Na další tisíce učitelů docházejí peníze. Školné vláda odmítá, na škrtech míst se neshodne

Příští rok vzroste počet nových míst ve státní sféře o osm tisíc, z toho přes šest tisíc budou tvořit pedagogové a nepedagogové.

Příští rok vzroste počet nových míst ve státní sféře o osm tisíc, z toho přes šest tisíc budou tvořit pedagogové a nepedagogové. Zdroj: ČTK / Chaloupka Miroslav

Škola, ilustrační foto
Ministr školství Vladimír Balaš na návštěvě mateřské školy v Moravské Nové Vsi
Ministr financí Zbyněk Stanjura
4
Fotogalerie

Česko je učitelem národů, na tuzemských univerzitách zdarma studují v českojazyčných programech desítky tisíc cizinců i ze západní Evropy. Stát za jejich školné dá ročně miliardy korun. Zpoplatnění studia alespoň této skupiny  by mohlo být kompromisem, když vláda odmítá návrh NERV na školné na univerzitách. Největším problémem stále nákladnější vzdělávací soustavy je rychle rostoucí počet učitelů a také asistentů pedagogů, zejména v regionálním školství. Ministr financí Zbyněk Stanjura navrhuje škrtat, šéf rezortu školství Balaš to odmítá.

Za posledních šest let vzniklo 24 tisíc nových učitelských míst a přes pět tisíc asistenčních pozic. Zároveň se zvyšují platy ve školství. Zadlužené veřejné rozpočty se proto musejí vyrovnávat s výdaji za desítky miliard.

V pořadu Kvartál serveru E15 to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Šéf rezortu školství Vladimír Balaš (STAN) se proti možným úsporám ohradil. Zdůvodňuje to především stoupajícím počtem dětí a studentů ve školách. Podle Balaše jich přibývá přes dvacet tisíc ročně.

Výhrady k tomu, jak systém funguje, má i předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl. Právě rozpočet ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se od roku 2017 vyšplhal z necelých 160 miliard korun na více než 260 miliard. Protože jde o velmi vysoké výdaje, vláda by se školstvím podle Hampla zabývat měla. Úsporné kroky v říjnu představila Národní ekonomická rada vlády.

„Když se v posledních letech zvyšuje počet státních zaměstnanců, převážná většina jsou učitelé, případně policisté a vojáci. Tento trend je neudržitelný,“ řekl Stanjura.

Video placeholde
Česko čekají škrty ve školství, nemůžeme zvyšovat počet učitelů, říká Stanjura v Kvartálu pro E15 • Videohub

Například příští rok vzroste počet nových míst ve státní sféře o osm tisíc, z toho přes šest tisíc budou tvořit pedagogové a nepedagogové. Podobné tempo i strukturu mělo zvyšování počtu pozic za minulého kabinetu Andreje Babiše (ANO).

Kvalita, nebo kvantita v lavicích

Přestože Stanjura souhlasí s tím, že cílem je kvalitní vzdělávání, není podle něj přímá úměra mezi kvantitou pracovníků ve školství a efektivitou systému. „Takhle jednoduše to nefunguje. Kvalitního vzdělávání se dá dosáhnout jinak,“ dodal ministr financí.

Balaš se obává mechanických škrtů. „Věřím, že školství je stále prioritou této vlády a všech koaličních stran. Proto jsem přijal funkci ministra. Bavme se, kde škrtat smysluplně, nemůžeme šetřit bezhlavě – tedy i na školách a dětech. Bez kvalitního vzdělání nemáme dobrou budoucnost,“ uvedl šéf rezortu školství.

Záměr Stanjury kritizuje také místopředseda sněmovního výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a tělovýchovu Viktor Vojtko (STAN). „Mezi tím, kolik vzděláváme dětí a kolik je třeba učitelů, jasná závislost je. A kvalita spočívá  mimo jiné i v počtu dětí ve třídách, který je u nás stále vysoký ve srovnání se zeměmi, jež nám mají být ve školství vzorem,“ míní Vojtko.

Poptávka po učitelích je cyklická

Odborníci však varují před efektem takzvané západky. Přestože kvůli nižší porodnosti zažilo školství v minulosti pokles počtu žáků, na množství vyučujících se to neprojevilo. „Současně se snižovaly vstupní požadavky na studium například na vysokých školách, aby byl obecný nedostatek dětí nahrazen vyšší kvantitou přijímaných studentů, kteří by jinak ke studiu připuštěni nebyli,“ řekl předseda NRR Hampl.

Jakkoli tedy demografická vlna stupňuje požadavky na počty pedagogů a dalších zaměstnanců od nejnižšího po nejvyšší stupeň vzdělávací soustavy, po odeznění babyboomu mohou náklady na školství zůstat stejné. „K opakování tohoto scénáře je dobře našlápnuto. Argumentovat současným nárůstem počtu žáků a studentů je bohužel poněkud nepřesné či manipulativní,“ podotkl Hampl s tím, že kvantita sama o sobě se nerovná kvalitě téměř v žádné lidské činnosti.

Že poptávka po pracovnících ve školství je cyklická, potvrzují i další experti. „Během finanční krize a zvýšené nezaměstnanosti po roce 2008 se o nedostatku učitelů vůbec nemluvilo. Zato po roce 2013, když ekonomika začala zase rychle růst, se na pracovním trhu postupně nedostávalo kvalifikovaných lidí v řadě oborů a profesí, nejen ve školství,“ uvedl šéf Střediska vzdělávací politiky na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy Jan Koucký. Podle něj se stát příliš nezabývá tím, kolik učitelů vlastně potřebuje a kolik jich bude potřebovat v budoucnu.

Na strmě rostoucí počet pedagogů a nepedagogů letos upozornil i Nejvyšší kontrolní úřad. Za posledních šest let stát nabral přes 41 tisíc nových zaměstnanců, z toho 34 tisíc představoval přírůstek v regionálním školství. Celkově zaměstnávají ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace zhruba půl milionu lidí. Z toho je nejvíce učitelů, a to téměř 190 tisíc. Nepedagogických pracovníků ve školství je 70 tisíc.

NERV navrhuje školné na univerzitách

Národní ekonomická rada vlády (NERV) mimo jiné navrhla zavedení školného na univerzitách, což Stanjura označil kvůli vysokým politickým nákladům za slepou cestu. Nabízí se alespoň zpoplatnění studijních programů v češtině pro cizince. Podle dostupných údajů jich tyto programy zdarma studuje přes 40 tisíc a částka hrazená ministerstvem školství už přesahuje dvě miliardy korun ročně. Studium v angličtině přitom stojí desítky tisíc korun za semestr. Nejdražší jsou lékařské obory v anglickém jazyce, kde je školné ještě vyšší.  

Mezi další návrhy NERV patří pravidelný fixní poplatek ve výši pět až deset tisíc korun za rok studia, který by se zvyšoval s každým dalším semestrem překračujícím standardní dobu dosažení vysokoškolského titulu. Česko podle mezinárodních srovnání vykazuje velmi dlouhou průměrnou dobu studia, a tudíž vysoký věk příchodu absolventů univerzit na trh práce. Extrémně vysoká je podle NERV rovněž neúspěšnost vysokoškolských studií.

 

Rozpočet ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (v miliardách korun)

2016                     140,6

2017                     157,5

2018                     187,4

2019                     205,8

2020                     225,8

2021                     239,7

2022                     251,9

2023                     263,9

Pramen MF, zákon o státním rozpočtu na rok 2023