Na zdanění náhrad církvi je víc stížností

Poslanec Vít Rakušan, v pozadí předseda STAN a poslanec Petr Gazdík.

Poslanec Vít Rakušan, v pozadí předseda STAN a poslanec Petr Gazdík. Zdroj: Profimedia.cz

Předsedou hnutí Starostové a nezávislí (STAN) se stal 13.4.2019 Vít Rakušan.
Předsedou hnutí Starostové a nezávislí (STAN) se stal 13.4.2019 Vít Rakušan
Předsedou hnutí Starostové a nezávislí (STAN) se stal 13.4.2019 Vít Rakušan
4
Fotogalerie

Ústavní soud bude řešit nejméně tři stížnosti proti zdanění peněžitých náhrad církvím za nevydaný majetek, které by mělo platit od příštího roku. Zřejmě jedno podání pošlou k soudu poslanci, senátoři oproti očekávání podají hned dvě stížnosti. K avizovanému lidoveckému návrhu přibyl návrh Starostů a nezávislých, kteří se odmítli podepsat pod stížnost z dílny KDU-ČSL.

„Na rozdíl od lidovců se zaměřujeme spíše na spravedlnost náhrad jako takových. Lidovci se zabývají přímo obranou církví,“ řekl předseda STAN Vít Rakušan. Lidovečtí senátoři postup Starostů kritizují, podle nich zbytečně tříští síly. „Zvolili jsme cestu společného návrhu, ten má totiž největší smysl a šanci na úspěch. Jakékoliv další návrhy budou vyřešení celé záležitosti jenom zdržovat,“ řekl šéf lidovců Marek Výborný. Lidovci už sesbírali 38 podpisů od senátorů z řad KDU-ČSL, ODS, SEN 21 a ČSSD.

„Postup STAN nás velmi mrzí. My chceme síly spojovat, ne tříštit,“ dodal Výborný. Rakušan oponuje, že více různých podání může být přínosem. „Ústavní soud se tomu může podrobněji věnovat z různých úhlů pohledu,“ řekl Rakušan s tím, že považuje návrh STAN za jednodušší. „Nejde ale o žádný závod,“ řekl. Starostové mají zatím zajištěných 19 podpisů vlastních senátorů, další budou s návrhem teprve oslovovat. Starostové založili svou argumentaci na porušení legitimního očekávání ze strany církví a nerovnosti smluv. „Byla vytvořena nějaká smlouva, kde je stát účastníkem. Stát využil svých legislativních pravomocí a do smlouvy zasáhl zákonem,“ říká bývalý soudce Ústavního soudu Stanislav Balík, který spolupracoval na návrhu STAN.

„To druhá strana nemůže udělat. Ta smlouva je tedy nerovnovážná,“ dodal. Stejnou argumentaci používají i lidovci, kteří navíc ve svém návrhu upozorňují na fakt, že zdanění restitucí vykazuje znaky nepřípustné retroaktivity. Kromě toho lidovečtí senátoři uvedli, že restituce vycházejí ze zásady humanity a morálky a jsou závazkem demokratického právního státu vůči těm, kterým minulý komunistický režim vzal majetek. To podle nich v minulosti několikrát uznal i Ústavní soud. Ve sněmovně má na starosti ústavní stížnost poslanec Marek Benda (ODS), který však zatím nechtěl přiblížit svou argumentaci. „Počkáme na senátory, aby se obrátili na ústavní soudce jako první,“ řekl.