O více než dvacet milionů korun přijde v letošním rozpočtu hradní kancelář pod vedením kancléře Vratislava Mynáře. Ještě před několika týdny to přitom vypadalo, že vládní poslanci, kteří v minulosti z opozičních lavic neúnavně financování Hradu kritizovali, nechají jeho rozpočet být. Sněmovní rozpočtový výbor před pátečním druhým čtením návrhu státního rozpočtu nakonec podpořil snížení rozpočtu nejen Hradu, ale i několika dalších institucí.
Pražský hrad bude letos hospodařit s 398 miliony korun, dostane tedy o 21,7 milionu korun méně, než kolik mu přisoudil původní návrh rozpočtu pro letošní rok, který připravila exministryně Alena Schillerová (ANO). Její nástupce Zbyněk Stanjura (ODS) původně žádné změny týkající se prezidentské kanceláře neudělal s tím, že to podle zákona nešlo. Nyní podpořil poslanecký pozměňovací návrh, který chce několika institucím včetně Hradu odejmout dohromady 109,2 milionu korun.
Snížit se má v rámci návrhu také rozpočet sněmovny o 39 milionů, Senátu o 17 milionů a Nejvyššího kontrolního úřadu o 21 milionů. O jednotky milionů má přijít také Ústavní soud nebo ombudsman. Ve druhém čtení již nemohou poslanci ovlivnit základní parametry rozpočtu, jako jsou příjmy, výdaje a schodek, mohou jen přesouvat peníze mezi kapitolami. Více než sto ušetřených milionů tak chtějí vládní poslanci přesunout do kapitoly Všeobecná pokladní správa.
Kancelář prezidenta se ke snížení rozpočtu nechtěla vyjadřovat. „Pouze věcně konstatuji, že navržené rozpočtové škrty se týkají i ostatních ústavních a státních institucí,“ uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Na dodatečné dotazy nereagoval.
Rozpočtový výbor v úterý podpořil přesun dalších zhruba 550 milionů korun, jedná se zejména o technické přesuny peněz mezi ministerstvem školství a Akademií věd. Přestože opoziční poslanci z ANO a SPD podali desítky dalších pozměňovacích návrhů, výbor všechny zamítl. Opozice chce například více peněz na platy příslušníků ozbrojených sil či posílení investic hasičů. Konečné rozhodnutí je na poslancích, kteří se k rozpočtu sejdou v pátek.
Největší přesun bude nakonec prosazovat sám Stanjura, který oznámil, že v rozpočtu hodlá na poslední chvíli najít 1,8 miliardy korun. Peníze mají získat ministerstva vnitra a zahraničí na humanitární pomoc Ukrajině a řešení migrační vlny, která do Česka míří.
Peníze přesune z vládní rozpočtové rezervy, kde je přes osm miliard korun. Zřejmě to ale nebudou poslední miliardy, které ve spojitosti s válkou na Ukrajině bude vláda potřebovat. „Všechny ostatní výdaje, které bezesporu vzniknou, budeme řešit dodatečně s chladnou hlavou,“ řekl ministr.
Opoziční ANO oznámilo, že návrh na přesun peněz na pomoc Ukrajině podpoří. Podle Schillerové se však navrhovaný rozpočet stává nepoužitelným. „Bude potřeba posílit další kapitoly, například rezortů obrany, práce a sociálních věcí či zdravotnictví,“ vypočítala exministryně. Česko se podle ní nebude muset vypořádat jen s nárůstem počtu uprchlíků, ale i s energetickou krizí. Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) už chystá pozměňovací návrh, který by přidal prostředky armádě.
Česká republika je v rozpočtovém provizoriu, které skončí schválením státního rozpočtu pro tento rok. Rozpočet počítá s příjmy 1613,2 miliardy korun a výdaji 1893,2 miliardy korun, deficit tedy dosáhne 280 miliard korun.
