Nároky na jazykovou vybavenost úředníků českých ministerstev rychle rostou. A s nimi také investice všech čtrnácti rezortů do jazykových kurzů. Výdaje na lektory pro úředníky loni přesáhly dvanáct milionů korun, v posledních pěti letech vždy rostly a celkem činily téměř 56 milionů. Vyplývá to z odpovědí ministerstev pro deník E15.
Hlavním důvodem rostoucích nákladů je prohlubování spolupráce mezi státy Evropské unie a s tím spojené agendy vyžadující znalost cizích jazyků. „V následujících obdobích očekáváme větší důraz na jazykovou vybavenost zaměstnanců, a to zejména v souvislosti s plánovaným předsednictvím ČR v Radě EU,“ uvádí mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Ročně rezorty investují obvykle vyšší statisíce korun, výjimkou ale nejsou sumy přesahující milionovou hranici. Zdaleka nejvíce platí ministerstvo zemědělství, posledních pět let v průměru 3,5 milionu ročně. Druhou nejvyšší částku, 1,5 milionu ročně, vydává ministerstvo pro místní rozvoj.
Nejčastěji se úředníci učí angličtinu, následuje němčina, na významu rychle nabývá francoužština. „Význam tohoto jazyka může růst v souvislosti s brexitem,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu David Hluštík. Peníze jdou ale i na výuku čínštiny nebo češtiny - tu studují zahraniční zaměstnanci Evropské agentury pro globální navigační satelitní systém GSA, jež sídlí v Praze.
„Jazykovou kvalifikaci je nutné prohlubovat. Jde především o oblasti rozpočtu EU, mezinárodních arbitráží, finančního trhu nebo harmonizovaných daní,“ dodává mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.
Pro část ministerstev je schůdnější průběžně vzdělávat své zaměstnance než získat odborníky z trhu práce. Největší problém má státní správa v oblasti informačních technologií.
„V té oblasti je stát absolutně nekonkurenceschopný. Člověk, který má připravit velký IT projekt, dnes může stát i 250 tisíc korun měsíčně. Státní správa mu kvůli tabulkovým platům nabídne čtvrtinu této částky,“ tvrdí expert na oblast lidských zdrojů Matěj Matolín. „Za tyto peníze pracují spíše lidé, kteří to pro stát dělají jako charitu, chtějí mu pomoci." Odbornými jazykovými schopnostmi vybavení lidé míří spíše do soukromé sféry - nejen k velkým firmám typu Microsoft nebo IBM, ale i k těm menším specializovaným.
Jazykové kurzy pro ministerské úředníky mohou podle Matolína dávat smysl, avšak lidi, kteří doteď nemluvili cizím jazykem, ve špičkové mluvčí nepromění.
