Rozpočet ministerstva obrany se zvyšuje, armádě přesto v prosinci zůstává stále méně peněz. Předloni na konci roku neutratila 3,5 miliardy korun, loni 2,6 miliardy a letos by měl být výsledek ještě lepší. Právě za vysoké přebytky bylo vedení rezortu dříve kritizováno. Byl to také jeden z argumentů KSČM, která prosadila desetimiliardový škrt v rozpočtu obrany. Premiér Andrej Babiš (ANO) vojsku slíbil, že vláda peníze vrátí.
„Naplánování finančních prostředků na pořízení speciální vojenské techniky je spojeno s velkou mírou nejistoty,“ řekl šéf rezortu Lubomír Metnar (ANO). „Dokud nejsou ukončena výběrová řízení, jsou ve hře ceny i dodací lhůty všech potencionálních dodavatelů. A tyto parametry pro rozhodnutí, kolik ve kterém roce bude čerpáno, nejsou při sestavování rozpočtu přesně známy,“ dodal.
Pro letošní rok připadalo na armádní zakázky 26 miliard korun, což představovalo 35 procent celkového rozpočtu ministerstva. Tyto peníze byly vázány na téměř 2600 smluv. I když Metnar při sestavování návrhu rozpočtu věděl, že nákupčí uzavřou stovky smluv, neznal přesné částky ani dodací lhůty, protože tendry se teprve připravovaly.
„U akvizičních výdajů se při sestavování rozpočtu nelze vyhnout odhadům. A není možné se vyhnout ani vzniku takzvaných nároků z nespotřebovaných výdajů,“ dodal Metnar.
Požadavky na nevyužité peníze vznikají tehdy, pokud úřady a instituce nevyčerpají rozpočty na daný rok a hypotetickou úsporu evidují jako nároky z nespotřebovaných výdajů. Ty však nejsou finančně kryty, a pokud je chce dané ministerstvo uplatnit, musí na ně rezort financí zajistit prostředky. „To může vést ke zvýšení státního dluhu, je to riziko pro státní pokladnu,“ napsal v jednom ze svých závěrů Nejvyšší kontrolní úřad.
Proto vládní a opoziční strany na Metnara i jeho předchůdce tlačily, aby rozpočty co nejvíce využívali. „Byla a nadále to je jedna z priorit. Přestože objem výdajů ministerstva od roku 2015 výrazně roste, míra nedočerpání přidělených zdrojů se zásadně snižuje,“ podotkl Metnar.
Zlepšující se trend potvrdila i šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). „Jsem ráda, že se nesplnily obavy, které jsme na podzim jako členové výboru měli, když jsme viděli, že čerpání je horší než v minulých letech,“ uvedla Černochová s tím, že ještě před několika měsíci mělo ministerstvo utracenu pouze necelou polovinu peněz na investice.
Metnar to přičítal koronakrizi, která zbrzdila řadu investičních projektů. Kolik přesně mu letos zůstane, bude vědět až těsně před Silvestrem.
Zástupci ministerstva, armády, bývalí náčelníci generálního štábu i politici s výjimkou komunistů varovali před škrty v rozpočtu obrany, které za finanční krize na začátku dekády byly pro vojsko devastující. Od té doby se například táhnou problémy se zastaralou ruskou technikou, kterou se jen pozvolna daří nahrazovat moderními zbraňovými systémy. Navíc museli být v letech 2008 až 2014 propuštěni vojáci i civilní zaměstnanci armády.
