Česká republika směřuje k přísnější regulaci venkovního osvětlení, což by mělo přinést nejen úsporu energií, ale také snížení negativních dopadů světelného smogu na lidské zdraví a životní prostředí. Shodli se na tom řečníci na druhém ročníku konference Město a světlo. Nová pravidla se podle nich dotknou i byznysu, jenž k nadměrnému a rušivému svícení v noci významně přispívá.
Regulovat rušivé a zbytečné svícení se pokouší tuzemské ministerstvo životního prostředí (MŽP). To letos v únoru vydalo normu na omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení, která poprvé v historii stanovuje maximální míru umělého osvětlení pro veřejný i neveřejný sektor při budování nových pozemních komunikací, sjezdovek nebo venkovních pracovišť.
„Tato norma ale nabyde právní závaznosti až s vydáním prováděcího předpisu ke stavebnímu zákonu, který je v gesci ministerstva pro místní rozvoj,“ vysvětlila ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje na MŽP Anna Pasková. Obě ministerstva teď podle ní pracují na tom, aby nová regulace začala platit co nejdříve, a do budoucna obecně předpokládá, že se pravidla pro venkovní svícení budou v celé Evropské unii zpřísňovat.
„Můžeme se inspirovat třeba ve Francii, kde už v současnosti platí vyhláška, která jasně nařizuje obchodním centrům zhasnout světla nejpozději hodinu po skončení otevírací doby. Doufám, že i v České republice budeme mít brzy legislativní oporu pro regulaci osvětlení,“ dodala Pasková. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v minulosti dokonce prohlásil, že Česko chce být v dané problematice evropským lídrem.
Energetická krize cestu za tmou uspíšila
Od loňského podzimu dodala debatám o omezování světla novou dynamiku energetická krize, která přiměla evropská města a obce k provádění radikálních úspor elektřiny. Příkladem za všechny může být Kolín nad Rýnem, kde se tamní radnice rozhodla na noc vypínat nasvícení ikonické katedrály svatého Petra, jedné z nejnavštěvovanějších kulturních památek v Německu.
„Tma se stala synonymem strachu a hrůzy, přitom je pro mnoho živočichů nepostradatelná. Také lidé dnes žijí jen v šeru, neznají pohled na hvězdnou oblohu. Neustále narůstající světlo ve veřejném prostoru prokazatelně snižuje kvalitu našich životů,“ prohlásil na konferenci, kterou pořádal Svaz podnikatelů ve stavebnictví, ředitel brněnské hvězdárny, astrofyzik a senátor za ODS Jiří Dušek.
Přes 99 procent Evropanů žije v noci pod osvětlenou oblohou. Míra umělého svícení navíc vytrvale narůstá, podle některých studií až o desetinu ročně. Vědci varují, že světelné znečištění přispívá k častějšímu výskytu různých civilizačních onemocnění, jako jsou deprese či cukrovka. Má rovněž neblahý vliv na faunu a flóru.
Jen zhasínat lampy nepomůže
Dušek připomněl, že například i v době koronavirové pandemie, kdy v Česku platil zákaz nočního vycházení a všechny bary a prodejny musely být po 23. hodině uzavřené, „centrum Brna ve dvě hodiny ráno nadále svítilo jako o Vánocích“.
Tomáš Novák z České společnosti pro osvětlování doplnil, že největším problémem nejsou lampy veřejného osvětlení, nýbrž světlo pocházející ze soukromých zdrojů. „Jde hlavně o nasvícené výlohy prodejen, nákupní centra, reklamní billboardy, parkoviště, ale také okna bytových domů,“ upřesnil.
To potvrdil i Petr Baxant z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií na Vysokém učení technickém v Brně. „Když jsme v dubnu 2021 v rámci výzkumu zkusili v Brně vypnout všech 40 tisíc lamp veřejného osvětlení, z hlediska viditelnosti nebyl poznat skoro žádný rozdíl,“ uvedl Baxant.
Strach a pocit bezpečí
Na konferenci nicméně zazněly také kritické názory, podle nichž je nutné jakékoliv omezování nočního svícení pečlivě zvažovat, a to zejména z bezpečnostních důvodů. „Z našich průzkumů vychází, že se lidé cítí nejbezpečněji v místech, která jsou monitorována kamerovým systémem, a v noci pak v lokalitách, co jsou dostatečně osvětlené. Na bezpečnosti a subjektivním pocitu bezpečí občanů bychom žádným způsobem neměli šetřit,“ podotkl Milan Fára z odboru prevence kriminality na ministerstvu vnitra.
„V pražských Letenských sadech nedávno došlo k brutálnímu přepadení a znásilnění. Jen díky tomu, že byl daný prostor v nočních hodinách osvětlený a snímaný kamerou se pachatele podařilo záhy dopadnout. Proto bych byl s výzvami k vypínání světel opatrný,“ přidal se Tomáš Jílek ze společnosti Technologie hlavního města Prahy.
Řečníci upozornili i na nezastupitelnou roli venkovního osvětlení v bezpečnosti dopravy. Dionýz Gašparovský ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě zmínil, že například v Kyjevě se kvůli loňským výpadkům elektřiny zvýšil počet dopravních nehod téměř o šedesát procent a množství smrtelných nehod tam stouplo šestinásobně.
Už dávno zhasínáme, tvrdí řetězce
Skepticky se k zavádění nových zákonů omezujících venkovní osvětlení staví též nákupní řetězce, které redakce e15 oslovila. Mnohé z nich prý svá světla na noc utlumují již dnes a zásahy ze strany zákonodárců proto považují za zbytečné. „Škodlivých vlivů nočního svícení jsme si vědomi a v prodejnách proto zpravidla osvětlení v nočních hodinách vypínáme. Z bezpečnostních důvodů necháváme zapnuté v minimální nutné míře pouze vybrané osvětlení. Je ale ke zvážení, zda je nezbytné omezení tohoto typu kodifikovat, či zda není lepší postupovat jen formou doporučení,“ říká mluvčí Albertu Jiří Mareček.
„Standardní osvětlení v našich prodejnách v době jejich uzavření vypínáme. Z bezpečnostních důvodů je zachována jen minimální úroveň osvětlení, která zajišťuje, aby uvnitř prodejny nebyla úplná tma,“ tvrdí manažer komunikace Penny Marketu Tomáš Kubík.
Kaufland má dokonce osvětlení svých parkovišť a reklamních poutačů řízené soumrakovými čidly a časovým programem podle prodejní doby konkrétní prodejny. „V praxi to znamená, že po uzavření prodejny zhasínáme třetinu osvětlení, po třiceti minutách se vypnou dvě třetiny osvětlení a po další půl hodině zhasneme všechno,“ popisuje mluvčí firmy Renata Maierl.
V budoucích letech by s efektivnějším využíváním světel měly pomoci hlavně moderní technologie. „Souvisí to s budováním chytrých měst. Veřejné osvětlení má předpoklady, aby se stalo datovou dálnicí. Jeho výhodou je, že je instalované po celém městě a je ve vlastnictví města. Může proto sbírat důležitá data, která se využijí i k jiným účelům,“ řekl Jiří Švestka z firmy Lamberga. Potřebné technologie jsou ale zatím „teprve v plenkách“, dodal.
