Dvacet let od velkých povodní: Škody za 73 miliard, 17 mrtvých, hluboký zářez do státního rozpočtu

20 let od povodní

20 let od povodní Zdroj: E15

Pražský most Legií a vzedmutá Vltava
Děčínské nábřeží 17. srpna 2002
Povodně 2002 v Praze překonaly i do té doby největší povodeň z roku 1845.
Zatopené hlavní nádraží v Ústí nad Labem
Rozvodněná Ohře zaplavila historické město Terezín
19 Fotogalerie
Petr Weikert

Přesně před dvaceti lety zasáhla Česko ničivá povodeň, v Praze dokonce překonala historicky největší naměřenou velkou vodu z roku 1845. V rámci seriálu Dvacet let od povodní přináší deník E15 podrobný souhrn, jak se povodně promítly v číslech do statistik škod, do státního rozpočtu, jak zasáhly nejponičenější obec Zálezlice, metro i pražskou ZOO.

Jak plul čas

Třináct dní se lidé v Česku potýkali s povodněmi. Začaly první vlnou, kdy 7. srpna déšť rozvodnil jihočeské řeky. Vodohospodáři odpouštěli přehrady naplněné kvůli rekreačním účelům, přesto se již den poté pod vodou ocitla část Českých Budějovic.

Hrozba trvala ještě dva až tři dny, pak se situace uklidnila. Jenže potom přišly další deště na jihu Čech a už 12. srpna bylo jasné, že další vlna povodní bude větší než ta první. Voda začala zaplavovat města od jihu směrem k Praze, do toho začalo vytrvale pršet i na severu a severozápadě Čech.

Povodně 2002 v Praze:

Video placeholder
Povodně Praha 2002 • Dominik Schön

V hlavním městě vodohospodáři odhadovali, že přijde padesátiletá voda. O dva dny později byl ale už zatopený Karlín i pražské metro. Co se do Prahy hrnulo, ukazují nejlépe čísla z Velké Chuchle. V době kulminace tam byla výška hladiny na 785 centimetrech při průtoku zhruba 5300 metrů krychlových za vteřinu, což je cca dvanáctinásobek průměrné výšky hladiny, která je 66 cm. Hodnota průtoku pro stoletou vodu je přitom 3700 metrů krychlových za vteřinu.

Povodňová vlna se přehnala přes Prahu do Polabí, kde se rozlila do řady vesnic. Zatopena byla i některá polabská města, například Terezín nebo část Ústí nad Labem. Velká voda začala v Česku opadat 16. srpna, ještě ale zhruba čtyři dny museli poslední lidé čekat, než se mohli vrátit domů a začít odklízet. To nejhorší na ně právě teď čekalo.

Škody v číslech

Povodně si vyžádaly sedmnáct mrtvých lidí, přímo ve vodě našlo smrt deset z nich. Například při odstřelu neovladatelné lodi v Děčíně zemřel 15. srpna muž, který z břehu sledoval zásah policejních pyrotechniků. Ti se na plující plavidla spouštěli, aby je potopili dříve, než strhnou pilíře mostů. Přihlížejícího muže zasáhla do srdce letící střepina. Poslední muž zemřel 31. srpna při odčerpávání vody ze sklepa.

Materiální škody dosáhly 73,3 miliardy korun. Zhruba sedm miliard stálo opravit pražské metro.

Povodeň přímo či nepřímo zasáhla šestnáct procent obyvatel země, bezmála čtvrt milionu lidí muselo být evakuováno. Postižených obcí bylo celkem 753.

Voda poškodila 260 mostů, přes třicet úseků silnic první třídy a více než 150 komunikací nižších tříd. Nejtragičtěji skončily jihočeské Metly a středočeské Zálezlice, jež voda téměř vymazala z mapy. Svoji smutnou kapitolu má pražská ZOO. Zemřelo tam 134 zvířat, jejich symbolem je osud lachtana Gastona. Toho velká voda odnesla až do Německa, kde se ho podařilo odchytit, ale poté následkem vyčerpání uhynul.

Metro pod vodou

Sedm miliard korun stálo opravit vytopené pražské metro, které mělo být před podovodněmi dokonale chráněno. Příběh, jakému by nikdo nevěřil, začal 12. srpna, když krizový štáb v Praze vyhlásil nejvyšší stupeň povodňové aktivity. V té době mělo metro přestat jezdit, ale to se nestalo. Jak se později ukázalo, plány pro 500letou povodeň nebyly vůbec vypracované. Systém ochrany byl koncipován spíše pro válečný útok a počítal s postupným spouštěním během několika dní.

K zatopení metra došlo nakonec 13. srpna a trvalo to jen pár hodin. I když v několika stanicích obsluha zavřela tlaková vrata, voda prošla nad nimi průchodkami pro kabely. Jako první se zatopila v podvečer stanice Nádraží Holešovice. Některé vlaky se nakonec ani nepodařilo dostat do depa, dvě soupravy zůstaly ve stanici. Vltava zatopila sedmnáct stanic a dvacet kilometrů traťových tunelů. Polovina z toho připadla na linku B. Následné vyšetřování nedokázalo určit jednoznačného viníka, policie případ opakovaně odložila.

Zálezlice, symbol zkázy

Obec Zálezlice se stala symbolem povodní 2002. Velká voda ji téměř vymazala z mapy. Lidé odtamtud museli odejít 13. srpna a od té doby jen sledovali, jak povodeň pustoší jejich majetek. Zálezlice doplatily na svou polohu. Leží na Mělnicku, zhruba kilometr od Vltavy a tři kilometry od Labe. Osudnou se ukázala právě kombinace obou řek, ačkoliv primárním spouštěčem povodně bylo Labe.

Ze 121 domů jich voda zatopila hned devadesát. Plných čtyřicet z nich nařídili statici strhout. Celková škoda dosáhla dvou set milionů korun. Obec ale nyní vzkvétá. Zatímco v roce 2002 bylo v Zálezlicích asi 360 obyvatel, nyní je to přes 420. Po povodních podle starosty odešla jen jedna rodina. Do Zálezlic přišla povodeň znovu v roce 2013, tři měsíce před dokončením protipovodňového valu. Ten se podařilo dokončit až v roce 2015, dnes je obec chráněna.

Schodek rozpočtu

Na konci srpna 2002 hospodařila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) se schodkem 33 miliard korun. Do sumy se ještě povodně nepromítly, bylo ale jasné, že rozpočet zatíží desítkami miliard. Vláda tehdy rychle uvolnila tři miliardy korun na odklízení škod a připravila emisi dluhopisů, z nichž plánovala výdaje za povodně pokrýt.

Rok nakonec skončil se schodkem 47,5 miliard korun, v následujícím pak dosáhl 109 miliard korun. Česko ale nebylo jedinou zasaženou zemí. Povodně ve střední a východní Evropě si ten rok vyžádaly škody, jejichž pojištěná hodnota převýšila tři miliardy dolarů. Co se Česka týká, poslední odhady hovořily o přibližně 80 tisících pojistných událostí, jimž odpovídaly odhadované škody ve výši téměř 35 miliard korun.