Textilka Juta letos stihla do Ruska vyvézt zboží za 240 milionů korun, řekl majitel Juty Jiří Hlavatý. Nosným programem Juty je výroba technických textilií pro stavebnictví a zemědělství.
„Naši odběratelé v Rusku nám nemohou platit. S ohledem na kurz je pro ně těžké dostat se k potřebnému množství eur, v nichž v Rusku obchodujeme,“ řekl Hlavatý. Ruští zákazníci nyní podle něj řeší možnost, že by Jutě její pohledávky splatili dodávkou surovin. Šlo by například o v Rusku vyrobený polypropylen, který je jednou z hlavních surovin pro výrobu Juty.
Výpadek ruského trhu se Juta bude snažit nahradit nalezením odbytu v jiných zemí. „Bude to ale velmi těžké. Krize v Rusku bude mít negativní dopad na celou Evropu,“ řekl Hlavatý. Největším odbytištěm Juty jsou tradičně země Evropské unie.
Juta do Ruska vyváží zejména stavební materiály, především sortiment různých podstřešních fólií. V posledních dvou letech Juta vývoz do Ruska výrazně zvýšila. Z objemu 191 milionů korun v roce 2011 se v letech 2012 a 2013 dostala na objem přes čtvrt miliardy korun.
O propadu rublu čtěte:
Největší růst zaznamenala právě u podstřešního sortimentu, jehož dodávky loni zvedla téměř o polovinu na 150 milionů korun. Tržby Juty by měly letos dosáhnout rekordní úrovně sedmi miliard korun po loňských 5,8 miliardy korun. Tahounem růstu je především odbyt v západní Evropě.
Rubl poškozuje i další české firmy
Společnost Aircraft Industries se změnou plánu dodávek narozdíl od Juty ještě vyčkává, škody ale pociťuje už teď. „Dodávat v rublech je pro nás nyní katastrofa. Strašně nás to poškozuje,“ řekla generální ředitelka společnosti Ilona Plšková.
Poskytovatel spotřebitelských úvěrů Home Credit, který je součástí skupiny PPF, vykázal za devět měsíců letošního roku ztrátu 67 milionů eur (asi 1,85 miliardy korun), loni byla přitom firma ve stejném období v zisku asi 8,1 miliardy korun. Hlavním důvodem poklesu byl právě vývoj na klíčovém ruském trhu.
Jak nynější zrychlení pádu rublu letošní výsledek ovlivní, firma nesdělila. „Vzhledem k překotnému vývoji na trzích v Rusku zatím nemohu podat žádný komentář,“ řekl její mluvčí Milan Tománek. Sberbank CZ se naopak pohyb rublu netýká. „Sberbank CZ působí na českém trhu a poskytuje služby převážně českým klientům,“ uvedla její mluvčí Hana Drápalová.
Situaci kolem poklesu ruského rublu pozorně sledují chmelaři, Rusko je totiž velkým odbytištěm českého chmele. „Smlouvy jsou většinou dlouhodobé, takže bezprostřední vliv by zatím situace na nás mít neměla. Ale samozřejmě, pokud bychom přišli o tak velký trh, byl by to problém,“ řekl tajemník Chmelařského institutu ČR Michal Kovařík.
Vývoj kurzu rublu k dolaru
Také pro jindřichohradeckou likérku Fruko-Schulz je Rusko klíčovým trhem, firma ale s tamními partnery obchoduje v eurech. O žádné zakázky kvůli propadu rublu zatím nepřišla společnost Papcel z Litovle na Olomoucku, která do Ruska vyváží značnou část své produkce strojů a zařízení pro papírenský průmysl. Podle mluvčí firmy Martiny Pavlíkové si ale ruští partneři na jednáních v závěru roku začali stěžovat na to, že je prudké výkyvy kurzu rublu silně ovlivňují. „Určitě budou výhledově řešit objemy plánovaných investic i jejich načasování,“ řekla Pavlíková. Dodala, že zatím nikdo žádné smlouvy nerušil.
Významným odbytištěm je ruský trh pro tradičního výrobce křišťálových svítidel Preciosu-Lustry Kamenický Šenov. Firma má v Rusku vlastní zastoupení, realizuje tam kolem pěti až deseti procent zakázek. Na tržbách ale prodělává minimálně, v řádech statisíců korun. „Ceny máme nastavené ve stabilních měnách jako je euro a americký dolar, hlavním problémem je tak klesající kupní síla, kvůli tomu stagnuje trh,“ sdělil ředitel firmy Pavel Marek. Společnost o zastavení exportu do Ruska sice uvažuje, o tamní trh ale nechce přijít, a tak bude zatím vyčkávat.
Český porcelán ztratil polovinu prodejů
O polovinu prodejů v Rusku přišla od začátku roku společnost Český porcelán z Dubí na Teplicku. Ruský trh je pro ni ale minoritní, a tak se jí ztrátu podařilo nahradit zvýšením prodeje v Německu. Firma neví, jak to s prodejem v Rusku bude příští rok. Podle obchodního ředitele Martina Balázše je problém mimo jiné s mechanismem převodu peněz. Pokles rublu se mírně projeví i na obratu sklárny Crystal Bohemia v Poděbradech, firma to ale nepovažuje za významnou ztrátu. „Nicméně se dá předpokládat, že se ty obchody v podstatě zastaví,“ řekl předseda dozorčí rady firmy Pavel Louda.
Výrobce automobilových tlumičů KYB Manufacturing Czech zmrazil obchody s Ruskem už na přelomu září a října, kdy začala hodnota rublu klesat. Závod v Pardubicích vyráběl pro ruský trh hlavně servisní díly, v tomto segmentu výroby šlo o pětinu produkce. „Z ruské strany je zájem o naše díly, ale chováme se konzervativně a nevystavujeme se riziku,“ uvedl prezident firmy Robert Frank. Výpadek prý společnost nedostává do finančních potíží.
Minimální vliv má pokles rublu na ruskou pobočku AAA Auto. Firma v každé zemi obchoduje s ojetými vozy na lokálním trhu a v lokální měně. „V Ruské federaci to kvůli omezením na import vozů ze zahraničí platí stoprocentně. Změny kurzu rublu se tedy v rámci výkupu a prodeje neprojevují, opatření nejsou nutná,“ sdělil mluvčí AAA Auto Martin Hackl. Pohyby ruské měny se nedotýkají ani výrobce traktorů Zetor, pro něhož není ruský trh prioritní.
