Ministr obrany Lubomír Metnar se dohodl se šéfkou státní pokladny Alenou Schillerovou na zvýšení armádního rozpočtu. Přesto bude země investovat do vojska výrazně méně než například menší Slovensko nebo s Českem srovnatelně velké Maďarsko. V Severoatlantické alianci budeme za černého pasažéra, varuje český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Rezort obrany dostane v příštím roce 92,7 miliardy korun, dohodli se Metnar se Schillerovou (oba ANO). To je o více než pět miliardy vyšší částka než letos a o dvě miliardy navíc, než vláda schválila v červnové verzi státního rozpočtu.
Oba ministři předběžně odsouhlasili i rozpočtový výhled. V roce 2023 má armáda hospodařit se stovkou miliard a v roce 2024 s 109,5 miliardy. Za tři roky tak mají výdaje Česka na obranu dosáhnout 1,57 procenta hrubého domácího produktu, což je méně, než kolik se Praha zavázala na summitu NATO ve Walesu před sedmi lety. Česká republika tehdy slíbila výdaje na úrovni dvou procent HDP. Tomu by však v současnosti odpovídalo dalších třicet miliard nad rozpočtový výhled.
Například podobně velké Maďarsko už pro letošek přikleplo vojsku finanční prostředky odpovídající 1,7 maďarského HDP. Vláda Viktora Orgána zároveň mnohem pružněji nakupuje nové zbraňové systémy než kabinet Andreje Babiše.
„Je to realita,“ řekl k dohodnuté výši rozpočtu ministr Metnar. „Nikdo nepočítal, že přijde pandemie, která bude trvat tak dlouho, a že dojde ke škrtům. Nám to samozřejmě činí problém, vidím to jako problém, ale jako resort jsme se s tím vždycky poprali," dodal.
Podle velvyslance Česka při NATO Jakuba Landovského je Česko stále více viditelné jako spojenec, který pokulhává při plnění velšského závazku. "Pokud s tím nic neuděláme, budeme hodně viditelní jako někdo, kdo se chová jako černý pasažér," uvedl v rozhovoru pro deník E15.
"Letošní rok je rozhodující, protože rozpočet, který se bude odesílat na konci roku spolu s dvouletým rozpočtovým výhledem, se poprvé dotkne oné hranice roku 2024, kdy se bude finálně hodnotit úsilí států dosáhnout výdajů v požadované výši dvou procent HDP," připomněl velvyslanec.
Metnar je přesvědčen, že některé vyzbrojovací projekty se budou muset rozložit v čase, posune se tedy jejich splácení. "Těch strategických investic se to ale nedotkne,“ míní.
Do říjnových voleb, po nichž může ve funkci skončit, přitom Metnar nestihne uzavřít několik let slibovaný kontrakt na bojová vozidla pěchoty za téměř 52 miliard korun. Stále nedokončil ani menší strategické zakázky na nová děla ráže NATO z Francie a protiletadlový systém typu SHORAD z Izraele.
Nejblíže podpisu je posledně jmenovaný projekt, kde se Metnar dohodl s dodavatelskou firmou na slevě. Jeho úřadu se však zatím nedaří nalézt odborníka, který by vypracoval cenový posudek.
Landovský připomněl, že sousední země s modernizací svých armád velice pokročily. "Polsko si nedávno nakoupilo 250 nejmodernějších amerických tanků. Slovensko si loni pořídilo nové stíhačky a skokově se dostalo na dvě procenta HDP. Také Maďarsko kontinuálně rozvíjí své ozbrojené síly a blíží se dvěma procentům," podotkl diplomat.
Metnar poukazuje na alianční hodnocení z minulého roku, podle něhož byla ČR v růstu obranného rozpočtu sedmá nejlepší z třicítky hodnocených zemí. Šéfka státní pokladny Schillerová pak akcentuje růstový trend českých výdajů na armádu.
