Hrozí až desetiprocentní nezaměstnanost. Kurzarbeit se části firem nemusí vyplatit

Trh práce se podle společnosti Graftonu dostává do nové fáze, kde už zaměstnanec není v tak výhodné pozici a mzdu nastavuje zaměstnavatel.

Trh práce se podle společnosti Graftonu dostává do nové fáze, kde už zaměstnanec není v tak výhodné pozici a mzdu nastavuje zaměstnavatel. Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Nezaměstnanost v Česku navzdory opatřením poroste.
Kurzarbeit nebude mít takový vliv na udržení pracovníků jako dosud fungující program antivirus.
Předpokládá to jak Hospodářská komora, tak personální společnost Graton.
Ta odhaduje, že nezaměstnanost by ve druhé polovině roku mohla stoupnout až k deseti procentům, přestože v srpnu činila 3,8 procenta.
5
Fotogalerie

Veškerá protiopatření nemohou zabránit růstu nezaměstnanosti v Česku. Kurzarbeit nebude mít takový vliv na udržení pracovníků jako dosud fungující program antivirus. Předpokládá to jak Hospodářská komora, tak personální společnost Grafton. Ta odhaduje, že by nezaměstnanost ve druhé polovině roku mohla stoupnout až k deseti procentům, přestože ještě v srpnu činila 3,8 procenta.

Kromě kurzarbeitu bude mít vliv na budoucí zaměstnanost také nejistota firem, předpokládá Grafton. „Nezaměstnanost poroste i vzhledem ke skutečnosti, že zaměstnavatelé mají zajištěno mnohem méně zakázek než dříve a také na kratší dobu. Ve druhé polovině roku tak nezaměstnanost může být mezi pěti až deseti procenty,“ předpokládá Martin Malo, ředitel personální agentury Grafton Recruitment.

Hospodářská komora v zájmu udržení pracovních míst požaduje výhodnější nastavení kurzarbeitu. „Náklady kurzarbeitu jsou stále vysoké a některé zaměstnavatele mohou vést spíše k propouštění zaměstnanců než ke vstupu do tohoto režimu,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý s tím, že z hlediska státního rozpočtu je vyplácení podpory v nezaměstnanosti nákladnější než vyplácení podpory v kurzarbeitu.

Nelíbí se mu například, že stát přenáší na podnikatele prostřednictvím zdravotního pojištění fiktivní, nikoli skutečně vyplácené mzdy, kdy se mají zdravotní odvody vypočítávat z průměrné mzdy před vstupem do kurzarbeitu.

Trh práce se podle Graftonu zároveň dostává do nové fáze, kdy se zaměstnanec dostává do méně výhodné pozice a mzdu nastavuje zaměstnavatel. „Ze statistik je zřejmé, že růst mezd se zastavil. Na jedné straně se výrazně snižuje počet nově otevřených pracovních míst, na druhé straně násobně roste počet volných uchazečů. Pro zaměstnavatele to znamená, že se mohou opět soustředit na výběr kvalitních kandidátů,“ hodnotí nový trend Malo.

Nejméně příznivá situace nastává v sektoru služeb, což se týká zejména hotelů, restaurací a kaváren, avšak také v automobilovém průmyslu. Hlad po zaměstnancích naopak hlásí sektor IT či e-commerce.

V delším období lze podle Graftonu čekat úbytek pracovních míst v oblasti finančního scoringu, reportingu nebo komunikace se zákazníky. V těchto oblastech jsou už firmy připravené nahradit lidskou komunikaci roboty, přesněji chatboty.