Holky z Marketingu, Architektky, Holky v kryptu, HRdinky. V průběhu posledních několika let vzniklo v Česku několik desítek profesních skupin, které se věnují zkušenosti žen v rámci jednotlivých pracovních oborů. Mezi hlavní diskutované otázky těchto spolků patří slaďování péče o děti a práce, platová nerovnost a předsudky, kterým musejí ženy čelit v rámci svých profesních odvětví. Zatímco většina skupin i nadále existuje v podobě diskuzních nebo poradenských fór na sociálních sítích, některé se proměnily na vzdělávací platformy.
„Kdy naposledy jste se do něčeho nepustily, protože jste se styděly, nebyly si jisté, anebo to neměly s kým probrat?“ ptá se návštěvníka stránka s příznačným názvem „Holky v kryptu“. Zakladatelce spolku, který vznikl začátkem minulého roku, Soně Parkeové kdysi scházely další ženy, s nimiž by se mohla pobavit o fintechu a investování bez předsudků. Proto vytvořila facebookovou skupinu. „Na to se velmi rychle nabalilo podávání pomocné ruky ženám, jež do krypta teprve naskakují,“ vzpomíná na začátky existence komunity, která dnes čítá dva a půl tisíce členek.
Odvaha a kuráž
Ženy podle Parkeové zákonitě přemýšlejí nad osobním investováním z jiné perspektivy. „Je u nich pravděpodobnější, že budou mít část produktivního věku omezený příjem po dobu mateřské a také že v případě životních průšvihů často nebudou muset živit jen sebe, ale i děti. V Česku je pořád solidní „pay gap“ (pozn. redakce: statistický rozdíl mezi platy žen a mužů na stejných pozicích), takže chtě nechtě ženy musejí se svými penězi zacházet promyšleněji, mají jich méně k rozhazování,“ shrnuje základní předpoklady.
Oproti běžnému investičnímu prostředí skýtá podle Parkeové kryptosvět ženám větší rovnost. „Na rozdíl od akciového světa nehledí na pohlaví a díky decentralizaci je v něm opravdová rovnost všech,“ konstatuje. Zatímco na začátku jeho existence pořádal spolek malé workshopy pro začátečnice, letos tým z pěti organizátorek čeká konference pro 1500 lidí. „Hoříme nadšením do krypta, ale také do toho, abychom do světa investování a kryptoměn přivedly víc a víc žen,“ líčí Parkeová.
Pomoci ženám s překonáním předsudků bylo hlavním cílem i neziskové organizace Czechitas, která pořádá kurzy pro ženy v oboru informačních technologií. „V Česku pracuje v IT stále okolo 90 procent mužů. Jako důvod vnímáme především počáteční strach žen, že chyba je nepřítel. Zatímco ženy v naší společnosti vedeme k perfekcionismu, muže naopak k odvaze. A k tomu naučit se programovat potřebujete právě odvahu a kuráž,“ přibližuje problém mluvčí Czechitasu Jan Schönbauer.
Výsledkem osmileté práce spolku je téměř tisíc žen, které se trvale uplatnily v oboru IT. Zatímco loni se kurzů zúčastnilo dvanáct tisíc studentů, letos mají téměř dvojnásobný cíl. Organizace sice nabízí kurzy nejen ženám, ale i ostatním zájemcům o vzdělání, ženy mají podle Schönbauera náročnější situaci na trhu práce. „Ženy často přicházejí z rodičovské dovolené, chtějí se vrátit do pracovního procesu a IT může být oblastí, která jim nabídne flexibilní formu úvazku. Navíc jsou na trhu práce ohroženější digitalizací, protože zastávají v poměru k mužům častěji pozice, které budou pravděpodobně dříve automatizovány,“ vysvětluje důvod, proč rekvalifikace žen v IT má velký význam.
Kam se poděly všechny ženy?
Na rozdíl od informačních technologií v marketingu ženy dominují. Jejich velký počet ovšem neznamená, že tu nemusejí čelit stejným překážkám. „Přestože marketingový obor studuje hodně žen, jejich reprezentace v oboru je mizivá. Ženy chybějí ve vedení firem – na pozicích marketingových ředitelek nebo kreativních ředitelek marketingových agentur. Navíc v juniorních i seniorních pozicích je viditelný bolestný rozdíl mezi platy mužů a žen,“ popisuje stav marketérka Pavlína Louženská.
Před osmi lety proto založila facebookovou skupinu Holky z Marketingu, která měla tento stav změnit. Dnes je z ní vzdělávací platforma, která nabízí mentoringové programy nebo vzdělávací program pro budoucí podnikatelky. V průběhu posledních let se podle Louženské stav marketérek v Česku změnil, pořád ovšem je co zlepšovat. „Postavení žen na pracovním trhu pořád zásadně ovlivňuje přístup firem k pracujícím rodičům, přístup k rozvoji žen nebo k jejich náboru,“ dodává.
Příliš skromné zastoupení žen-architektek v porotách nebo na vrcholových pozicích bylo hlavní motivací i pro vznik profesní komunity Architektek, která absolventkám architektonických a příbuzných oborů pomáhá nacházet pevnou půdu pod nohama. „Architektonické obory studují ze 60 procent ženy a stovky z nich každý rok úspěšně absolvují. Na vedoucích pozicích v ateliérech jsou architektky ale pouze z pětiny. A totéž platí i pro pozici městských architektů. Kam se tyto ženy poděly?“ ptá se Alžběta Brůhová, spoluzakladatelka skupiny, která vznikla před třemi lety.
V praxi vystudované architektky často brzdí nerovné finanční ohodnocení, skleněný strop pracovního postupu či slaďování práce s péčí o rodinu. „Naším cílem je vytvořit laskavější a inkluzivnější oborové prostředí, které by umožnilo zapojení velké škály životních zkušeností včetně potřeby slaďování péče o rodinu a práce,“ popisuje zakladatelka.
Ne všechny ženské spolky mají ovšem za cíl zlepšit postavení žen na trhu práce. Některým odbornicím jednoduše více vyhovuje ženské profesní prostředí, které údajně není tolik soutěživé jako to mužské. „Naši skupinu jsem založila, protože jsem zjistila, že mi kooperace s ženami vyhovuje, je tu méně testosteronu,“ říká Lucie Forejtová, zakladatelka realitní platformy Estate Ladies, která vznikla na jaře minulého roku. „Myslím si, že ženy mají odlišný pohled – obecné nastavení, smysl pro detail a odpovědnost je pro ně víc než prosazení svého ega. To ale neznamená, že jsme ve všem jen a jen lepší než muži, každý má to své a nám prostě funguje to ženské nastavení,“ shrnuje.
