Po dvou mimořádných valorizacích důchodů v loňském roce bude výjimečné zvyšování příjmů seniorů, invalidů či vdov a vdovců pokračovat i letos. Důvodem je nadále vysoká míra inflace. Šéf rezortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odhadl, že od června nebo července si penzisté v průměru polepší o dalších 700 korun. Průměrný důchod s takzvaným výchovným, který od ledna činí 19,5 tisíce korun, v létě dosáhne rekordní dvacetitisícové hranice.
Jen v tomto roce si mimořádná valorizace vyžádá zhruba dvacet miliard korun. I když s nimi státní rozpočet nekalkuluje, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) podle svých slov potřebnou částku nalezne. Stále však chybí mechanismus, který by pomáhal především nízkopříjmovým seniorům, a nikoli těm s nadprůměrnými penzemi. Systém funguje na principu čím nižší důchod, tím nižší přidání.
„Objektivně to vychází na zhruba dvacet miliard korun, takže v průměru se penze zvýší o 670 až 700 korun. Dopočítáme to v okamžiku, kdy budeme mít přesnou informaci od Českého statistického úřadu,“ řekl Jurečka. Data má získat v polovině měsíce.
Naposledy vzrostly důchody od začátku ledna v průměru o 825 korun. Pětistovku za každé vychované dítě navíc začaly pobírat zejména ženy na odpočinku.
Přestože se o další mimořádné valorizaci hovořilo už loni, ve schváleném zákonu o státním rozpočtu na letošní rok s plánovaným schodkem 295 miliard korun odhadované dvě desítky miliard chybějí. Stanjura zatím nechce spekulovat o tom, zda se deficit zvýší. „V absolutním vyjádření je dvacet miliard velká suma, v relativním vyjádření je to méně než jedno procento celkových výdajů. Rozpočet si s tím musí poradit, důchody jsou mandatorní neboli povinné výdaje,“ uvedl šéf státní pokladny, který si podle svých slov novelu klíčové normy nepřeje.
Národní rozpočtová rada však míní, že schodek o dvě desítky miliard nabobtná. „Vzhledem k tak vysoké částce nelze očekávat, že ji bude možné pokrýt z úspor v jiných položkách rozpočtu,“ napsala ve svém prosincovém stanovisku rada.
Stanjuru kritizuje i opozice. „Udělal baťovské číslo, aby se mohl chlubit, že má schodek pod 300 miliard. Je to nereálné,“ soudí předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Vedle chybějících miliard je vážným problémem mimořádných valorizací rozevírání nůžek mezi nízkými a nadprůměrnými důchody. Zatímco lidem s vysokými penzemi stát pomáhá 1500 až 2500 korun, většině zbývajících posílá jen stokoruny. Proto se počet seniorů, jimž stát vyplácí v rozmezí od dvaceti do čtyřiceti tisíc korun měsíčně, loni skokově zvýšil – z necelých dvou set tisíc na více než tři sta tisíc.
„Valorizace jsou u lidí s nižšími důchody problém, zvlášť při tak vysoké inflaci. Připravujeme změny, které by lépe vyvažovaly principy solidarity a zásluhovosti. Také chceme výrazně zvýšit minimální neboli základní důchod,“ plánuje Jurečka.
Na podzim průměrný důchod dosáhl osmnácti tisíc korun měsíčně, od ledna i s takzvaným výchovným činí 19,5 tisíce a v létě se začne pohybovat kolem dvacetitisícové hranice. Oproti roku 2020 bude průměrná penze o pět a půl tisíce vyšší.
Vzhledem k prudce rostoucím nárokům na důchodový systém je stát nucen se zadlužovat. Například v letech 2013 až 2017 vzrostly výdaje na penze o třicet miliard korun, za poslední čtyři roky o 150 miliard. Letos důchody spolknou rekordních 690 miliard. To je o polovinu více než v roce 2018.
Růst průměrné výše důchodů (v korunách)
2011 10 550
2012 10 780
2013 10 970
2014 11 000
2015 11 300
2016 11 500
2017 11 900
2018 12 400
2019 13 500
2020 14 500
2021 15 400
2022 18 000
leden 2023 19 000/19 500 se započtením 500 korun za tzv. výchovné
červen/červenec 19 700/20 200 s výchovným *
* aktuální odhad MPSV
