Česko, „země pro budoucnost – The Country For The Future, jedna z dvaceti nejvyspělejších ekonomik světa a inovační lídr Evropy“. Takové ambice předloni stanovila vláda Andreje Babiše (ANO), když představila inovační strategii do roku 2030. Přesto stát v jedné ze základních metrik zůstává zemí minulosti a byrokracie: dál spotřebovává tuny kancelářského papíru. Souhrnné náklady na pořízení milionů listů se přitom v posledních deseti letech nesnižovaly, spíše stagnovaly.
Vyplývá to z odpovědí českých ministerstev na anketní dotazy deníku E15. Ministerstva v minulých deseti letech, tedy v letech 2011 až 2020, utratila za papír celkově přes 173 milionů korun, a to jak v rámci zajištění chodu úřadu, tak v rámci komunikace s občany nebo dalších agend.
Spotřeba jednoho ministerstva obvykle dosahuje vyšších tisíců balení papírů ročně, tedy milionů listů. Například ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že loni spotřebovalo 3,8 milionu listů formátu A4. Souhrnné náklady ministerstev zhruba do poloviny letošního roku přesáhly 14,5 milionu – ani letos by tak neměly výrazně klesnout pod standard předchozích let.
Jak pandemie změnila e-commerce v Česku?
Některá ministerstva naopak evidují opačný trend. „Dočasně roste spotřeba vzhledem k nárůstu administrativy spojené s blížícím se předsednictvím České republiky v Radě EU,“ uvádí Aneta Kovářová z odboru komunikace ministerstva zahraničí.
Jiná ministerstva tvrdí, že své náklady mírně snižují například díky digitalizaci spisové služby. „Lze očekávat úsporu ve spotřebě papírů o deset až patnáct procent, přepočteme-li data na zaměstnance a stávající agendu,“ říká Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury.
„Díky souvisejícímu postupnému snižování množství papíru se roční úspory pohybují v řádu statisíců,“ uvádí mluvčí rezortu financí Anna Vasko.
Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že platilo v minulých deseti letech mezi deseti a dvaceti haléři za list – nejvíce předloni, a to osmnáct haléřů, tedy přes devadesát korun za balík. Tisíc a jedna pořízená krabice tak úřad tehdy vyšly na necelý půlmilion.
„Ceny rostou u všech druhů papírů. Kancelářský meziročně podražil o téměř deset procent, přičemž by měl tuto hranici brzy překonat. Ještě horší situace je u obalových a balicích papírů, kde ceny stoupají i o polovinu. Tiskaři a polygrafové si stěžují, že nemají na co tisknout knížky,“ říká Miloš Lešikar z Asociace českého papírenského průmyslu.
Přestože ceny kancelářského papíru rostou, stále nedosahují hodnot jako za finanční krize v roce 2009. Zvyšují se prudce, ale z relativně nízkého základu, podotýká Lešikar. „Výrobci počítačů před třiceti lety hovořili o takzvané kanceláři bez papíru. Dnes se ho spotřebovává téměř dvojnásobek,“ glosuje vývoj Lešikar.
Úspor chce stát dosáhnout miliardovými investicemi do digitalizace. Například „školství“ zavádí v rámci evropské spolupráce technologii blockchainu, „doprava“ připomíná zavedení elektronické dálniční známky nebo registru pilotů dronů, „zdravotnictví“ zmiňuje e-recept.
Informační systém státní pokladny, evidence dotací z rozpočtu, správu majetku ve vlastnictví státu nebo systémy pro podporu agendy příspěvku na penzijní připojištění a stavební spoření uvádí mezi nejvýznamnějšími projekty ministerstvo financí.
Poznámka: Ministerstva práce a vnitra uvedla náklady za celý rezort. Ministerstvo obrany nesleduje náklady na papír jako samostatnou položku, proto jeho náklady nemohly být započteny.
