Národní třída 17. listopadu 1989 večer: místo zlomu | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Národní třída 17. listopadu 1989 večer: místo zlomu

Hana Rojková

Komunistické režimy v okolních zemích padaly. Češi a Slováci na zlomový okamžik ještě čekali. Nastal v listopadu.

Obraz nelže, ale atmosféra se nedá popsat. Tak vzpomíná Pavel Žáček na listopadové dny roku 1989. Tehdy patřil mezi představitele studentského hnutí, donedávna byl ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

„Vyprávět to a zažít to, jsou dva od sebe oddělené světy,“ říká Žáček, který jako student dění v ulicích Prahy dokumentoval. Ze svých fotografií vytvořil bohatou soukromou sbírku a staly se i součástí archivu ÚSTR.

Společnost ve změnu režimu věřila, mnozí ale doufat přestávali. „Ve všech socialistických zemích v Evropě padala jedna socialistická vláda za druhou, jen u nás se nic nedělo,“ říká Lenka Svobodová ze Smíchova. Po 17. listopadu 1989 ale údajně ještě dlouho nevěřila, že se vládci vzdají bez boje.

ON-LINE: Češi slaví 30. výročí sametové revoluce. Národní třídou prošlo 40 tisíc lidí, odhaduje policie

Studenti v čele

Pád režimu odstartovala studentská manifestace u příležitosti 50. výročí nacistického zásahu proti vysokoškolákům. Průvod se nezastavil na Vyšehradě, jak organizátoři plánovali, ale spontánně pokračoval směrem do centra Prahy. Na Národní třídě je brutálně zastavil pohotovostní oddíl Veřejné bezpečnosti.

Pocit neoprávněného násilí dodal obyvatelům odvahy. „Studenti byli vždy ve zlomových okamžicích hybnou silou. Důležité bylo, že jejich demonstrace byla brutálně potlačená, to aktivizovalo i ostatní,“ míní historik Jiří Suk. Začala revoluce, která později získala přízvisko sametová.

30 vteřin svobody

Na Instagramu @e15news jsme pro naše čtenáře připravili projekt 30 vteřin svobody. Oslovili jsme několik herců, zpěváků a podnikatelů pod 30 let a zeptali se jich, co pro ně znamená svoboda. Na odpovědi dostali 30 vteřin. Videa najdete v uložených instastories na našem Instagramu pod "hashtagem" #30. Videa budou přibývat až do neděle.

O víkendu mezi lidi pronikla zpráva, že Veřejná bezpečnost proti studentům použila obrněné transportéry a surově je ztloukla. Do Prahy přijel spisovatel a dramatik Václav Havel.

V jeho bytě se hned v neděli 19. listopadu odpoledne sešli představitelé opozičních sdružení a dohodli se na založení Občanského fóra. „Havel byl přirozená autorita, náš přední představitel opozice už po svém zatčení v lednu 89,“ říká o pozdějším prvním porevolučním prezidentovi Suk.

Komentář Petra Peška: Letná a ucpaný systém

Mezitím demonstrovaly na Václavském náměstí tisíce lidí. Chtěli vyjádřit nesouhlas se stavem země a seznámit se s názory opozice. „Každý den jsem šla z práce rovnou na náměstí. Byla tam úžasná, nepopsatelná atmosféra plná očekávání,“ vzpomíná třiapadesátiletá Eva Divá.

Havel na hrad

V úterý 21. listopadu před shromážděné poprvé vystoupil Václav Havel, který dvousettisícovému davu představil cíle Občanského fóra. Následující dny se na náměstí scházel obdobný počet lidí, kteří cinkali klíči a požadovali svobodné volby.

Dohánění Západu ztratilo grády, ekonomická propast mezi Českem a Rakouskem zůstává hluboká

K protestujícím se připojili i dělníci, zejména z pražského podniku ČKD, kteří se poprvé zúčastnili demonstrací, a slíbili, že se 27. listopadu připojí ke generální stávce.

„K mobilizaci podobného rozsahu dojde jednou za dlouhou dobu, když je opravdu nějaká vyhrocená, krajní situace,“ tvrdí Suk. Podle něj byly listopadové události roku 1989 největší mobilizací Československa ve dvacátém století.

Přímý přenos z Letné

To, že jsou Češi a Slováci jednotní, prokázaly obří demonstrace na Letné. Zúčastnilo se jich nejméně osm set tisíc lidí. Podle některých odhadů bylo na Letenské pláni milion demonstrujících. Další miliony lidí sledovaly letenské manifestace v přímém televizním přenosu.

Právě díky televizním přenosům se lidé v celé zemi dozvěděli o chystané generální stávce. „Po čtyřiceti letech totalitní vlády začali doposud manipulovaní občané svobodně myslet a jednat. Zítra projevíme svou touhu po demokracii, svobodě a míru manifestační generální stávkou. Nechceme bořit hospodářství. Naopak, chceme, aby fungovalo lépe,“ sdělil 26. listopadu na Letné Václav Havel.

Glosa Petra Peška: Komunisté a jejich Listopad

Slova hlavního představitele Občanského fóra vyslyšela většina obyvatel Československa. Podle někdejšího Ústavu pro výzkum veřejného mínění přestala v poledne 27. listopadu pracovat polovina obyvatel, čtvrtina se připojila manifestačně a zhruba desetině vedení podniku stávkovat zakázalo.

Naštvaní byli všichni

Tehdejším představitelům československého režimu došlo, že je situace neudržitelná. Vedení komunistické strany i vládní představitelé proto přistoupili na jednání s opozicí v čele s Havlem. „Dvacet let tu nedošlo k žádné změně. Zaostávali jsme za Západem. Lidé chtěli cestovat, mít zboží v obchodech, svobodu slova. Jak říká sociolog Ivo Možný, všichni už z toho byli naštvaní. I řadoví komunisté,“ říká o pádu totalitního režimu Suk.

Autor: Hana Rojková
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!