Meziroční inflace by měla v prosinci kulminovat na úrovni kolem 20 procent. Veřejným rozpočtům přinese za letošek o desítky miliard korun více, než ministerstvo financí na přelomu jara a léta očekávalo. Odhad růstu cen vychází z aktuální makroekonomické prognózy rezortu, průměrná inflace za celý rok má dosáhnout 16,2 procenta. V roce 2023 klesne na 8,8 procenta, předpokládá ministerstvo.
Pouze na inkasu DPH si stát a samosprávy polepší o 25,2 miliardy korun, celkem inflace na odvodech přidá okolo 45 miliard. „Mimořádné příjmy z inflace ale určitě nestačí na pokrytí mimořádných výdajů. Navíc je většina daní sdílených, zhruba třicet procent jde do rozpočtů měst, obcí a krajů,“ řekl šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS).
Podle odborníků je nepravděpodobné, že by zdražování do konce roku přihrálo veřejným rozpočtům více peněz, než rezort predikuje. Důvodem je pokles spotřeby domácností, který nastal už v květnu. „Je zřejmé, že lidé jsou čím dál méně ochotni akceptovat vyšší ceny a jejich poptávka začíná postupně slábnout,“ potvrdil partner poradenské skupiny Moore CR Petr Kymlička.
Stanjurův úřad si slibuje také větší efektivitu od výběru daně z příjmů. U právnických osob počítá se zvýšením o 9,2 miliardy, u fyzických osob o 10,2 miliardy. Dalších devět miliard dodají na sociálním pojištění odvody uprchlíků z Ukrajiny, kteří v Česku legálně pracují, a přetrvávající nízká míra nezaměstnanosti.
Posílením příjmů však nebude možné snížit rozpočtový schodek. Pouze červnová a zářijová valorizace penzí spolkne letos zhruba třicet miliard korun. Pomoc s vysokými cenami energií do prosince dosáhne téměř sedmnácti miliard a osm miliard budou činit výdaje za pětitisícový příspěvek na dítě do 18 let.
S vyšším daňovým inkasem a pojistnými odvody kalkuluje novela zákona o státním rozpočtu na letošní rok, kterou schválila vláda. Poslanecká sněmovna by předlohu mohla začít projednávat 7. září.
Deficit vzroste na 330 miliard korun. „Není to číslo, z něhož bych se radoval. Pořád je to ale o 47 miliard méně, než loni navrhovala minulá vláda,“ dodal Stanjura.
Až vyšší desítky miliard korun by však mohlo vygenerovat zdanění bank a energetického sektoru, podle některých informací by se zvláštní odvod vztahoval rovněž na rafinerie a distributory a prodejce pohonných hmot. Kabinet zvažuje, že by na ně uvalil dočasnou daň z neočekávaných zisků způsobených inflací a válkou na Ukrajině, takzvanou windfall tax. Jasno má být do 10. září.
„Ještě jsme se nerozhodli. Kdybych ale zavedení této daně považoval za něco, co není v pořádku, říkal bych to od začátku. Jsme schopni se shodnout na tom, že v některých odvětvích vznikají mimořádně vysoké zisky díky vnějším okolnostem. Určitě to není sektorová daň,“ podotkl ministr financí.
S touto zatím hypotetickou mnohamiliardovou částkou navrhovaná novela letošního státního rozpočtu nepočítá. Výdaje podle úpravy stoupnou o více než 115 miliard korun, oproti tomu příjmy se v důsledku vývoje aktuální ekonomické situace a loňské ziskovosti firem zvýší o 65 miliard. Schodek rozpočtu tak za celý rok vzroste o 50 miliard korun. Na konci července deficit činil 193 miliard.
Mimořádné výdaje státu reagují na potřebu kompenzovat negativní dopady energetické krize a s tím související ohrožení nízkopříjmových a zranitelných skupin obyvatelstva. Rozpočtově nejvýznamnější položkou je balíček pomoci s cenami energií zahrnující zejména úsporný energetický tarif, hrazenou podporu obnovitelných zdrojů energií či podporu kotelen a centrálního vytápění. Z balíčku o objemu 66 miliard korun bude letos hrazena asi čtvrtina.
Největší dodatečné výdaje a příjmy státu v roce 2022 (v miliardách korun)
Výdaje
Mimořádné valorizace důchodů 29,0
Balíček pomoci s cenami energií 16,8
Pětitisícovka na dítě 7,8
Příjmy
DPH 25,2
Daň z příjmů:
Právnické osoby 9,2
Fyzické osoby 10,2
Sociální pojištění 9,0
Pramen MF ČR
