Už půl roku se schází nová důchodová komise, správně tedy poradní tým lidoveckého ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, nad budoucí reformou penzí. Práce jí nejdou tak rychle, jak by mohly, a to už v minulém volebním období jedna mnohem širší komise zasedala. Podle některých členů poradního týmu chybí ze strany ministra politické zadání i ochota řešit příjmovou stránku penzijního systému.
Jurečka chce vládě předložit reformu už za rok, není ale jasné, co v ní bude. „Poradní tým připravuje sadu opatření, kterou průběžně diskutujeme s Národní ekonomickou radou vlády (NERV). Ta je nynějšímu směřování důchodové reformy nakloněna,“ uvedl stručně Jakub Augusta z tiskového oddělení ministerstva. Z vládního programu je patrné, že největší změnou má být zavedení garantovaného minimálního důchodu, který má být doplněn o zásluhovou část jako dosud. Není ale jasné, podle jakých parametrů by se to odvíjelo.
Někteří členové Jurečkovy komise vyjadřují obavy nad pomalou přípravou reformy, sami nedokážou říct, na čem se podaří najít shodu. „To je dobrá otázka, protože my vlastně neznáme politickou prioritu pana ministra a z programového prohlášení vlády není zřejmá dlouhodobá vize fungování důchodového systému,“ říká ekonom Filip Pertold z CERGE-EI, který je jedním ze tří externích ekonomů v poradním týmu. Zbývajícími členy je pět politiků z vládní koalice a tři zástupci ministerstev. Jurečka v médiích uvedl, že se práce zdržely kvůli válce na Ukrajině.
Odborníci opakovaně upozorňují, že penzijní systém se z pojistných odvodů v budoucnu neuživí. Poradní tým se shodl na tom, že existují v podstatě jen tři cesty, jak zajistit financování důchodů v dlouhodobém horizontu: zvyšování věku odchodu do důchodu po 65. roce, snížení penzí a zvýšení daňových a pojistných příjmů. „Není ale jasná váha jednotlivých opatření ani politická priorita,“ postěžoval si Pertold.
Ve všech třech případech půjde o nepopulární kroky, vyhnout se jim však nejde. „Pokud bychom chtěli řešit nárůst výdajů v důchodovém systému pouze zvyšováním daní nebo pojistných odvodů, museli bychom de facto zvýšit daně zhruba trojnásobně,“ vypočítal Pertold. „Kdyby se to řešilo pouze snižováním důchodů, vedlo by to k chudobě. A pokud bychom jen zvyšovali důchodový věk, tak se dobereme absurdních čísel. Takže je jasné, že to musí být mix,“ dodal.
Komise už dokonce probrala několik variant řešení obsahujících všechna tři opatření, jednu z nich má ministerstvo nyní rozpracovat. V každé z variant se počítá s postupným navyšováním věku odchodu do důchodu, o čemž v minulém týdnu hovořil NERV i třeba prezident Miloš Zeman. Před rokem 2030 by ke zvýšení dojít nemělo. „Českou republiku ale čeká v horizontu zhruba dvaceti let vysoký nárůst osob v seniorním věku. Je proto pravděpodobné, že časem bude zvyšování důchodového věku aktuální otázkou,“ uvedl Augusta z ministerstva práce. Vláda podle něj zřejmě rozhodne na základě demografické prognózy, kterou bude Český statistický úřad zpracovávat příští rok.
Jak moc zdražily v posledních letech potraviny?
Na některých změnách se nicméně už našla shoda, poslanci například podpořili možnost předčasného důchodu pro náročné profese. Zákonodárci se také snaží snížit rozdíl mezi penzemi mužů a žen, důchodkyně budou zřejmě už od ledna profitovat z přídavku za vychované děti. Jurečka chce kromě toho do budoucna více podporovat pracující důchodce nebo rozšířit možnosti částečných úvazků.
Stát kromě toho hledá způsob, jak motivovat pracující, aby neodcházeli do předčasného důchodu, čímž by každoročně ušetřil miliardy korun. V reformě se má objevit také úprava mimořádných valorizací, ze kterých nyní těží zejména lidé s vyššími penzemi. Komise rovněž řeší informovanost občanů o důchodech, tedy aby si spočítali, kolik budou v penzi brát a zda by nebylo dobré si spořit. Diskutuje se o změnách třetího pilíře, v rámci něhož si na stáří spoří sice miliony lidí, pro mnohé z nich to ale není příliš výnosné.
