Éra levného vládního dluhu vrcholí

ministerstvo financí

ministerstvo financí Zdroj: profimedia.cz

Andrej Babiš během zveřejňování výsledků státního rozpočtu za rok 2016 (na tiskovce konané 3. ledna 2017)
Andrej Babiš a Bohuslav Sobotka
Andrej Babiš
Vývoj objemu splatných českých státních dluhopisů.
5
Fotogalerie

Česko musí letos splatit nejvíce dluhů ve své historii, náklady na refinancování přitom mohou po ukončení devizových intervencí podstatně vzrůst.

Ministerstvo financí má letos před sebou rekordní splátku dluhů. Do konce roku musí vrátit 228 miliard korun půjček, nejvíce v historii země. Splátka většiny z těchto peněz připadá na druhé pololetí roku, tedy na období, kdy by ČNB už neměla bránit volnému pohybu koruny. Ze scény tak zmizí poptávka zahraničních spekulantů, kteří jsou ochotni za nákup českých státních dluhopisů platit výrazně záporný úrok.

Nové půjčky na splacení těch starších tak mohou vyjít stát podstatně dráže než doposud. „Zájem zahraničních investorů o české dluhopisy po uvolnění koruny pravděpodobně prudce opadne. Ministerstvo financí proto bude muset na pokrytí jejich splátek prodat dluhopisy domácím investorům, kteří ale budou požadovat vyšší výnos, rozhodně ne záporný,“ uvádí ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

„Náklady financování tak letos oproti minulému roku vzrostou, stále však budou v historickém kontextu relativně nízké,“ dodává hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Během intervencí přitom ministerstvo spoléhalo na zahraničí jako na hlavní odbytiště dluhopisů. Jen loni do konce listopadu skoupili přespolní investoři s vidinou budoucího posílení české měny dluhopisy za 118 miliard korun, tedy 62 procent celkové loňské emise.

Vývoj objemu splatných českých státních dluhopisů.Vývoj objemu splatných českých státních dluhopisů.|MF ČR, ČNB

Domácí hráči naopak dali od českého dluhu ruce pryč. Za jedenáct měsíců loňského roku prodaly tuzemské banky státní dluhopisy za 143 miliard korun, silnější odliv domácího kapitálu z vládního dluhu Česko dosud nezažilo. „Držet dluhopisy se záporným výnosem pro ně nedává příliš velký smysl,“ připomíná hlavní ekonom UniCreditu Pavel Sobíšek. Vysoké letošní dluhové splátky jdou zčásti na vrub trendu sílící emise krátkodobého dluhu, který vyvrcholil v loňském roce.

Necelých 60 haléřů z každé loni půjčené koruny na dluhopisových trzích tak musí Česko vrátit nejpozději do tří let. Rychleji rostl krátkodobý dluh naposledy v roce 1994. Důvodem je výdělek státu díky negativním sazbám. Za bondy s dvouletou splatností, které jsou podle odborníků nejčastějším cílem zahraničních spekulantů, investoři podle dat agentury Reuters aktuálně zaplatí státu úrok 1,22 procenta ročně, což z nich momentálně dělá nejztrátovější investici do státních dluhopisů napříč světem. Ministerstvo i přesto neočekává problémy s letošním refinancováním dluhu.

Nové výnosové dno
Stát ve středeční aukci jednoletého státního dluhopisu dosáhl průměrného záporného výnosu 1,72 procenta, což je nejnižší úrok, na který ministerstvo financí prozatím historicky dosáhlo. Stát prodal bondy za 12 miliard korun, investoři přitom hodlali investovat až 32,3 miliardy. Podle odhadu ekonomů skoupili většinu emise zahraniční spekulanti na posílení koruny. Nejblíže je momentálně výnosu českých bondů Švýcarsko, za jeho bond splatný za jeden rok investoři platí roční úrok kolem jednoho procenta.