Naděje zlodějů housek. Benešové vyšla stížnost na vysoké tresty za nouzového stavu | E15.cz

Naděje zlodějů housek. Benešové vyšla stížnost na vysoké tresty za nouzového stavu

Nguyen Thuong Ly

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Za krádež pečiva, salámu či vibrátoru i na několik let do vězení. Bezprecedentně dlouhé nouzové stavy daly loni vzniknout zásadnímu problému v trestním právu. Soudci se drželi zákona doslova a i za činy nesouvisející s pandemií ukládali přísnější tresty než obvykle. Nejvyšší soud ve středu rozhodl na podnět ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) o zrušení dvou takových rozsudků. Šéfka rezortu zvažuje i plošné řešení problému, který se může dotýkat až 1500 lidí.

Soudy podle Benešové oba případy špatně kvalifikovaly. „V mediálně velmi sledovaném případu krádeže pěti kusů pečiva, projednávaném u Nejvyššího soudu, se Senát plně ztotožnil s argumentací ministryně spravedlnosti,“ uvedl mluvčí soudu Petr Tomíček.

Muž vyfasoval za krádež housek původně dva roky vězení, i když mu trest byl posléze zmírněn na 1,5 roku. Nejvyšší soud ve středu trest zcela zrušil a případ vrátil k opětovnému projednání. Muž se už dříve dostal ven na podmínku. Soud podobně rozhodl i ve druhé kauze, kde zrušil část rozsudku.

Přestože Nejvyšší soud už v březnu konstatoval, že za obyčejné krádeže, podvody nebo zpronevěru nesouvisející s pandemií není třeba automaticky udělovat vyšší sazbu, zůstávají stovky lidí, kteří si za krádeže odpykávají několikaleté tresty.

„Problém se týká minimálně 466 zlodějů z jarního nouzového stavu odsouzených do konce roku 2020,“ zjistili právníci Jakub Drápal a Libor Doušek z projektu Legal Data Hub ve své studii. „Celkový počet zahrnující i další trestné činy z podzimního a zimního nouzového stavu se pohybuje pravděpodobně mezi 1000 a 1500,“ odhadují. Neúměrně vysoké tresty pro tyto lidi by podle nich mohly stát zatížit až čtvrtmiliardou korun.

Za normálních okolností je sazba za krádež nejvýše dva roky odnětí svobody, během nouzového stavu se zvyšuje na dva až osm let vězení. Od března se takto přísně trestají jen krádeže předmětů souvisejících se zvládáním pandemie. „Jako příklad je možné jmenovat respirátory, dezinfekční prostředky a podobně,“ řekl Tomíček.

Lidem, kteří byli pravomocně odsouzeni před tímto rozhodnutím, zbývá jediná možnost, a to podat prostřednictvím ministryně Benešové stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu. Zatím tak učinily dvě desítky lidí.

Stížnost nejde podle rezortu spravedlnosti poslat za všechny najednou, ale musí se vztahovat na jednotlivé případy. To může do budoucna nadměrně zatížit soudy, které se budou muset opakovaně věnovat takřka totožným případům. Rezort nyní zkoumá možnosti, jak situaci vyřešit plošně.

„Aktuálně vidíme jako nejvhodnější variantu možnost zpracování metodického stanoviska ministryně k posuzování podnětů k podání stížnosti v předmětných věcech," uvedl mluvčí ministerstva Michal Pleskot. „Stanovisko bude následně využíváno věcně příslušným útvarem ministerstva při posuzování podnětů a zřejmě též zasláno krajským soudům," dodal s tím, že stanovisko by mělo být hotové v řádu týdnů.

Situaci podle Pleskota nelze řešit změnou zákona, který by tím zasáhl do nezávislosti soudní moci. Navíc by legislativní řešení mohlo přijít pro mnoho lidí pozdě.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video