Díky vypršení patentů a nástupu účinných náhrad klesly roční náklady na cílenou léčbu střevních zánětů až o polovinu. Zlevnit ji má i první registr pacientů s touto chorobou. U pacientů dokáže moderní cílená léčba navodit dlouhodobé klidové stadium, ti proto mohou zůstat pracovně aktivní a bez závislosti na sociálních dávkách.
Předepisování moderních léčiv ale všem pacientům s vážnými střevními záněty podle výkonného ředitele České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Martina Mátla dlouho bránila jejich vysoká cena. Situace se však od roku 2013 mění spolu s nástupem stejně účinných substitutů, které ale nejsou zatíženy medicínskými patenty.
Třísettisícové roční náklady na tento typ léčby pro jednoho pacienta tak mohou klesnout až na polovinu, díky tomu bylo možné od roku 2013 podobným poměrem navýšit počet pacientů, kterým je předepisována. Stále ji však podstupuje jen přibližně desetina z celkem 40 tisíc pacientů s nespecifikovaným střevním zánětem (Crohnova choroba či ulcerózní kolitida). Podle ČAFF by tento poměr mohl v příštích letech dosáhnout až 40 procent, nových medikamentů by se tak dočkali lidé i s relativně méně závažným průběhem nemoci.
Zefektivnit léčbu má také zřízení prvního registru pacientů se střevními záněty. „Jde o do budoucnosti zcela zásadní věc, díky níž bychom měli získat přehled o klinické praxi. Například v revmatologii funguje registr přes deset let a díky němu je jasně vidět průběh léčby a vývoj vedlejších účinků. Taková data jsou mnohem užitečnější než ta z klinických studií, které probíhají v umělých podmínkách,“ vysvětluje Milan Lukáš, gastroenterolog a předseda České gastroenterologické společnosti, jež registr, funkční od dubna loňského roku, zřizuje.
Lukáš však dodává, že ne všechna centra, kde pacienty s nespecifikovanými střevními záněty léčí, data do registru poskytla. „Zatím v něm figurují dva tisíce pacientů. Jsou to lidé, kterým byla choroba diagnostikována poprvé, rádi bychom doplnili údaje i zpětně,“ dodal Lukáš.
Nejde o první podobnou databázi svého druhu. Snaha získat o počtu pacientů, léčbě a jejích výsledcích jasná data, je v posledních letech častější. Vzorový registr, který poskytuje cenné údaje o efektivitě léčby, má již řadu let onkologie. Oficiálně pod Ústavem zdravotnických informací a statistiky nově od letoška funguje také Národní diabetologický registr.
Léčba pacientů s cukrovkou je totiž stále nákladnější a registr má odhalit slabá místa zdravotnického systému, kvůli kterým vznikají drahé komplikace. Zatím jen na dobrovolné bázi při odborné lékařské společnosti funguje registr pacientů s roztroušenou sklerózou. Stejně je na tom zmíněná gastroenterologická evidence.
Všechny choroby spojuje jejich chronická povaha, v případě střevních zánětů lékaři neznají ani příčinu jejich vzniku. Nejčastěji však propukají mezi 20. a 30. rokem života, což může mít značné dopady nejen na v tomto období teprve se formující pracovní život pacientů. V akutní fázi choroby jsou stiženy například krvácivými průjmy a nechutenstvím. Crohnova choroba na rozdíl od ulcerózní kolitidy postihuje nejen tlusté střevo, ale i další segmenty trávicího traktu, její průběh bývá závažnější a většina pacientů podstoupí za život alespoň jednou operaci.
Moderní tzv. biologická léčba je však dokáže dostat do dlouhodobě klidné fáze díky přesnému zacílení protilátek extrahovaných z myších buněk na konkrétní zánětlivé procesy. S přelomovou léčebnou metodou přišel v šedesátých letech slovenský mikrobiolog a imunolog Jan Vilček, ani ta však zatím neumí pacientům, kteří musejí pravidelně dostávat infuze či injekce, přinést doživotní klid. Po deseti letech totiž metoda až u poloviny pacientů ztrácí účinnost.
