedle platu především náborové příspěvky, které mohou v některých regionech dosáhnout až 150 tisíc korun. Náborářům mají pomoci i stabilizační příplatky ve výši pěti tisíc korun měsíčně.
