Nečas: Žalobci nepředložili důkazy, které by obhájily tak rozsáhlou razii

Někdejší premiér Petr Nečas hovoří s novináři při odchodu z pražské policejní služebny, kde 14. listopadu odmítl vypovídat v kauze bývalé šéfky svého kabinetu a nynější manželky Jany Nečasové (dříve Nagyové).

Někdejší premiér Petr Nečas hovoří s novináři při odchodu z pražské policejní služebny, kde 14. listopadu odmítl vypovídat v kauze bývalé šéfky svého kabinetu a nynější manželky Jany Nečasové (dříve Nagyové). Zdroj: ctk

Policejní zásah na úřadu vlády a na dalších místech, jenž loni vedl k pádu pravicové vlády ODS, TOP 09 a LIDEM, nebyl přiměřený, tvrdí i po roce tehdejší premiér za občanské demokraty Petr Nečas. V prohlášení kritizuje mimo jiné taky podle něho zjevně cílené úniky odposlechů vytržené ze souvislostí. Nečas v takzvané kauze Nagyová čelí trestnímu stíhání.

„Rok trvající dehonestace mé osoby a především mé tehdejší spolupracovnice a pozdější manželky Jany rozhodně neodpovídá důkazní situaci. Každý občan má právo na spravedlivé soudní řízení, kde se teprve zvažuje relevance uváděných důkazů,“ napsal Nečas.

Trestní orgány podle něho dosud nepředložily natolik jednoznačné důkazy o závažné trestné činnosti, které by ospravedlňovaly tak rozsáhlou policejní operaci související s úřadem vlády.

Nečas v poměrně rozsáhlém prohlášení například uvedl, že případ údajného sledování tří lidí včetně jeho bývalé manželky Radky Vojenským zpravodajstvím není líčena pravdivě. „Zákon totiž porušen nebyl,“ napsal. Pokyn ke sledování dala podle podezření někdejší šéfka Nečasova kabinetu, jeho nynější manžela Jana Nečasová, dříve Nagyová.

Dohoda o trafikách nebyla

Bývalý premiér trvá na tom, že rozhodně nemůže být kriminalizováno politické vyjednávání, ač připouští, že veřejnosti může připadat neetické. Jde o případ takzvaných „trafik“ pro tři někdejší poslance ODS Ivana Fuksu, Petra Tluchoře a Marka Šnajdra.

„Žádná dohoda o odstoupení z poslaneckého mandátu za 'trafiky' nikdy uzavřena nebyla,“ uvedl Petr Nečas.

Nejasné zlato

Policisté před rokem zasahovali taky mimo jiné v sídlech Lesů ČR, u podnikatelů Iva Rittiga a Romana Janouška a někdejšího státního zástupce Libora Grygárka. Policie a státní zastupitelství později zveřejnilo v souvislosti s raziemi informace o zabavení 150 kilogramů zlata a značné hotovosti. Nečas uvedl, že podle něho účelové spojování zadržených se s tím neprokázalo.

„Dodnes není zřejmé, zda zabavené zlato a peníze souvisejí s trestnou činností, a nebylo doloženo, že jakkoli souvisí s obviněnými osobami. Naopak byla v této věci podána žaloba na stát o navrácení zabavených věcí a o náhradu škody,“ napsal expremiér.

Vyšetřování a původní prohlášení policie nebo státních zástupců jsou podle něho v rozporu s obsahem obvinění. „Nejsou známy žádné důkazy o trestných činech, kvůli kterým by státu vznikla nějaká škoda,“ dodal.

Lživé informace o dárcích

V prohlášení se Nečas zmínil i o pochybách o nabytí majetků jeho manželky. Jde podle něho zejména o tři byty a vyšetřovatelé prověřují, zda nákup odpovídá příjmům Jany Nečasové. Způsob financování především bankovními hypotékami lze doložit, napsal. Informace, že Nečasová vyžadovala za vyřízení záležitostí dárky, Nečas označil za lživé a nedoložené.

V případu údajného podplacení exposlanců ODS jsou vedle Nečase obviněni, bývalá šéfka vládního kabinetu Jana Nagyová a někdejší Fuksův náměstek Roman Boček. Nagyová s Bočkem podle žalobců společně navedli Nečase k přislíbení úplatku. V další větvi kauzy týkající se sledování dřívější Nečasovy ženy Radky jsou stíháni bývalí šéfové Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník a Milan Kovanda a pracovník tajné služby Jan Pohůnek.

Prohlášení Petra Nečase k ročnímu výročí policejního zásahu na Úřadu vlády
Vzhledem k ročnímu časovému odstupu a pokračujícímu masivnímu úniku informací v trestní věci vedené Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci bych rád upozornil na zásadní nepravdy a nepodložené spekulace, které se průběžně opakují v médiích.
Na úvod chci zopakovat, co jsem uváděl už několik dní po zásahu na Úřadu vlády. V nastalé situaci jsem jednoznačně přijal politickou zodpovědnost a podal demisi. Ještě před policejním zásahem jsem ostatně byl rozhodnut nekandidovat v nadcházejících volbách, a to také proto, že jsem splnil dva základní cíle mnou vedené vlády: konsolidované veřejné finance s deficitem pod třemi procenty hrubého domácího produktu a obnovení ekonomického růstu.
Rozhodně jsem sám kritický k neúspěchu některých kroků koaliční vlády pod mým vedením, a také k mým osobním chybám a selháním.
Vyslovil jsem však už tehdy přesvědčení, že nemusí docházet k prohlubování politické krize a tehdejší koalice může pokračovat ve vládě, protože nadále existovala podpora 101 poslankyň a poslanců. Prezident Miloš Zeman však vycházel z ujištění vrchního státního zástupce Ivo Ištvána, že vyšetřování bude trvat několik týdnů, a přitom ještě očekává další vážná zjištění týkající se mimo jiné dalších členů vlády. To byl hlavní důvod, proč prezident nechtěl jmenovat pravicovou vládu, i pokud by při hlasování v Poslanecké sněmovně vláda Jiřího Rusnoka nezískala důvěru. Nyní se ukazuje, že ani po roce vyšetřování neskončilo. Nejzávažnější veřejnosti předkládané „větve“ vyšetřování jsou stále jen ve fázi prověřování. Avizované nezvratné důkazy o závažné trestné činnosti dosud nejsou k dispozici.
Rozhodně jsem nikdy nezpochybnil a nezpochybňuji princip nezávislého vyšetřování. Za mé vlády ostatně došlo k zásadním změnám ve struktuře policie a státního zastupitelství, které měly posílit jejich nezávislost. Do funkcí byli zároveň jmenováni nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová.
To však neznamená, že se mohu smířit s pokračujícími a zjevně cílenými úniky odposlechů vytržených z kontextu. Rok trvající dehonestace mé osoby a především mé tehdejší spolupracovnice a pozdější manželky Jany rozhodně neodpovídá důkazní situaci. Každý občan má právo na spravedlivé soudní řízení, kde se teprve zvažuje relevance uváděných důkazů.
Cíleně pouštěné informace o údajné trestné činnosti, a to zejména v oblasti úplatků, se nepodařilo prokázat. Vyšetřování a původní prohlášení policie nebo státních zástupců jsou v rozporu s obsahem obvinění. Nejsou známy žádné důkazy o zdrojových trestných činech, díky kterým by státu vznikla nějaká škoda. Speciální policejní útvar ani státní zastupitelství neprokázaly na základě odposlechů a jejich šetření reálný hmotný či jiný prospěch obviněných.
S ročním odstupem je stále jasnější, že bezprecedentní zásah 400 policistů byl vzhledem k současné důkazní situaci zcela nepřiměřený. Dosud se neprokázalo ani účelové spojování zadržených se zabavením značné finanční hotovosti a desítek kilogramů zlata. Celá kauza z tohoto důvodu dostala naprosto výbušný rozměr, který měl ohlas i v zahraničních médiích.
S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem připojuji v příloze tohoto prohlášení stručný souhrn argumentů a reakcí na zprávy, které se v médiích v souvislosti s touto kauzou objevují.
Výběr argumentů Petra Nečase:
- Přiměřenost policejního zásahu
V souvislosti s mimořádnou akcí dne 13. 6. 2013 zasahovalo 400 policistů z ÚOOZ a protidrogové centrály na Úřadu vlády a v desítkách dalších nemovitostí. Obviněno bylo osm lidí. Razie působila svým rozsahem a masivní medializací dojmem, že jsou známy nezvratitelné důkazy o páchání velmi závažné trestné činnosti, čemuž odpovídalo i zabavení velkých obnosů peněz a zlata. Krátce po zásahu byla veřejnost informována, že se jedná o vzájemně propojenou kauzu tří „větví“: údajné zneužití vojenské tajné služby, údajné úplatky v podobě „trafik“ pro exposlance a vyšetřování klientelistických vazeb některých lobbistů a podnikatelů.
Jaká je důkazní situace rok poté? V současné době jsou obviněny tři osoby v kauze údajného uplácení poslanců posty ve státní správě, přičemž dalším třem osobám bylo v té věci zrušeno obvinění Nejvyšším soudem z důvodu jeho nezákonnosti. Dále padla obžaloba čtyř osob ve věci údajného zneužití vojenského zpravodajství, což byl případ uzavřený už na podzim 2013.
V letošním roce byly obviněny další osoby v souvislosti s údajným únikem utajovaných zpráv z BIS v kauze, která probíhá v utajovaném režimu.
Obviněna byla skupina kolem I. Rittiga v nesouvisející kauze údajné legalizace trestné činnosti v DPP (z roku 2008, šetří VSZ Praha). Dále padlo obvinění L. Grygárka kvůli údajnému napomáhání legalizace výnosů z trestné činnosti (z roku 2009) z období před zahájením trestního řízení. Poslední dva případy měly podle vyšetřovatelů proběhnout v době, kdy jsem ještě nepůsobil v pozici předsedy vlády. Nemohou tedy nijak souviset se mnou, ani s manželkou Janou.
Nelze tedy přijmout tezi vyšetřovatelů, že všechny šetřené a velmi medializované kauzy spolu věcně souvisejí, jakkoli je v této právní konstrukci veřejnost neustále utvrzována. Dosud totiž například není znám ani zdrojový trestný čin, na základě kterého ÚOOZ zahájil dne 6. 1. 2012 úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestných činů, kterých se měli dopustit tehdejší náměstek vrchního státního zástupce v Praze JUDr. L. Grygárek, R. Janoušek a T. Hrdlička. L. Grygárek přitom skončil ve své funkci v létě 2012.
S přihlédnutím k těmto faktům lze konstatovat, že rok po těchto událostech dosud nebyly předloženy natolik jednoznačné důkazy o závažné trestné činnosti, které by ospravedlňovaly takto rozsáhlou policejní operaci související s činností Úřadu vlády. Dalo by se očekávat, že akce takového rozsahu, mediálního a politického dopadu bude v několika následujících dnech, maximálně týdnech jednoznačně vysvětlena a obhájena.
To se dosud nestalo. Zato se v médiích celý rok průběžně objevuje řada úniků ze spisu včetně neověřených spekulací, z nichž drtivá většina je stále pouze ve fázi prověřování.
- O věrohodnosti odposlechů třetích osob přitom svědčí mj. zveřejněná informace, která měla navodit dojem, že jsem se já osobně v té době sešel s R. Janouškem, což je zjevná nepravda. Drby třetích osob nelze vydávat za fakta!
- Zveřejňování odposlechů a ochrana soukromí
Vždy jsem považoval nelegální zveřejňování odposlechů či fotografií za nepřijatelný zásah do osobních svobod občana, ať už se týkalo kohokoli. Zvláště tehdy, pokud nenese znaky nezákonného jednání, a jeho cílem je jen dehonestace konkrétních osob.
Proti tomuto nešvaru jsem otevřeně vystupoval. V letech 2011 a 2012 skutečně výrazně poklesly úniky z policejních spisů. Také proto, že jsem trval na tom, aby Generální inspekce bezpečnostních sborů konala. Když v květnu 2012 nezákonně unikly z věznice v Litoměřicích fotografie uvězněného D. Ratha, požadoval jsem vyhledání a potrestání viníků. To se následně stalo a pachatelé z řad vězeňské služby byli odhaleni.
Očekával jsem, že v mém případě dojde k něčemu podobnému. Ostatně zprávy o existenci „lechtivých odposlechů“ pronikly do médií už několik dní po policejním zásahu. Skutečně dlouhodobě dochází v této věci k masivním únikům informací do médií. Například dne 22. 12. 2012 zveřejnil ÚOOZ v České televizi účelově sestříhaný videozáznam ze zatýkání manželky Jany v jejím bytě. Ze 48 hodin, kdy trvalo zadržení a prohlídky, byl zveřejněn výsek v délce přesahující pouhé 4 minuty. Tento krátký úsek zároveň nevyvrátil pochybnosti o přiměřenosti zásahu dvanácti policistů proti jedné osobě. Musím trvat na tom, že byl zcela neadekvátní, a to nejen z hlediska v té době známé trestněprávní roviny. Byly při něm použity nepřiměřené prostředky a metody, včetně nasazení speciálních pout jako pro nejtěžší zločince. Žádný pečlivě sestříhaný videozáznam na této věci nic nezmění.
Vše vyvrcholilo zveřejněním odposlechů soukromé komunikace, která nemá nic společného s trestním řízením. Toto zveřejnění soukromých hovorů dne 23. 5. 2014 v MF DNES považuji za překročení pomyslné hranice narušování osobního soukromí. Podobných případů bylo v minulosti více, ale žádný nezašel v tzv. „veřejném zájmu“ tak daleko.
Z kontextu vytržené citace navíc nemohou v žádném případě podat ucelený obraz o mém rozhodování ve stovkách politických a personálních kroků, které jsem za celé období svého působení v roli předsedy vlády učinil. Vlivů a motivů takového rozhodování bylo vždy podstatně více, a odpovědnost za ně jsem vždy nakonec nesl osobně. Vytváření dojmu, že takový zásadní vliv na předsedu vlády měla jediná osoba, zcela neodpovídá realitě, a muselo by to být doloženo v mnoha dalších analogických případech.
- Pochybnosti o nabytí majetku
V médiích se objevily pochybnosti o nabytí majetku manželky Jany. Jedná se o dva byty v panelových domech a jeden byt v novostavbě. Vyšetřovatelé prověřují, zda jejich nákup odpovídá jejím příjmům. Lze přesvědčivě doložit způsob financování těchto nemovitostí, především cestou bankovních hypoték. Majetkové poměry naprosto odpovídají zdaněným celoživotním příjmům.
Spekulace uváděné ve spisu, že za vyřízení záležitostí ve prospěch jiných osob vyžadovala dárky či jinou formu odměny, jsou lživé a nedoložené. V médiích byly zveřejněny informace o nálezu cenností, které jsou dávány do souvislosti s nezákonným jednáním. Už ale nebylo specifikováno, kolik z nich bylo zakoupeno z vlastních prostředků, a především fakt, že největší počet z nich nepocházel z osobního vlastnictví, ale z pouhých zápůjček.
Pokud se jedná o odposlechy třetích osob o údajném předávání peněz, musely by existovat zdokumentované důkazy, že k nim opravdu došlo. Muselo by být jasně doloženo, že existují převody nebo jiné formy předávání peněz z nezákonné činnosti. Žádné důkazy v tomto směru předloženy nebyly, jedná se o pouhé neověřené a lživé fabulace.

Zdroj: Petr Nečas/ČTK

Jana Havligerová: Výročí pádu vlády a politici

Petr Nečas: Pospíšil měl letět dříve