Vláda se podle očekávání při projednávání ve Sněmovně postaví proti zúžení okruhu politiků, kteří musejí zveřejňovat majetková přiznání v centrálním registru. Podle tiskového odboru vydala nesouhlasné stanovisko k poslanecké novele, podle níž by se povinnost nevztahovala na komunální politiky, kteří za práci pro obec nepobírají mzdu. Týkala by se tak pouze starostů, místostarostů a radních, kteří jsou pro výkon funkce takzvaně dlouhodobě uvolnění.
Navrhované rozlišování funkcionářů nepokládají vládní legislativci za vhodné. "Tito veřejní činitelé jsou v obou případech osoby s kompetencí rozhodovat o veřejných záležitostech," napsali do předběžného stanoviska kabinetu. Rozsah oznamovací povinnosti i okruhu lidí, jichž se týká, stejně jako snadná dostupnost přiznání patří mezi zásadní opatření k regulaci střetu zájmů, stojí v něm.
Předkladatelé novely v čele s částí poslanců KDU-ČSL tvrdí, že nynější podoba zákona o střetu zájmů přesahuje u neplacených starostů, místostarostů a radních přípustnou míru přiměřenosti ohledně zásahu do jejich práva na soukromí. "Je zřejmé, že neuvolněného funkcionáře, který bere odměnu v mnoha případech v řádu stokorun až tisícikorun, nelze srovnávat s politiky, kteří své funkce vykonávají jako hlavní povolání za odměnu v řádu desítek, respektive stovek tisíc korun," píšou v důvodové zprávě.
O předloze rozhodnou zákonodárci. Pokud by byla přijata, vstoupila by v účinnost 15 dní po zveřejnění ve sbírce.
Registr by měl i nadále zůstat volně přístupný. S návrhem, že by registr neměl být přístupný, neuspěli poslanci Starostů. Předkladatelé normy, kterou bez ohledu na názor vlády posoudí Sněmovna, chtějí, aby se do seznamu lidé mohli dostat na základě individuální žádosti podle stejného režimu, jaký platí pro vedoucí úředníky nebo ředitele státních, krajských či obecních firem. Museli by tak žádat každý půlrok o heslo.
Podle vládních legislativců představují pravidla v dané oblasti "nejvyšší možnou transparentnost vedoucí k minimalizaci korupčních rizik na všech úrovních veřejné správy". Rozsah oznamovací povinnosti i okruhu lidí, jichž se týká, stejně jako snadná dostupnost přiznání patří mezi zásadní opatření k regulaci střetu zájmů, napsali.
Na svém ranním jednání vláda probrala i další body programu. Ústavní soudci by například měli po vzoru zákonodárců přijít o úplnou přestupkovou imunitu.
Novelu připravila senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za Zelené). Cílem novely je podle senátorky to, aby ústavní soudci odpovídali za své přestupky stejně jako kterýkoli jiný občan. Zároveň jim má ale umožnit, aby ústavní soudce obdobně jako poslanec nebo senátor mohl požádat o projednání přestupku v kárném řízení, pokud by měl za to, že mu hrozí nepřiměřený zásah ze strany výkonné moci.
"I v takovém případě mu ale kárný senát Ústavního soudu bude moci uložit správní tresty předvídané příslušným přestupkovým zákonem," uvedla Wagnerová
Vláda dále nepodpořila vynětí sociálních ústavů a ambulancí z EET. Proti předloze se postavila ministerstva financí a zdravotnictví, zatímco ministerstvo práce a sociálních věcí zaujalo neutrální postoj.
Spoluautor předlohy Vladimír Plaček (ČSSD) potřebnost novely zdůvodnil tím, že současný zákon vyjímá z povinnosti evidovat hotovostní tržby jen příspěvkové organizace v sociální oblasti a zdravotnictví, zatímco pro ostatní měla platit od letošního března. Ústavní soud ale tento jarní start další vlny zavádění EET před Vánocemi zrušil a doporučil změny.
Podpory se od vlády dostalo naopak návrhu na omezení daňových výhod některých fondů. Novela se týká některých základních investičních fondů, které podléhají snížené pětiprocentní sazbě daně z příjmů. Autor předlohy Libor Michálek (za Piráty) tvrdí, že zvýhodnění využívají hlavně developerské firmy k daňové optimalizaci a stát tak přichází o stamiliony korun ročně. Zrušení daňového zvýhodnění by podle předlohy mělo platit od 1. ledna 2019.
