Tvrdě zdaněná montovna: Češi odevzdávají státu 44 procent mzdy

Česká republika má šesté nejvyšší zdanění práce z 36 zemí v organizaci.

Česká republika má šesté nejvyšší zdanění práce z 36 zemí v organizaci. Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Z celkových nákladů na práci českého zaměstnance získal stát 43,9 procenta.
Češi mají kvůli vysokým daním a podprůměrným mzdám relativně nízkou kupní sílu.
3
Fotogalerie

Českým zaměstnancům loni zůstala v peněženkách po odečtení daní a odvodů zhruba polovina výplaty. Podle nové zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) má Česko šesté nejvyšší zdanění práce ze 36 členských zemí. O příčku si tak pohoršilo, ještě předloni bylo sedmé. Letos se zrušením superhrubé mzdy, faktickým snížením daně z příjmu a zvýšením slevy na poplatníka situace změnila. Politické strany před říjnovými volbami slibují další uvolnění, byť není jasné, kde na to vezmou peníze.

Do zdanění počítá OECD daň z příjmu, která se v Česku do loňského roku odvíjela od superhrubé mzdy, a odvody zaměstnance a firmy. Z celkových nákladů na práci českého zaměstnance získal stát 43,9 procenta, konkrétně jde o mzdu svobodného a bezdětného zaměstnance.

Byť se lze utěšovat tím, že Belgičané, Němci, Rakušané, Francouzi a Italové odvádějí ještě vyšší daně, mají zároveň mnohem vyšší mzdu. V těchto zemích se průměrná loňská mzda pohybovala mezi 65 a 112 tisíci korunami měsíčně.

V Česku byla loni hrubá mzda 35 611 korun, což je osmá nejnižší částka ze zemí OECD. Češi tak mají kvůli vysokým daním a podprůměrným mzdám mnohem nižší kupní sílu. Práce za nízkou mzdu označují ekonomové i odboráři za dlouhodobý problém Česka, levná práce podle nich přestane být brzy konkurenční výhodou.

Země s nejvyšším daňovým zatížením práce

(zdanění práce v procentech / průměrná mzda v korunách)

1. Belgie:                     51,5 / 102 539
2. Německo:                49,0 / 111 958
3. Rakousko:               47,3 / 104 554
4. Francie:                   46,6 / 82 056
5. Itálie:                       46,0 / 64 963
6. Česká republika:   43,9 / 35 611
7. Maďarsko:               43,6 / 29 919
8. Slovinsko:                42,9 / 43 887
9. Švédsko:                 42,7 / 98 316
10. Lotyšsko:               41,8 / 27 746

Pramen OECD, data za rok 2020

Podle šetření OECD ve většině zemí loni kvůli pandemii klesla průměrná mzda i zdanění práce. V Česku kleslo zdanění až letos po zrušení superhrubé mzdy. Tím, že zároveň zůstala daň z příjmu na 15 procentech, fakticky stouply čisté mzdy části zaměstnanců, zejména těch s vyššími příjmy. Zároveň se zvýšila sleva na poplatníka, což na výplatách plošně pocítili všichni zaměstnanci.

Nízká daň z příjmu má být jen dočasná, za rok a půl se má zvýšit zhruba na 19 procent, což odpovídá reálnému zdanění z loňského roku. Kvůli nižší dani státní rozpočet přichází každoročně o devadesát miliard korun, které není kde nahradit. Vláda ani parlament se však ke zvýšení daně z příjmu od roku 2023 písemně nikde nezavázaly, byť tím prezident Miloš Zeman podmínil podpis zákona.

Toho chtějí využít politici včetně opozice. Například koalice Spolu, složená z ODS, KDU-ČSL a TOP 09, už nyní říká, že daň nezvýší. „Rozhodně neplánujeme přímé zvyšování těchto daní. Chceme tu díru v rozpočtu řešit jiným způsobem, a to na výdajové stránce. Ať už to jsou dotace různým agrobaronům, nebo zbytné výdaje jako slevy na jízdném,“ řekla šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Piráti a Starostové nechtějí jasně říct, zda daň z příjmu zvýší. Mezi jejich deklarované priority ovšem patří nízké zdanění práce, čehož chtějí dosáhnout valorizováním výše slevy na poplatníka. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se zvýšením daně počítá, pokud se dostane k moci.

Národní rozpočtová rada už dříve upozornila, že politici uchopili problém z nesprávné strany. „Hlavním problémem zdanění práce je zákonné pojistné, nikoli daň z příjmů. Ta je v mezinárodním srovnání již nyní poměrně nízká, naopak význam pojistného je nadprůměrný,“ upozornila.

Stejně to vnímá ekonomka Danuše Nerudová. „Problém toho, že lidem zůstává málo na výplatní pásce, není kvůli výši daně, ale výši odvodů. Pokud cílem bylo pustit do ekonomiky více peněz, je třeba provést důchodovou a daňovou reformu,“ uvedla.

Šéfka rozpočtové rady Eva Zamrazilová dodává, že kvůli špatnému stavu veřejných financí, které v důsledku koronakrize míří se stomiliardovými schodky k dluhové brzdě, bude třeba daň z příjmu opět zvýšit. „Navíc jednotná 15procentní daň prohlubuje nerovnost, protože nepomáhá nejpotřebnějším. Nízkopříjmové skupiny mají vysoký sklon ke spotřebě a jakýkoli dodatečný výdělek utratí. Naopak bohatší lidé peníze kumulují a investují,“ uvedla.

Země s nejnižším daňovým zatížením práce

(zdanění práce v procentech / průměrná mzda v korunách)

1.  Chile:               7,0 / 26 555
2.  Nový Zéland: 19,1 / 82 133
3.  Mexiko:          20,2 / 11 542
4.  Švýcarsko:     22,1 / 170 430
5.  Izrael:             22,4 / 86 440
6.  Jižní Korea:    23,3 / 73 134
7.  USA:              28,3 / 107 443
8.  Austrálie:       28,4 / 125 381
9.  Kanada:         30,4 / 83 135
10. Británie:        30,8 / 103 449

Pramen OECD, data za rok 2020

Vývoj sazeb daně z příjmu

1993 – po založení samostatné České republiky fungovala progresivní daň z příjmu. Než zanikla, tak například v roce 2007 platila čtyři daňová pásma podle výše příjmů se sazbami 12, 19, 25 a 32 procent.

2008 – ODS prosadila rovnou daň 15 procent. Aby státní rozpočet neutrpěl ránu, byla zároveň zavedená superhrubá mzda, která změnila způsob výpočtu daně z příjmu. Ta způsobila, že nová sazba ve skutečnosti dosahovala 23,1 procenta reálného zdanění. V roce 2020 činilo efektivní zdanění 20,1 procenta.

2013 – byla zavedena tzv. solidární daň pro vysokopříjmové lidi, solidární přirážka k základní 15procentní sazbě činila 7 procent.

2021 – superhrubá mzda byla zrušena, hnutí ANO s ODS prosadily ponechání daně z příjmu na 15 procentech, která se tentokrát odečítá z hrubé mzdy. Po dvou letech se má sazba zvýšit do úrovně 19 procent, politici k tomu nicméně nejsou písemně vázáni. Lidé s vyššími příjmy daní 23 procenty.