Česká republika se sice aktivně podílí na pomoci ukrajinským uprchlíkům, v rámci legislativy Evropské unie si však udržuje zvláštnost – dočasnou ochranu neposkytuje Ukrajincům, kteří se již zaregistrovali v jiné zemi EU. Česko tím přichází o tak potřebné zaměstnance. Od dubna proto pro vysoce kvalifikované Ukrajince zavedla takzvané modré karty, aby se mohli v Česku usídlit. Úřady je ale většinou nutí podat žádost osobně na Ukrajině, jak upozornily společnost KPMG a Organizace pro pomoc uprchlíkům. Ministerstvo zahraničních věcí to však popírá.
Pobytové povolení pro kvalifikované zaměstnance mohou od dubna získat například řídicí pracovníci, specialisté nebo vysoce kvalifikovaní technici z Ukrajiny, kteří již získali dočasnou ochranu v jiné zemi EU.
„Stát se oficiálně tváří, že zaměstnávání Ukrajinců nebrání, praxe je ale jiná. Úřady ve většině případů trvají na tom, aby zájemce zažádal o modrou kartu osobně na Ukrajině. Cesta tam ale stojí nemalé prostředky, které rodina potřebuje na jiné věci. A hlavně je to cesta nebezpečná, traumatizující a mužům hrozí, že je kvůli branné povinnosti nepustí zpět,“ upozorňuje specialistka na zaměstnávání cizinců z advokátní kanceláře KPMG Legal Barbora Cvinerová.
Nezisková organizace Člověk v tísni naráží na zmíněný problém výjimečně. „Pokud se s tím na nás někdo obrátil, odkázali jsme na možnost podat žádost o dlouhodobé vízum/pobyt současně se žádostí od upuštění povinnosti osobního podání na zastupitelském úřadě,“ podotýká vedoucí SOS Ukrajina pro ČR Zuzana Ramajzlová.
V odůvodněných případech tak může zastupitelský úřad, tedy česká ambasáda v Kyjevě nebo konzulát ve Lvově, od povinnosti osobního podání žádosti upustit, na což odkazuje i samo ministerstvo vnitra. Upuštění od osobního podání žádosti na zastupitelském úřadě je také plně v kompetenci daného zastupitelského úřadu.
„Nemáme informace, jak se k žádostem o výjimku zastupitelské úřady stavějí a zda se třeba uvažuje o tom do budoucna na úřední desce paušálně oznámit, že se upouští od povinnosti osobního podání pro všechna pobytová oprávnění podávaná občany Ukrajiny,“ dodává Ramajzlová.
Nastává ovšem problém. Ministerstvo zahraničních věcí podle KPMG nepovažuje válku za dostatečný důvod, aby bylo od podávání žádosti osobně na Ukrajině upuštěno. Cvinerová uvádí, že se kvůli tomu obrátila na ambasádu v Kyjevě i ministerstvo zahraničí, kde však její argumenty nevyslyšeli.
„Vůbec to nedává smysl. Vždyť každému Ukrajinci, který přijede, nabízíme dočasnou ochranu, čímž uznáváme, že jakýkoli pobyt na Ukrajině je nebezpečný. Pak ale pro jiný typ žádosti vyžadujeme, aby se Ukrajinec do vlasti vrátil,“ kritizuje Cvinerová.
Ministerstvo zahraničních věcí, které prostřednictvím zastupitelských úřadů přijímá žádosti o upuštění od osobního podání, tvrdí, že žádosti vyřizuje. „Zcela chápeme, že u osob ukrajinské státní příslušnosti, které se nacházejí na území jiného členského státu v rámci institutu dočasné ochrany, je nemožné osobně cestovat za účelem podání žádosti na Ukrajinu, a proto je důvod pobytu v rámci dočasné ochrany mimo Ukrajinu dostatečným důvodem pro to, aby bylo žádosti o upuštění od osobního podání vyhověno, což se v praxi děje,“ uvedla Mariana Wernerová z oddělení komunikace s médii na MZV. Podat žádost o upuštění podle ministerstva navíc může i rodinný příslušník, takže nastavenou praxi není třeba měnit.
I dočasná ochrana přitom v Česku naráží na zásadní problém – neposkytuje se uprchlíkům, kteří nejdříve odešli do jiné země, a až pak se rozhodli přemístit do Česka. „Jenže ve chvíli, kdy prchali před válkou, asi těžko mohli stihnout promýšlet, ve které zemi se chtějí dlouhodobě usadit. Český přístup ve finále přispívá ke zpřetrhání rodinných vazeb utečenců a neschopnosti personálně vyhladovělých tuzemských firem legálně přivézt ukrajinské uchazeče o práci,“ říká Tereza Chovanec Králová, která v KPMG řeší pobytová oprávnění pro cizince.
Ideální by bylo od povinnosti podat žádost na zastupitelském úřadě upustit úplně, podle imigračního konzultanta KPMG Michala Mikovčíka je ale potřeba vymyslet opatření, která zabrání zneužití zjednodušeného postupu. Měli by jej tak moci využívat jen ti Ukrajinci, kteří již získali dočasnou ochranu mimo Česko.
Zkušenost s tím, jak těžké je získat kvalifikovaného Ukrajince do Česka, pokud se předtím registroval v jiné evropské zemi, má i Člověk v tísni. Kvalifikovanou leteckou inženýrku z Chersonu nemohl její zaměstnavatel, nadnárodní společnost, zaměstnat v Česku.
„Krátce před příjezdem do Česka navštívila rodinného příslušníka v Polsku a získala tamní národní identifikační číslo. Zaměstnavatel prakticky přesunul všechny zaměstnance z Chersonu do Česka, ale s ní byl problém a dlouze a marně si dopisoval s ministerstvem vnitra,“ popisuje Ramajzlová.
„Migrační a azylovou politiku dělá Česko dlouhodobě špatně, zbytečně restriktivně, a ještě k tomu zoufale pomalu,“ kritizuje právník a ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Doplňuje, že odmítání dočasné ochrany z důvodu registrace Ukrajince v jiné zemi EU je v jasném rozporu s unijním právem.
Ministerstvo vnitra ale změny v přidělování dočasné ochrany z kapacitních důvodů neplánuje. Ondřej Krátoška z tamního odboru komunikace připouští, že rozpor s unijním právem konstatovaly i některé krajské soudy, k Soudnímu dvoru EU ale žádnou předběžnou otázku v tomto smyslu nevznášejí.
Ministerstvo práce uvádí, že prosazuje snižování administrativní zátěže pro žadatele a zaměstnavatele. „Současné podmínky kladené českým imigračním systémem pro vysoce kvalifikované pracovníky ze zahraničí mohou být méně výhodné než v případě některých okolních zemí. Usilujeme proto o flexibilní systém, jehož kritéria bude vláda nastavovat podle potřeb trhu práce a s důrazem na podporu příchodu osob s vyšší kvalifikací,“ tvrdí ministerstvo práce.
Ke konci července pracovalo v Česku přes 109 tisíc Ukrajinců. Jednou z nejčastějších překážek pro zaměstnání kvalifikovaných uprchlíků je přitom podle úřadu práce jazyková bariéra. Dál proto pomáhá s financováním jazykových kurzů v rámci rekvalifikací.
