Aktualizováno: Česko čelí největšímu úbytku pracovní síly od druhé světové války
Podle nejnovějšího průzkumu ManpowerGroup plánuje ve čtvrtém čtvrtletí 2025 více firem nabírat než propouštět, a to navzdory obvyklému sezónnímu útlumu. Náborovou aktivitu brzdí nejistota v průmyslu a veřejném sektoru, naopak energetika, zdravotnictví či finance zůstávají tahouny trhu. Zároveň se naplno ukazuje demografická mezera: z trhu práce odchází více lidí, než kolik jich přichází a firmy proto musí sahat po zahraničních pracovnících. Průzkumu ManpowerGroup indexu trhu práce pro 4. čtvrtletí 2025 se zúčastnilo 40 533 zaměstnavatelů ve 42 zemích a teritoriích.
Český trh práce vstupuje do závěru roku 2025 s nečekaně silnými vyhlídkami. Podle průzkumu 30 procent firem v posledním čtvrtletí má v plánu nabírat zaměstnance, zatímco 16 procent počítá s propouštěním. Čistý index trhu práce, který sleduje motivaci zaměstnavatelů nabírat (NEO, 1 - nejnižší motivace, 100 - nejvyšší motivace) tak dosahuje 14 bodů, což je sice mírný mezikvartální pokles, avšak zároveň nejvyšší hodnota pro čtvrté čtvrtletí od roku 2008.
„Sezónní útlum je letos menší než obvykle“ uvedla generální ředitelka ManpowerGroup ČR Jaroslava Rezlerová. Podle ní zaměstnavatelé i v době nejistoty balancují mezi úsporami a investicemi do vysoce kvalifikovaných pracovníků, zejména v IT, zdravotnictví, energetice či finančních službách.
Rozdíly mezi sektory
Nejoptimističtější náladu hlásí energetika a veřejné služby, kde index dosahuje rekordních 41 bodů. Nadprůměrný zájem o nové pracovníky panuje také ve zdravotnictví (32) a financích (22). Na opačném pólu stojí automobilový a strojírenský průmysl, který trpí slabší poptávkou z pohledu zaměstnavatelů ze západní Evropy, a veřejný sektor zasažený úspornými opatřeními, oba s indexem 2.
Podniky na Moravě a ve Slezsku zůstávají optimističtější než firmy v Čechách a Praze, kde očekávání oproti minulému čtvrtletí oslabila. Největší firmy s více než pěti tisíci zaměstnanci vykazují největší chuť k náboru, zatímco mikrofirmy zůstávají opatrnější.
Stárnoucí pracovní síla
Za pozitivními čísly se ale skrývá dlouhodobý problém. Česká republika podle Rezlerové čelí největšímu úbytku pracovní síly od druhé světové války. Ročně odchází do penze zhruba 120 tisíc lidí, zatímco absolventů přichází jen 90 tisíc. „Do deseti let nám může chybět až 70 tisíc pracovníků,“ varuje Rezlerová.
Automatizace a růst mezd podle ní situaci samy nevyřeší. Firmy proto hledají cestu v řízené migraci. Vláda od července navýšila kvóty pro zahraniční pracovníky, zejména kvalifikované profese z Asie. Přibývá například 650 míst pro experty z Číny nebo 160 z Thajska. Naopak kvóty pro nekvalifikované pracovníky z Afriky se snižují.
Podle ManpowerGroup české podniky nejčastěji sahají po pracovnících ze Srbska, Severní Makedonie, Kazachstánu či Filipín. Ti míří nejen do výroby a logistiky, ale i do technických profesí nebo zákaznických služeb. „Nábor ze zahraničí už není doplňkem, je to strategický nástroj přežití firem,“ zdůrazňuje Rezlerová.
Odborníci zároveň varují před pokušením využívat cizince jen jako levnou pracovní sílu. Takový přístup se podle Rezlerové firmám nevyplatí. Zkušenosti ukazují, že stabilitu přináší férové mzdy, jazyková podpora a pomoc se základní orientací v zemi. „V České republice i dnes vídáme strašlivé případy toho, jak se lidé chovají k zaměstnancům z ciziny. Tento špatný trend se ale snad podaří brzo změnit,“ uzavírá Rezlerová.
