Konec intervencí poslední data neovlivní, říká guvernér ČNB Singer

Guvernér ČNB Miroslav Singer

Guvernér ČNB Miroslav Singer Zdroj: Anna Vackova/E15

Poslední údaje z české ekonomiky nenaznačují, že by měla Česká národní banka změnit pohled na ukončení režimu devizových intervencí. V rozhovoru to uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer. "Pro mě je to zpráva, že se ekonomika vyvíjí tak, jak jsme čekali," uvedl. Na počátku května bankovní rada ČNB konstatovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017.

Z posledních dat vyplývá, že růst mezd za první čtvrtletí i samotný výkon ekonomiky byl vyšší, než centrální banka očekávala. Inflace se pak v květnu vyvíjela v souladu s odhady ČNB.

„Data se od prognózy vychylují jedním či druhým směrem. Je pravda, že ta výchylka hlavně u mezd šla směrem k vyšším mzdám. Neřekl bych ale, že tam vidím nějakou kvalitativně významnou změnu. Trvá to, že se objevují tlaky, které by mohly vést k přitvrzení měnové politiky někdy kolem poloviny příštího roku,“ uvedl Singer.

K vývoji ekonomiky v příštím roce Singer uvedl, že vývoj by měl být relativně klidný. Odezní totiž jednorázový vliv čerpání peněz z fondů EU z loňska, který zhoršuje výsledek ekonomiky v letošním roce. „Ten příští rok by mohl být již ve zdravém, příznivém růstu,“ uvedl. ČNB počítá příští rok s růstem ekonomiky o 3,4 procenta.

Podle guvernéra není důvod ČNB dohlížela na drobné nebankovní poskytovatele úvěrům, jak s tím počítá zákon o úvěru pro spotřebitele, který na počátku června schválila Poslanecká sněmovna. Problémem je podle něj mimo jiné to, že ČNB by měla dohlížet i na nelegální poskytovatele úvěrů.

„Věcně není důvod, proč by tento dohled měla dělat centrální banka. Bavíme se o segmentu, který je systémově nevýznamný. Neříkám, že není významný sociálně, ale v takovém případě si to má řešit vláda a instituce spojené s vládou,“ uvedl Singer.

Zásadním problémem podle guvernéra je, že ČNB by měla dohlížet i na nelegální poskytovatele úvěrů, tedy lichváře. Ty mají podle něj řešit orgány činné v trestním řízení. „Nikdo se nemůže tvářit, že věří, že bankovní úředník může řešit někoho, kdo již z principu své nelegality ty své peníze nemůže nevymáhat mimo zákon násilnými prostředky nebo hrozbou násilí,“ řekl Singer.

Zákon o úvěru pro spotřebitele musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Zákon mimo jiné zvyšuje odpovědnost věřitele za poskytnutí úvěru a nároky na nebankovní subjekty pro jejich podnikání v oblasti úvěrů. Kontrolu úvěrových firem by místo České obchodní inspekce měla provádět právě Česká národní banka, jež taky bude vydávat licence. Zákon má tak za cíl postihovat i lichvářské společnosti.

Singerovi končí na konci června druhý šestiletý mandát. Ve funkci guvernéra jej nahradí Jiří Rusnok. Singer zároveň podle svého vyjádření pravděpodobně nepůjde do Rozvojové banky Rady Evropy, kde se ucházel o post viceguvernéra. V úvahu tak podle něj připadá, že by mohl působit v soukromém sektoru. Má rovněž nabídky v době takzvané půlroční karantény přednášet na vysoké škole.

„Já si myslím, že tímto směrem má budoucnost nakonec nepůjde, ale čekám nejprve na oficiální potvrzení vítěze výběrového řízení,“ uvedl. Singer potvrdil na počátku března, že se uchází o místo viceguvernéra Rozvojové banky Rady Evropy (CEB). Kandidaturu na místo ve vedení CEB za Českou republiku navrhlo Singerovi ministerstvo financí. CEB nabízí půjčky státům, a to například na sociální bydlení, modernizace nemocnic nebo rekonstrukce památek, ale i třeba v případě živelních pohrom.

Singerovi skončí na konci června druhý šestiletý mandát. Ve funkci guvernéra jej nahradí Jiří Rusnok. Po skončení mandátu má Singer takzvanou půlroční karanténu, během níž nesmí nastoupit do privátního finančního či bankovního sektoru.

„Nabídky i na ten půlrok přicházejí. Některé nejsou na plný úvazek. Ale nyní mluvit o něčem hotovém po tomto období není zatím možné,“ řekl Singer. V rámci půlroční karantény má pak například možnost učit. „Umím si představit, že něco odučím na VŠE, těch možností na ten půlrok je příliš mnoho. Prostě čekám nyní, jak to vše dopadne, a pak se podle toho rozhodnu,“ dodal.

Při hodnocení svého působení v ČNB Singer uvedl, že za dobu více než 11 let nezažil ze strany vlády žádné politické tlaky k ovlivnění měnové politiky. „V otázce dohledu nad finančním trhem sice byla řada sporů. Ale nic systémového bych asi nenašel,“ uvedl.

Singer (48) před působením v ČNB pracoval mimo jiné v Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR a v Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studie UK (CERGE-EI). Byl hlavním ekonomem Expandia Finance, poté ředitelem Investiční společnosti Expandia a ředitelem společnosti Expandia Holding. Pak nastoupil do PricewaterhouseCoopers ČR, kde se specializoval na projekty zlepšující výkonnost podniků, restrukturalizace a transakce s problémovými aktivy.

Byl rovněž členem dozorčí rady či představenstva společností Česká pojišťovna, Expandia Finance, Expandia Banka, Expandia Holding a Chemofond a průmyslových firem Jitona, Vigona a Vlnap. Byl členem redakční rady časopisu Finance a úvěr a Business Central Europe.