Hrozí snížení příjmů z daní. Pocítí to veřejné rozpočty | E15.cz

Hrozí snížení příjmů z daní. Pocítí to veřejné rozpočty

Hrozí snížení příjmů z daní. Pocítí to veřejné rozpočty
Ministerstvo financí
• 
ZDROJ: profimedia.cz
Jaroslav Bukovský

Jaroslav Bukovský

Ekonomové snižují své odhady růstu ekonomiky pro příští rok. Měl by být slabší, než s jakým počítá návrh státního rozpočtu pro rok 2019.

Státní kasa zřejmě v příštím roce pocítí brzdící českou ekonomiku. Ekonomové totiž začali po překvapivě nízkém odhadu výkonu hospodářství za třetí čtvrtletí přepisovat své odhady růstu pro letošní i příští rok směrem dolů. Napřesrok tak poroste ekonomika zřejmě pomaleji, než s čím počítá červencová prognóza ministerstva financí, která je východiskem pro odhad rozpočtových příjmů v příštím roce. Pro veřejné rozpočty by to znamenalo výpadek příjmů v řádu vyšších jednotek miliard korun.

Podle statistiků ekonomika vyrostla během léta meziročně o 2,3 procenta. Trh nebo i Česká národní banka sázely na číslo o tři až čtyři desetiny procentního bodu vyšší. „Naše zářijová prognóza počítala pro letošek s růstem 3,1 procenta a pro příští rok tři procenta. Čtvrtletní výsledek naznačuje, že za letošek sklouzne růst ke 2,9 procenta a negativně se dotkne i příštího roku,“ říká ekonom Raiffeisenbank František Táborský. Níže, na 2,6 procenta, vidí nově růst ekonomiky v příštím roce společnost Deloitte, na 2,8 banka UniCredit či BH Securities. Příjmy státního rozpočtu však předpokládají růst 3,1 procenta.

BILANCE: Furiantský rozpočet Česko dále zadluží v éře jeho největší slávy

„Zatímco v posledních letech byly růstové předpoklady ministerstva financí konzervativní, letos je to jinak,“ říká hlavní ekonom Deloitte David Marek. Každá desetina procenta růstu dolů přitom podle něho znamená zhruba miliardový výpadek daňových příjmů v rozpočtu a o půldruhé miliardy méně pro celkové veřejné rozpočty země.

Pokles růstu o půl procentního bodu by tak v příštím roce znamenal výpadek příjmů rozpočtu mezi pěti až šesti miliardami, veřejným financím by pak mohlo chybět celkem až osm miliard. Pokud ovšem nebude ještě hůř, jak zaznívá z řad byznysu. „Příští rok počítáme s růstem maximálně dvou procent, ale spíše méně, nesdílíme optimistické prognózy mířící ke třem procentům,“ uvádí šéf Asociace exportérů Jiří Grund.

Správa státního dluhu se příští rok prodraží o 1,3 miliardy

Ministerstvo financí výrazně zvýšilo odhad růstu ekonomiky v dubnové prognóze z lednových 2,6 na 3,3 procenta. Koncem dubna se přitom začíná sestavovat státní rozpočet na následující rok. V červencové prognóze úřad snížil odhad na 3,1 procenta. Ačkoli listopadová prognóza předpokládaný růst pro příští rok dále snížila na 2,9 procenta, návrh rozpočtu pracuje s odhadem z léta. „Během schvalovacího procesu rozpočtu se vychází z červencové prognózy, pozdější prognózy už se v návrhu rozpočtu neodrazí,“ dodává Marek.

Podle ekonomů je důvodem zpomalení růstu především útlum zahraniční poptávky související s automobilovým průmyslem. „Ten v letošním roce předvádí průměrné výkony. Další problém spatřujeme v zahraniční poptávce, která neroste ani přes relativně slabou českou měnu,“ říká ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Zamrazilová: Česko se pere s pohodlnou minulostí

Přibližování ekonomiky k Německu nebo Rakousku nevypadá zdaleka tak dobře jako k unijnímu průměru zatíženému jejími slabšími členy, říká šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Co je hlavním brzdným momentem tuzemské ekonomiky?

Hlavním domácím problémem je trh práce. Situace, kdy je více volných pracovních míst než nezaměstnaných, je paradoxní. Rychlý růst mezd tlačí a bude tlačit na růst cen. Při neočekávaně pomalém posilování kurzu koruny bude třeba zpřísňovat měnovou politiku, což může postupně podvazovat hospodářský růst. Dědictví příliš dlouhého období příliš uvolněné měnové politiky je evidentním problémem, který nemá snadné řešení.

Trpí ekonomika nějakým systémově slabým místem?

Systémově slabým místem je nadměrná koncentrace na automobilový průmysl a na něj navázaná odvětví.

Pelikán: Politické prostředí je geniální systém, ve kterém zcela zmizela moc

Nakolik je aktuální hrozba recese a jaké vidíte její případné načasování?

Momentálně je na statistických datech vidět zpomalování růstu ekonomiky. Tím neříkám, že akutně hrozí recese, nicméně je potřeba se raději připravit i na tuto možnost než být potom případným propadem ekonomiky překvapený. Zda recese nakonec přijde, záleží mimo jiné na materializaci rizik obchodních válek, neuzavření obchodních dohod s Velkou Británií po jejím odchodu z unie či na eskalaci italských problémů.

Českou ekonomiku do značné míry vytáhla ta německá, neobrátí se to v příštích pár letech spíše proti nám?

Návaznost na německou ekonomiku je teď spíše výhodná, protože tato ekonomika je i přes aktuální slabší čísla v rámci unie nejsilnější a relativně stabilní.

Kauza Andreje Babiše mladšího připomíná organizovaný zločin, míní komentátor Pečinka

Neuzavírá se zpomalením Česka období posledních pár let, kdy se zemi dařilo přibližovat se ekonomicky k unii?

Konvergence české ekonomiky k unii je dlouhodobou záležitostí, probíhá a probíhat bude. Jen je třeba upozornit na to, že bychom měli sledovat především konvergenci k zemím, jako je Rakousko a Německo. Konvergence k průměru unie je totiž ovlivněna slabším výkonem některých starých členských zemí a novým členstvím méně rozvinutých zemí, takže konvergence k průměru vypadá opticky lépe než samotná konvergence k sousednímu Německu či Rakousku.

Pomohlo by české ekonomice přijetí eura?

Přijetí eura v nynější situaci nenese žádný potenciál pro podporu hospodářského růstu. Na případě bolestného bulharského vyjednávání o vstupu do ERM II je navíc vidět, že by rozhodnutí přijmout společnou měnu přineslo ještě více nejistot, než kterým čelíme v současné době.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!