Lex Babiš platí beze změn. Netýká se jen Babiše, rozhodl Ústavní soud | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak vydělat v těžkých časech

Více k tématu

Lex Babiš platí beze změn. Netýká se výhradně jen Babiše, rozhodl Ústavní soud

Pavel Otto

Pavel Otto

Návrhy prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení některých pasáží před třemi lety upraveného zákona o střetu zájmů odmítl Ústavní soud. Nevyhověl tak hlavní námitce, že norma je zacílena na premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše, který ji označuje lex Babiš.

„Kouzelné slovo lex Babiš je v návrzích často skloňováno. Zákon je ale dostatečně obecný, netýká se pouze jedné osoby,“ zdůvodnil rozhodnutí soudce zpravodaj Jan Filip s tím, že předloha limituje tisíce veřejných činitelů.

Dodal, že většina podobných zákonů přijatých v zahraničí vždy souvisela s nějakou konkrétní kauzou, na níž zákonodárce reagoval. „Případně se stalo, že veřejný funkcionář sám odstoupil,“ podotkl.

Hrad reagoval neutrálně. „Pan prezident je rád, že Ústavní soud po dlouhém čekání konečně vynesl verdikt a toto rozhodnutí respektuje. Předseda vlády zákon naplňuje, nic se tedy nemění,“ uvedl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

Komentář Roberta Maleckého: Nabídka, která se odmítá

Podle opozičních politiků se ukázalo, že novela zákona schválená v roce 2017 není lex Babiš, ale obecný zákon. „Ústavní soud postupuje nezávisle. Babiš je ve střetu zájmů, kterého se lze zbavit jen tím, že bude poražen ve volbách,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala.

Europoslanec Stanislav Polčák (STAN) připomněl, že Zeman a poslanci ANO chtěli pomoci Babišovi v jeho sporech s Evropskou komise, která mu vytýká střet zájmů. „Místo toho ale ještě více pomohli EK. Příslovečně se střelili do vlastní nohy,“ napsal na Twitteru.

Pro skupinu Agrofert, kterou Babiš převedl do svěřenských fondů, se nic nemění. Její mluvčí Karel Hanzelka zopakoval, že Babiš vyhověl zákonu. „Z aktuální situace neplyne pro holding žádná nová povinnost,“ podotkl.

Pavel Rychetský: S politickou kulturou to jde z kopce

Z verdiktu soudu plyne, že členové vlády nadále nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Norma zároveň znemožňuje firmám, v nichž mají premiér a ministři nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky.

Návrh prezidenta Zemana z února 2017 označoval kritizovaná ustanovení za nepřiměřená, případně neúčinná. Podle soudem odmítnutého podnětu poslanců ANO měl zákon nepřiměřeně zasahovat do vlastnických práv členů vlády a omezovat jejich právo podnikat během výkonu funkce.

Komentář Petra Peška: Veselé průzkumy volební

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!