Průměrná mzda v Česku nad očekávání vzrostla, u řady podnikatelů i analytiků však nárůst o 8,5 procenta vyvolává obavy. „Ohrožuje to konkurenceschopnost málo produktivních firem. Potřebujeme ale v Česku málo produktivní společnosti?" pokládá v rozhovoru pro E15 řečnickou otázku Filip Pertold z výzkumného institutu CERGE-EI.
Je tempo růstu mezd o více než pět procent udržitelné i pro příští rok?
V podnikatelské sféře záleží na výkonosti a ziskovosti daného podniku. Takto jednoznačně se to nedá říci. Ve veřejném sektoru musí dostávat přidáno hlavně učitelé, jinak budeme jednou hloupý a chudý národ. Bohužel se s každým přidáním učitelům svezou i všichni úředníci.
Jak hodnotíte současnou situaci na trhu práce a růstu mezd z pohledu „dohánění Západu“, daří se podle vás přibližovat nejvyspělejším zemím světa?
Ano, z hlediska podílu mezd na HDP nyní doháníme výrazně Západ. Stále jsme však pod průměrem Evropské měnové unie.
Sdílíte obavy části analytiků, že tempo růstu mezd ohrožuje konkurenceschopnost firem?
Záleží jakých společností, těch málo produktivních ano. Ale potřebujeme tady málo produktivní firmy?
Vidíte prostor pro další zvyšování minimální mzdy? Sám na twitteru uvádíte, že nejste vyloženým zastáncem tohoto řešení.
To je otázka na politiky. Myslím, že minimální mzdu lze zvyšovat zhruba do 50 procent mediánu (nyní medián dosahuje 27 719 korun, poznámka redakce). Do té výše lze ještě říci, že nebude způsobovat nižší zaměstnanost. Pokud tedy nepřijde náhlá recese.
Obecně je minimální mzda nástroj sociální politiky ke snižování nerovností na trhu práce a my ekonomové můžeme jen analyzovat její dopady. Lze jen těžko říct, jaká je její optimální výše, to je na politicích. Minimální mzda se týká především žen, které mají nezřídka problém s vyjednáním výhodných podmínek na trhu práce. Buď mají malé sebevědomí, nebo se musí zároveň starat o rodinu a příbuzné, a tak vybírají zaměstnání podle jiných než mzdových kritérií. Těm tedy tato vláda výrazně pomáhá.
