Maláčová: Dlouhodobý kurzarbeit by se mohl zavést od ledna | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak uspět v krizi

Maláčová: Dlouhodobý kurzarbeit by se mohl zavést od ledna. Tripartita se na jeho podobě zatím neshodla

Maláčová: Dlouhodobý kurzarbeit by se mohl zavést od ledna. Tripartita se na jeho podobě zatím neshodla
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová
• 
ZDROJ: ČTK / Kateřina Šulová

ČTK, vku

Nová pravidla kurzarbeitu, který by se využíval při případných krizích, epidemiích či přírodních pohromách, by mohla podle plánu začít v Česku platit od ledna příštího roku. Po jednání se zástupci odborů a zaměstnavatelů to uvedla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Na podobě kurzarbeitu zatím podle ní shoda není. Nastavení parametrů by mělo zhruba za tři týdny projednat předsednictvo tripartity.

„Důležité je, že je všeobecná shoda na politické i odborné úrovni, že potřebujeme kurzarbeit,“ řekla Maláčová.

Středečního jednání se účastnili zástupci ministerstva, obou největších odborových centrál, Svazu průmyslu a dopravy, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Hospodářské komory ČR. Podle Maláčové je shoda „na základní filozofii“, odlišné představy jsou o parametrech.

Kurzarbeit představuje zkrácení pracovní doby při nedostatku práce. Zaměstnavatel platí mzdu za odpracovanou dobu. Stát pak pracovníkům výdělek dorovnává za zbývající čas.

Podle Maláčové jsou rozdílné názory třeba na to, co by mělo být spouštěčem kurzarbeitu. Mohl by to být růst nezaměstnanosti o 15 či 20 procent, strukturální problémy v jednotlivých odvětvích či rozhodnutí vlády o plošném zavedení při epidemii a jiných nenadálých událostech či při dlouhodobém poklesu hospodářství.

Stát hledá, komu by ještě pomohl. Ekonomové doporučují podporu začít utlumovat

Shoda není ani na délce a výši podpory. Doba se pohybuje od půl roku do dvou let. Ministryně za „zlatou střední cestu“ považuje 12 měsíců. Částka by se mohla při delším vyplácení postupně snižovat. Pracovníci by se v čase, kdy by pro ně podnik neměl práci, rekvalifikovali. Zatím není jasné, zda by rekvalifikaci zajišťovaly úřady práce, nebo firmy. Jasné nejsou ale ani další parametry. Vyřešit se musí i otázka odvodů.

V týdnu po vládních prázdninách od 17. srpna by parametry mělo projednat předsednictvo tripartity. Mělo by se na podobě shodnout. Ministerstvo by pak podle Maláčové „v řádu dnů“ připravilo návrh paragrafů. Zákon by pak projednala vláda a Sněmovna by ho mohla schvalovat zrychleně. Úprava by měla začít platit od ledna.

Navázala by tak na nynější kurzarbeitový program Antivirus, který zatím pokrývá období od 12. března do konce srpna a který by se mohl do konce roku prodloužit. Požadují to odbory a zaměstnavatelé.

„Do konce roku se počítá s prodloužením (...). Očekávám, že vláda schválí pokračování Antiviru po vládních prázdninách,“ řekla Maláčová. Podle ní je Antivirus „nejvíc funkčním nástrojem vlády“ proti koronavirové krizi.

Pandemický otřes trhu práce dal vydělat advokátům. Tržby jim vzrostly několikanásobně

Program Antivirus zahrnuje tři druhy podpor. Příspěvkem A stát dorovnává 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39 tisíci korun superhrubé mzdy. Příspěvek B pokrývá 60 procent náhrady mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29 tisíc korun superhrubé mzdy. Podpora C představuje odpuštění odvodů za červen až srpen firmám do 50 zaměstnanců, které nesníží mzdy a nepropustí víc než desetinu lidí.

Antivirus má bránit propouštění. Nezaměstnanost v Česku se zatím zvedala velmi mírně. Od března do června se zvýšila ze tří na 3,7 procenta. Podle Maláčové tento měsíc k 28. červenci dosahovala 3,81 procenta. Červencové výsledy zveřejní úřad práce 5. srpna. Na konci pololetí evidoval 269 637 zájemců o zaměstnání, tedy o 44 tisíc víc než na konci března.

Život na dluh budoucích generací nemohl vydržet, říká ekonomka Danuše Nerudová

Autor: ČTK, vku
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!