Jednání o minimální mzdě ztroskotala. Babiš chce rozhodnutí nechat na příští vládě

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) bude nejlepší dohodu o minimální mzdě hledat až po volbách.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) bude nejlepší dohodu o minimální mzdě hledat až po volbách. Zdroj: ČTK / Hájek Ondřej

Miffek Thuong Ly

Jednání o navýšení minimální mzdy na pondělní tripartitě uvázla na mrtvém bodě. Zatímco odbory spolu s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) ji chtějí zvýšit ze současných 15 200 korun na 18 tisíc korun, ministryně financí Alena Schillerová (ANO) by si představovala zvýšení o tisícikorunu. Zaměstnavatelé připouštějí zvýšení minimální mzdy nanejvýš o 550 korun. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) bude nejlepší hledat dohodu až po volbách.

„Tam jsou tak rozdílné názory v rámci tripartity, že bude nejlepší rozhodnutí odložit na příští vládu. Není kam spěchat,“ řekl po jednání Babiš, který upozornil, že spolu s minimální mzdou rostou i ty zaručené, což představuje další zátěž pro firmy. Podle Schillerové je požadavek ČSSD a odborů neadekvátní. „Podpoříme jako ANO navýšení minimální mzdy v nějakých rozumných, ekonomicky zdůvodnitelných parametrech,“ uvedla šéfka rezortu financí.

Opoziční poslankyně Olga Richterová (Piráti) prosazuje valorizaci minimální mzdy. „Už v minulosti jsme navrhovali minimální mzdu zafixovat na 46 procent průměrné mzdy v předchozím roce tak, abychom drželi krok se Slovenskem nebo s Polskem. Pro příští rok by to znamenalo 16 300 korun,“ řekla Richterová. Za minimální mzdu pracuje podle dat rezortu práce 139 tisíc lidí.

Zástupci trojkoalice Spolu odmítají jakékoli zvyšování minimální mzdy. „Minimální mzda se má zvyšovat v ekonomicky dobrých časech, aby její zvýšení firmy zvládly, nepoškodilo to zaměstnance. A taková doba teď není,“ soudí šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Tripartita kromě toho jednala o zvyšování platů ve veřejné sféře, na čemž se vládní strany také neshodují. Babiš prosazuje plošné navýšení platů o 1400 korun, Maláčová trvá na částce 3000 korun, odbory navrhují zvyšovat o šest procent a zaměstnavatelé nechtějí platy zvedat vůbec.

Video placeholder
Volební lídři 2021: Andrej Babiš (ANO) • Videohub

Plošné zvýšení platů téměř 700 tisícům pracovníků veřejné sféry by podle návrhu Maláčové zatížilo státní rozpočet zhruba 25 miliardami korun, ministryně by peníze vzala ministerstvu obrany. „Neměli bychom usilovat o navýšení rozpočtu pro armádu. Upřednostnila bych, abychom měli fungující stát a ucelenou péči,“ řekla ministryně.

Obě opoziční koalice navyšování platů ve veřejné sféře odmítají, platy zde rostly podle nich rychleji než v soukromé sféře. „Nárůst platů o inflaci považujeme při současném stavu rozpočtu za maximum možného,“ domnívá se Richterová.