Návrhy odborů jsou příliš radikální, říká makroekonomický analytik České spořitelny Michal Skořepa. Zvyšování mezd je podle něj potřebné, požadavky odborářů ale podle něj v konečném důsledku mohou ohrozit konkurenceschopnost české ekonomiky.
Odbory chtějí zvýšení minimální mzdy na 13 700 korun a zkrácení pracovního týdne na 37,5 hodiny. Považujete jejich požadavky za opodstatněné?
Stav trhu práce jasně ukazuje, že další výrazné zvyšování mezd nebo případně zkracování pracovní doby bez snížení mzdy je na místě, ale jde samozřejmě o vhodnou míru těchto opatření. Zvýšení minimální mzdy o 1500 korun je z pohledu posledních let hodně razantní, zejména pokud odbory mají v úmyslu navrhovat zvyšování minimální mzdy i v dalších letech.
Návrh zkrátit zákonnou týdenní pracovní dobu o 2,5 hodiny bez snížení mzdy odpovídá zvýšení hodinové mzdy zhruba o 11 procent, samozřejmě s výjimkou těch firem a institucí, které mají zkrácení pracovní doby zakotveno v kolektivních smlouvách už dnes.
Je to pro ekonomiku únosné?
Kombinace obou odborářských návrhů je podle mého soudu příliš radikálním řešením napětí na trhu práce a vytváří riziko, že z nynější zbytečně levné a přehnaně konkurenceschopné ekonomiky se Česko stane ekonomikou příliš drahou a příliš nekonkurenceschopnou.
Já osobně bych za lepší pro nejbližších několik let pokládal každoroční zvyšování minimální mzdy jen zhruba o tisícovku. Stanovení pracovní doby bych pak ponechal na vyjednávání zaměstnavatelů a zaměstnanců s ohledem na podmínky v konkrétním oboru nebo firmě.
Někteří analytici tvrdí, že růst mezd překonal růst produktivity. Souhlasíte?
Srovnání růstu mezd a produktivity je z různých důvodů jen velmi hrubým vodítkem. V současné době se jako spolehlivější ukazatel potřeby dalšího zvyšování mezd jeví supernízká nezaměstnanost. Dokud firmy hladovějí po pracovní síle, znamená to, že tato pracovní síla pro ně ještě není příliš drahá. Jen bude třeba, aby firmy včas rozpoznaly, že další takto rychlé zvyšování mezd už si nemůžou dovolit.
