Hlubší změny důchodového systému, po nichž volají někteří analytici, jsou podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) politicky a společensky neprosaditelné. Pokud projde jeho reforma představená tento měsíc, schodky systému by do budoucna v průměru činily 70 miliard korun ročně. Jurečku mrzí, že především opoziční ANO nenabízí k penzijní problematice řešení. „Nechová se poctivě a zodpovědně. Každý, kdo má alespoň selský rozum, si to umí vyhodnotit,“ míní.
Věk odchodu do důchodu se má postupně zvyšovat nad 65 let. Například lidé narození v letech 1966 až 1972 budou pracovat o dva až sedm měsíců déle, mladší ročníky půjdou na odpočinek ještě později. Platí zastropování penzijního věku na 68 let?
Cílem mechanismu není nastavovat strop, ale transparentní systém úpravy důchodového věku. V návrhu reformy hranice není.
Může to být nad osmašedesát let?
Zatím to ze žádných prognóz nevyplývá. V příštích deseti až patnácti letech nepředpokládáme, že bychom se k této hodnotě přiblížili. Není k tomu ani důvod. Tempo jsme nastavili velmi obezřetně. Dokonce bude ještě pomalejší než dnes, kdy rozdíl v nárůstu penzijního věku může být u některých ročníků až šest měsíců. Tak skokové to do budoucna nebude.
Nepůjdou dnešní dvacátníci nebo třicátníci do důchodu třeba až v sedmdesáti?
Na to v současnosti nelze relevantně odpovědět. Žádný seriózní člověk neví, jaká bude za čtyřicet nebo padesát let přesná doba dožití. Doposud mohla vláda každých pět let penzijní věk upravit. Pokud bude schválena reforma, začneme se po roce 2025 řídit údaji Českého statistického úřadu o době dožití. Věkový strop bude možné zvýšit až o dva měsíce pro daný ročník. Anebo nestoupne vůbec, pokud délka dožití nevzroste. Zároveň se počítá s tím, že lidé budou v penzi 21,5 roku.
Takzvané Husákovy děti, tedy lidé narození za silné populační vlny v sedmdesátých letech, jsou už delší dobu oporou důchodového systému a jejich postupný odchod do penze přinese vážné problémy. Je férové, že se má až do roku 2035 snižovat výpočet nových důchodů a tyto generace přijdou oproti dnešním seniorům o peníze?
Co je férové? Když uděláme tuto důchodovou reformu včetně změny, na niž se ptáte, trvale zabezpečíme udržitelnost systému a důstojné a spravedlivé penze nejen pro generace Husákových dětí, ale i pro mladší ročníky. Nejférovější a nejzodpovědnější vůči našim dětem a vnoučatům je stabilita systému do budoucna.
Reforma zajistí, že v příštích dvaceti letech bude náhradový poměr průměrných důchodů vůči průměrné mzdě mírně nad čtyřiceti procenty. A pro moji generaci narozenou na začátku osmdesátých let bude tento poměr v dlouhodobém výhledu mezi devětatřiceti a čtyřiceti procenty. Přesto to bude stále o něco více než v letech 2000 až 2021. Pak náhradový poměr rostl až na letošních 45 procent. To je ale výkyv, který se postupně srovná.
Tvrdíte, že průměrný důchod mezi lety 2024 až 2034 stoupne o deset tisíc korun na 30 700 korun měsíčně. Je to reálné?
Je to přesný model vývoje mezd a přípisů evidenčních listů za jednotlivé roky. Zároveň to odráží stanovení nových výměr důchodů. I když je pravda, že mírně přibrzdíme tempo růstu výpočtu nových penzí, stále platí, že se za deset let navýší průměrné důchody o deset tisíc korun.
Kdyby ke snížení výpočtu nedošlo, kolik by průměrný důchod činil?
Navýšení by se pohybovalo kolem dvanácti tisíc, čili zhruba 33 tisíc korun.
Reforma předpokládá, že na pětistovku výchovného mají mít nárok jen ženy, které vychovaly tři a více dětí. Pro ostatní má platit rodinný vyměřovací základ. Proč nenavrhujete stejná pravidla pro všechny?
Chceme zachovat důraz na budoucí podporu rodičů s více než dvěma dětmi. Pečující rodič, který s dětmi zůstal na mateřské nebo rodičovské dovolené, tedy dostane za všechny děti rodinný vyměřovací základ a od třetího a dalšího dítěte dál navíc ještě výchovné.
Takže podpora bude dvourychlostní?
Má to logiku i ve světle toho, jak jsme si výchovné vyhodnotili za první rok jeho platnosti. Skutečně pomohlo vyrovnat rozdíl ve výši důchodů mezi muži a ženami u seniorek, které měly jedno nebo dvě děti. Ale u žen, které vychovaly více než dva potomky, jsou nůžky stále rozevřené.
Změní se něco po schválení reformy pro ty, kteří už výchovné dostávají?
Až do konce života bude výchovné ve stávající podobě zachováno všem, kterým už přiznáno bylo nebo jim do roku 2027 ještě přiznáno bude. Především matky byly trestány za to, že výchovou dětí ztratily platový a kariérní růst. Výchovné tedy řeší důsledek. Ale rodinný vyměřovací základ má odstranit příčinu této nespravedlnosti. Za dobu, kdy je rodič na mateřské a rodičovské dovolené, se mu bude do důchodu započítávat alespoň průměrná mzda v daném období. Případně to bude více, pokud měl nadprůměrný výdělek. Vždy se vezme hodnota, která pro daného člověka bude výhodnější. To bude velmi pozitivní krok.
Bude měsíční částka, kterou určí rodinný vyměřovací základ, podobně vysoká jako výchovné?
Nedá se to porovnávat. Bude to odvislé od výdělku. Klíčové je, že vypneme negativní dopad mateřské a rodičovské dovolené na výši důchodu. Rodinný vyměřovací základ bude navíc zohledňovat nejen péči o dítě, ale také o osobu blízkou, tedy o postiženého partnera, rodiče nebo prarodiče. V současné době to bohužel neumíme přesně vypočítat pro každý jednotlivý případ. Ručím ale za to, že žena, která se stará o dvě děti a ještě o své rodiče, na tom bude lépe, než kdyby měla výchovné.
Nyní je jasně dané, že za každé vychované dítě vyplácí stát pět set korun. Kdy se lidé dozvědí, kolik budou dostávat po uzákonění rodinného vyměřovacího základu?
Nedá se to říct, protože tam nebude pevná částka. Není to fixní mechanismus. Když má ale někdo nízké příjmy, zcela jistě na tom vydělá, protože za dobu mateřské a rodičovské dovolené se mu bude započítávat průměrná mzda, což bude více, než kolik vydělával. Bude to převyšovat i současnou pětistovku. Když to zjednoduším, všem, kteří před početím dítěte měli podprůměrné nebo průměrné příjmy, to výrazně pomůže. Zbývajícím lidem to kvalitu života v důchodu nijak nezhorší.
Letos za první tři čtvrtletí činí schodek důchodového systému přes 58 miliard korun, příští rok si bude muset vláda na penze půjčit 49 miliard. Bude někdy systém vyrovnaný?
Takovou důchodovou reformu představit neumím. Nebyla by politicky a společensky prosaditelná. Opatření by byla výrazně tvrdší a s mnohem citelnějšími dopady než ta, o nichž nyní diskutujeme. Naším cílem je nedopustit schodky, které by kolem roku 2050 představovaly až 350 miliard korun ročně, tedy asi pět procent HDP v přepočtu na dnešní ceny. Pomocí kroků, které tato vláda už učinila, a dalších navrhovaných úprav se dokážeme i v těch nejnáročnějších dobách pohybovat v deficitech mezi 1,5 až dvěma procenty HDP. V průměru by měly být schodky pod jedním procentem HDP čili pod 70 miliardami korun.
Marian Jurečka (42)
|
Opoziční uskupení ANO a SPD odmítají zvyšování důchodového věku. Jak je přesvědčíte, aby reforma o odchodu současné vlády nespadla pod stůl?
Z veřejných a dohledatelných vyjádření představitelů ANO z doby, kdy byli ve vládě, opakovaně zaznívalo, že je nutné postupně hledat cestu k přiměřenému zvyšování věku odchodu do důchodu. Jak tehdejší premiér Andrej Babiš, tak bývalá ministryně financí Alena Schillerová mluvili velmi odpovědně, konstruktivně a věcně. Dnes to vypadá, jako by si svá vyjádření nepamatovali a tvrdí, že taková opatření není potřeba dělat.
Společnost stárne a chybí 900 tisíc dětí, které od začátku devadesátých let vlivem nižší porodnosti nepřišly na svět. Mladí lidé navíc přicházejí na pracovní trh výrazně později než jejich rodiče a prarodiče, protože déle studují. To jsou tři hlavní argumenty, proč je nutné mechanismus postupného zvyšování penzijního věku nastavit.
Jiná cesta není?
Jediný objektivní parametr je doba dožití populace. Stejný model zvolily i jiné evropské země.
Už za necelé dva roky budou volby do Poslanecké sněmovny. Nestane se pozdější odchod do důchodu jedním z hlavních témat kampaně?
Opozice by s tím neměla hazardovat. Žádná příští vláda před realitou neuteče. Mrzí mě, že především hnutí ANO, které má zkušenost s osmiletou vládní zodpovědností, nenabízí k důchodové problematice vůbec žádná řešení. Nechová se poctivě a zodpovědně. Každý, kdo má alespoň selský rozum, si to umí vyhodnotit.
KDU-ČSL už několik měsíců padá voličská podpora, podle některých průzkumů klesla na dvě a půl procenta. Čím si to vysvětlujete a co s tím jako strana hodláte udělat?
Jsme v poločase vládnutí, máme za sebou velmi těžký rok a půl. Děláme nutné reformní kroky, které nejsou vždy jednoduché a populární. Před námi jsou dva roky na to, aby se ukázalo, že to byla dobrá rozhodnutí. Věřím, že se podaří znovu získat důvěru voličů.
Neříkáte si občas, jestli by nebylo lepší řídit jiné ministerstvo? Lidovci se zaměřují na sociální problematiku, na rodiny s dětmi, a některá opatření jsou tvrdá. Vláda zrušila školkovné nebo slevu na manželku.
Že je rezort práce a sociálních věcí extrémně náročný, což znásobil poslední rok a půl, je pravda. Ale přišel jsem do jeho čela proto, abych si vyhrnul rukávy a tři desítky let odkládané věci v důchodovém systému řešil. Provádíme také reformu dávkového systému, digitalizujeme agendu, dáváme do pořádku věci kolem IT. Věřím, že si to racionálně uvažující volič s odstupem dvou let, která zbývají do voleb, uvědomí. Jako politik nemám od problémů utíkat a dělat jen líbivé věci.
Vláda k začátku ledna schválila takzvanou systemizaci neboli propouštění a nabírání státních zaměstnanců. Z úřadu práce, který se potýká s náročnou agendou, odejde přes 1550 lidí. Nehrozí další dlouhé fronty?
Mohu všechny ujistit, že žádné fronty se už opakovat nebudou. Z celého rezortu, tedy z ministerstva, úřadu práce a z České správy sociálního zabezpečení, odejde celkem 1800 zaměstnanců. Začali jsme sledovat a vyhodnocovat zatížení jednotlivých poboček pracovních úřadů. Snižujeme stavy například v agendě zaměstnanosti, protože máme velmi vysokou poptávku po pracovní síle, nezaměstnanost je rekordně nízká. Zároveň je už řada agend digitalizovaná a navzájem propojená, v tomto úsilí pokračujeme.
V rezortu působí 24 tisíc lidí a při svém příchodu jsem slíbil minimálně desetiprocentní zeštíhlení. Tento cíl platí. Společně s tím musí stoupnout kvalita obsluhy klientů, aby na úřady v některých případech vůbec nemuseli v případě, že zvládají digitální komunikaci. Třeba na vyřízení rodičovského příspěvku si nemusejí vyhradit půl dne nebo i celý den. Od srpna to lze zvládnout za pět minut z mobilního telefonu na patnáct kliknutí. Takovým způsobem budou moci lidé žádat o další dávky. Není to ale otázka počtu úředníků.
