Další vlny EET zatím nepřijdou

Pokladní systém Storyous

Pokladní systém Storyous Zdroj: storyous

Ústavní soud
Ministr financí Ivan Pilný a náměstkyně pro daně a cla Alena Schillerová vystoupili 1. prosince v Praze na tiskové konferenci k prvnímu výročí spuštění elektronické evidence tržeb.
Kampaň T-Mobilu na podporu EET
Účtenka
5
Fotogalerie

Ústavní soud v pátek zrušil plánovaný "náběh" třetí a čtvrté etapy elektronické evidence tržeb a s odloženou platností škrtl několik dalších ustanovení zákona o evidenci tržeb. Třetí vlna se měla týkat svobodných povolání, dopravy či zemědělství, čtvrtá potom vybraných řemesel a výroby. Před případným náběhem je nutné přijmout novou zákonnou úpravu. Jako celek ale zákon obstál a dál platí. Podle soudců sleduje elektronická evidence tržeb (EET) legitimní cíl - účinný výběr daní a narovnání podnikatelského prostředí. 

U třetí a čtvrté vlny je podle ÚS nutné důkladně zvážit dopady na různé skupiny povinných subjektů. "Rčení, že při kácení lesa létají třísky, pro regulační opatření v právním státě nemá místo," řekl při odůvodnění soudce Josef Fiala.

Případné výjimky z EET je nutné upravit zákonem, nikoliv cestou vládního nařízení. Proto soud zrušil sérii zmocňovacích ustanovení, díky kterým vláda mohla některé tržby vyloučit z EET úplně, případně je převést do zjednodušeného režimu. Jen do konce příštího roku zůstane platit nařízení, které vyřadilo z EET prodej vánočních kaprů a tržby těžce zrakově postižených. 

Rušené body zákona

§5 odst. písm. b) — Formální náležitosti pro evidovanou tržbu splňuje platba poplatníkovi, která je uskutečněna bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat.
část §18 odst. 2 — Uskutečněním evidované tržby je přijetí evidované tržby, nebo vydání příkazu k jejímu provedení, pokud byl tento příkaz vydán dříve.
§20 odst. 2, písm. b) — Poplatník je na účtence povinen uvádět své daňové identifikační číslo.
§37 odst. 1, písm. b) — K řízení o přestupcích podle tohoto zákona je příslušný celní úřad.

"Takové rozhodnutí, kterým si bude vláda rozhodovat, kdo je a kdo není v jakém rozsahu povinen se podrobit se zákonu - takové ustanovení je protiústavní, pokud zákonodárce současně vládě nestanoví kritéria," kritizoval předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Zároveň zdůraznil, že třetí a čtvrtou etapu soud nevnímá samu o sobě jako protiústavní.   

Vše o EET čtěte zde >>>

S rozhodnutím je spokojený také předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) Karel Havlíček. Stopka od Ústavního soudu “dává Poslanecké sněmovně šanci, aby se dojednaly podmínky třetí a čtvrté vlny,” řekl Havlíček pro Českou televizi.

Kritizované předčasné ukončení rozpravy při schvalování zákona o evidenci tržeb se důvodem k jeho zrušení nestalo. Bylo to sice v rozporu s jednacím řádem Sněmovny, nicméně opozice měla před tím dost prostoru uplatnit své názory, plyne z nálezu ÚS.

Pro premiéra Andreje Babiše (ANO) je podstatné, že zákon o elektronické evidenci plateb, který prosadil jako ministr financí v bývalé vládě, platí. "Nebudu to komentovat, nejsem ministr financí a neznám vůbec rozhodnutí soudu," uvedl v textové zprávě s tím, že nezná detaily verdiktu. Účastní se summitu Evropské unie v Bruselu.

Nová ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že zrušení části paragrafů nebude mít vliv na funkčnost evidence. Ministerstvo nicméně připravuje novelu zákona o EET, která by zavedla výjimky z evidence. Do té nyní úřad zapracuje právě i současné výhrady Ústavního soudu, včetně odvolaného spuštění třetí a čtvrté vlny EET. Novela by podle Schillerové mohla být připravena do dvou měsíců, ministryně ale nedokáže odhadnout, jak dlouho potrvá projednání normy v Parlamentu.

Její rezort pak ocenil rozsudek v tom, že podle Ústavního soudu je EET legitimním nástrojem ke kontrole daňových úniků. "Ministerstvo financí rozhodnutí Ústavního soudu plně respektuje a nyní se soustředí na to, aby jeho vůli zohlednilo při přípravě návrhu novely tohoto zákona," uvedla mluvčí ministerstva financí Michaela Tesařová.   

"Pokud budeme moci hlasovat pro další vlny EET, tak to určitě uděláme," řekl místopředseda SPD Radim Fiala. Za jednoznačné vítězství považuje verdikt poslanec ODS a spoluautor ústavní stížnosti Marek Benda. "Měli jsme pravdu. EET je možná účinný nástroj, ale špatně připravený. Soud nám vyhověl ve velké části," řekl novinářům Benda. 

Pětice soudců, kteří chtěli EET zrušit úplně, se tak nakonec ocitla v menšině. "Pokud Ústavní soud hodlá s odkazem na test racionality tolerovat i natolik razantní a nediferencované zásahy do podnikatelského prostředí a do základních práv daňových subjektů, je otázka, jakou roli v ústavním systému hodlá nadále plnit," stojí ve společném odlišném stanovisku pětice ve složení Vojtěch Šimíček, Jaromír Jirsa, Tomáš Lichovník, Kateřina Šimáčková a David Uhlíř.

Rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení zahájení třetí a čtvrté vlny EET v příštím roce negativně dopadne na poskytovatele pokladních systémů podle Martina Laštovicy, provozního ředitele společnosti KASAmax, která se zabývá vývojem a prodejem pokladních systémů.

Předpokládá, že budou následovat žaloby na stát, který bude čelit náhradám škod. Mohou to být desítky či stovky milionů korun, dodal Laštovica.

Že se rozhodnutí soudu může dotknout některých dodavatelů pokladních systémů, připustil také šéf Storyous Igor Třeslín. Věština z nich však těží ze spoluprácce s restauratéry a hoteliéry, pro něž EET platí nadále. "Pro nás to není žádná změna, protože stávající podnikatelé mají náš systém nejen z důvodu EET. Na třetí a čtvrtou vlnu se nezaměřujeme vůbec a pokud již mají někteří z nich naše řešení, tak si ho opět nevybrali z důvodu pouhého splnění EET," uvedl Třeslín.

Návrh na zrušení zákona nebo některých jeho součástí podala ještě v minulém volebním období skupina pravicových poslanců. Uspěli například s návrhem na zrušení ustanovení, jež prý způsobovala potíže u bezhotovostních plateb a v činnosti internetových obchodů.

Tržby z bezhotovostních převodů jsou dobře dohledatelné a není dostatečně silný zájem státu na jejich plošné evidenci. Ustanovení budou platit jen do konce února 2018, stejně jako část úpravy identifikačních údajů na účtence. Pravici vadilo, že se tam u fyzických podnikajících osob objevuje i rodné číslo. 

Cestu k EET otevřela už koaliční smlouva Sobotkovy vlády

13. prosince 2013 - ČSSD, ANO a KDU-ČSL představily koaliční smlouvu, která hovořila o "efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb"; smlouva byla podepsána 6. ledna 2014.

12. února 2014 - Vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) schválila programové prohlášení, ve kterém nechybělo ani ustanovení o efektivní kontrole maloobchodního prodeje. Vláda získala důvěru Sněmovny 18. února.

15. prosince 2014 - Vláda schválila plán legislativních prací na rok 2015, ve kterém nechyběl ani zákon o EET. Plán počítal s tím, že evidence začne fungovat od roku 2016.

6. května 2015 - Vládní strany se na jednání koaliční rady shodly na obecné podobě EET. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) uvedl, že by systém měl začít fungovat spíše v únoru 2016.

3. června 2015 - Vláda schválila návrh zákona a následující den jej předložila poslancům. Opozice, zejména ODS a TOP 09, jež se zaváděním EET nesouhlasí, již předem avizovala obstrukce.

16. června 2015 - Na konferenci o EET vystoupil chorvatský ministr financí Boris Lalovac a představil dopady tamní úpravy. Chorvatskem, kde EET funguje od roku 2013, se ministr Babiš při přípravě českého zákona do značné míry inspiroval.

10. července 2015 - Poslanci propustili zákon o EET (a doprovodnou normu o změnách dalších zákonů) do druhého čtení, jež skončilo 7. října. Kvůli zdržení ve Sněmovně padl původně uvažovaný termín o zavedení EET do praxe.

11. prosince 2015 - Na druhý pokus začalo schvalování zákona o EET ve třetím čtení, jednání poslanců ale provázely obstrukce ze strany opozice. Až 29. ledna 2016 koalice prosadila, že se závěrečné hlasování uskuteční ve středu 10. února.

10. února 2016 - Sněmovna ukončila rozpravu a schválila oba zákony zavádějící EET. Pravice to označila za nedemokratický postup a za znásilnění jednacího řádu, v souvislosti s tímto postupem se obrátila na Ústavní soud.

16. března 2016 - Senát schválil zavedení EET, koncem března zákony podepsal prezident Miloš Zeman.

26. května 2016 - ÚS odmítl stížnost na okolnosti schvalování zákona o EET, zvláště na předčasné ukončení rozpravy. Podalo ji sedm poslanců opozičních stran ODS a TOP 09.

Červen 2016 - K ÚS podalo návrh na zrušení zákona, případně několika jeho částí, 41 poslanců ODS a členů poslaneckého klubu TOP 09. Vládní většina podle návrhu prosadila EET i za cenu porušení zákonné procedury.

1. prosince 2016 - Elektronická evidence tržeb začala fungovat, v první vlně pro restaurace a ubytování. V březnu 2017 se přidali podnikatelé ve velkoobchodu a maloobchodu. Třetí fáze měla začít 1. března 2018 (pro stánkový prodej občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, prodej na farmářských trzích či služby účetních, advokátů a lékařů). Jako poslední se od června 2018 měli zapojit vybraní řemeslníci i další služby. ÚS ale dnes "náběh" třetí a čtvrté etapy zrušil.

13. ledna 2017 - Poslanci při schvalování vládního daňového balíku, který především zvyšoval slevy na druhé, třetí a další dítě, odmítli návrhy na zrušení nebo úpravu EET, které navrhoval tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO) a koaliční KDU-ČSL.

1. října 2017 - Ministerstvo financí spustilo účtenkovou loterii, navázanou na EET. První losování se konalo 15. listopadu.

14. prosince 2017 - Ústavní soud s odloženou platností škrtl několik paragrafů zákona o evidenci tržeb. S návrhem na zrušení celé normy o EET pravicoví poslanci neuspěli. Ústavním soudem zrušenou podobu třetí a čtvrté vlny bude muset upravit novela, podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by mohla být připravena do dvou měsíců. Poté ale ještě musí projít Parlamentem.