Dosavadní výsada zaměstnanců, kteří čerpají takzvané ošetřovné při péči o děti, rodiče nebo prarodiče, se už příští rok může rozšířit na další skupiny lidí. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby finanční pomoc mohli čerpat také živnostníci, podnikatelé a ti, kteří pracují na dohodu o provedení práce či pracovní činnosti. Státní rozpočet to příliš nezatíží. Mimo jiné proto, že vláda v rámci úsporného balíčku zvýší OSVČ nemocenské pojištění. Výhrady má Hospodářská komora (HK), která varuje před další administrativní zátěží firem zaměstnávajících dohodáře.
„Když budou živnostníci a podnikatelé hradit nemocenské pojištění ve stejné výši jako ostatní, jeví se jako krajně nekorektní neposkytovat těmto pojištěncům nároky na všechny dávky nemocenského pojištění včetně ošetřovného,“ argumentuje ministerstvo v návrhu novely zákona o nemocenském pojištění.
Další důvodem je stále větší míra využívání flexibilních forem práce a pracovní doby. „Proto vznikne nárok na ošetřovné i dalším skupinám pojištěnců,“ vysvětlil mluvčí rezortu práce Jakub Augusta. Stát zároveň posílí sociální ochranu především výdělečně činných matek, kterým onemocní děti. Lepší a přístupnější sociální ochrana rodičů má umožnit jejich dřívější návrat do zaměstnání po mateřské nebo rodičovské dovolené.
Ministerstvo předpokládá, že ošetřovné začne nově čerpat přes sto tisíc osob ročně. Vychází z poznatků získaných za pandemie covidu, kdy se kvůli mimořádným uzavírkám a karanténám počet příjemců ošetřovného dočasně rozšiřoval. Stejně jako zaměstnancům bude podnikatelům a dohodářům vyplácet tuto dávku Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Navzdory výraznému rozšíření okruhu žadatelů se dopady na státní pokladnu nebudou pohybovat v řádu miliard korun. Odhadované náklady na výplaty dávek nemocenského pojištění se pohybují kolem 24 milionů korun ročně. „Vzhledem k tomu, že konsolidační balíček zavádí placení pojistného na nemocenské pojištění u zaměstnanců a zvýšení pojistného na nemocenské pojištění u OSVČ, lze předpokládat, že nárůst výdajů na výplatu dávek nemocenského pojištění pokryje právě výběr vyššího objemu pojistného,“ dodal Augusta.
Z pohledu státního rozpočtu nízká částka, kterou si změna vyžádá, je hlavním důvodem souhlasného stanoviska ministerstva financí. Úřad přesto trvá na tom, aby si potřebné peníze například pomocí škrtů obstaral šéf rezortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). „S ohledem na nutnost snižovat schodky veřejných financí je důležité, aby opatření bylo kryto v rámci už schválených výdajových rámců příslušných kapitol státního rozpočtu,“ upozornilo v připomínkovém řízení ministerstvo financí.
Vážnější výhrady mají zaměstnavatelé. Podle Hospodářské komory povede uplatnění nároků na ošetřovné u zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti a zaměstnance v zaměstnání malého rozsahu u zaměstnavatele ke zvýšené administrativní zátěži. „Ta ale nebude státem jakkoliv vykompenzována,“ upozornila komora.
Očekává se, že tlak firem nakonec možné papírování sníží. Nyní o tom jednají Jurečkovi podřízení a zástupci ČSSZ s představiteli podnikové sféry. „Nastavují si konkrétní postupy, aby administrativní zátěž v souvislosti se zavedením ošetřovného pro další skupiny lidí byla co nejmenší,“ podotkl Augusta.
Pomoci by měla i Jurečkou navrhovaná digitalizace nemocenských dávek a také slučování někerých sociálních přídavků a příspěvků. Předlohu zákona o nemocenském pojištění čeká tento měsíc vypořádání připomínek, pak ji posoudí vláda. Platit by mohla od poloviny příštího roku.
