Nedostatky přiznávám, ale jsem součástí boje před volbami, říká Kartous z inovačního institutu

Bohumil Kartous

Bohumil Kartous Zdroj: E15 Michael Tomeš

Bohumil Kartous
Bohumil Kartous
Bohumil Kartous
4
Fotogalerie

Dva roky vedl Pražský inovační institut (Pii), který měl být vlajkovou lodí podpory inovací v českém hlavním městě. Nyní nicméně po vlně kritiky ze strany pražských politiků Bohumil Kartous odchází. Členové správní i dozorčí rady popisují fungování Pii jako „netransparentní“, vychází přitom z auditů, které nechalo vypracovat vedení magistrátu. „Šlo o vytváření pochybností, které jsou založené na faktické nesprávnosti,“ ohrazuje se proti závěrům kontrol Kartous, který jako ředitel Pii skončí k 30. září. 

Věděl jste dopředu o tom, že radní pro školství Vít Šimral (Piráti) oznámí váš konec ve funkci na výboru zastupitelstva? 

Bohužel mi nikdo nesdělil, že ta informace půjde ven, považoval bych za oboustranně vstřícné, kdybychom se na té komunikaci domluvili. Protože jinak to může vést k tomu, že se rozvinou spekulace o tom, proč odcházím a co se děje v institutu. Což se přesně stalo. Určitá část lidí, kteří jsou vůči mně zaujatí kvůli mým aktivitám v oblasti dezinformací, tak začali rozvíjet různé teorie a jedna taková skupina, Zdravé fórum Tomáše Nielsena, na mě podala trestní oznámení. 

Jaké tedy byly vaše profesní vztahy s radním Šimralem? Pii spadá do jeho gesce. 

S panem Šimralem mám vysoce korektní vztahy. Myslím, že si velmi rozumíme ideově i hodnotově, nicméně se za dva roky, co vedu institut, nepodařilo přesvědčit zbytek vedení města o tom, že je nutné podporovat Pii alespoň na bazální úrovni. Spekulace, které se po oznámení mého konce objevily, vyznívají tak, jako kdybych byl úplně neschopný řídit organizaci, která má plnou podporu a funguje ve standardních podmínkách. To není pravda, Pii nebyl a není ve standardních podmínkách. 

Jaké to jsou podmínky? 

Když jsem nastupoval v roce 2020, byl jsem zvolen komisí, která bylo složena z lidí napříč politickým spektrem. Tehdy jsem přišel do organizace, ve které jsem zjistil, že nemá peníze na můj plat. U organizace, která je založena hlavním městem Prahou, nejde jinak sehnat peníze, než se dohodnout s hlavním městem Prahou. Takže já jsem byl v organizaci jako právoplatně jmenovaný ředitel a ta organizace neměla peníze na můj plat. Já jsem neměl ani kancelář.

Když jsem přišel, tak tam byl jeden projekt, ve kterém bylo osm zaměstnanců, jednalo se o Prague Smart Accelerator. A záhy jsem zjistil, že ten projekt je v dezolátním stavu. Musel jsem změnit manažera projektu i většinu lidí, protože byl obsazen nekompetentním způsobem. Lidé, kteří tam byli, několik měsíců dělali na projektu, který evidentně nebyl několik měsíců realizován. 

Za dva roky jsme narostli z osmi úvazků na 400. To je současný stav. Za ty dva roky a dva měsíce jsme nedostali ani jednu korunu na provoz od města. Od nikoho. V podstatě šťastně nešťastným krokem bylo schválení dotace, ke kterému došlo ve čtvrtek minulého týdne. 

Přidělení dotace bylo podmíněno vaším koncem. Jak si vysvětlujete, že jste se o to dva roky snažil a stane se to až po vašem odchodu? 

Došlo k nešťastnému souběhu toho, že zastupitelstvo mělo schvalovat provozní dotaci těsně před volbami. Už v okamžiku, když jsem přišel, tak jsem cítil, že existuje ze strany magistrátu vůči Pii vysoká averze. Vůbec vůči existenci, nebylo to nic osobního. Bylo evidentní, že je tady velmi velký vokalizovaný nesouhlas s tím, že Praha jako město zakládá zapsané ústavy. Nejsme jediní, je tady Praha kreativní nebo Muzeum 20. století. Vůči této právní formě je v Praze předsudečný odpor. 

Říkáte, že jste se snažil komunikovat se všemi, ale právě způsob komunikace byl jedním z bodů kritiky, který politici ze správní a dozorčí rady často zmiňovali. 

Jsou členové správní a dozorčí rady, kteří se mnou komunikovali velmi intenzivně, včetně pana radního Šimrala, který je zároveň členem dozorčí rady. Správní rada vesměs jevila poměrně značný zájem o dění v Pii. Třeba s Pavlem Smažíkem, který je jediným politicky nezainteresovaným členem, jsme měli několik setkání. 

U pánů Deckera a Stárka jsem nikdy tuto aktivitu neshledal, byť jsem jim to nabízel. Bohužel ani jeden z nich nepatřili k aktivním členům dozorčí rady. Proto neznám jejich motivaci se vyjadřovat neuvěřitelným způsobem o tom, jaký jsem manažer nebo jak jsme dodržovali či nedodržovali pravidla jednotlivých projektů v rámci operačních programů a považuji jejich výroky za nestoudné. 

Myslíte tedy například výrok pana Stárka, který fungování Pii pod vaším vedením přirovnal k „opilým námořníkům”? 

Ano, říkám si, z čeho vychází. Auditní zprávy nemluví o tom, že bychom nedodržovali pravidla, identifikují některé nedostatky, které nezakládají žádné podezření z porušování zákona, nicméně nedostatky tam jsou. Jsou tam ale nedostatky, které advokátní kancelář KroupaHelán, která dělala revizi posudku, posoudila jako nedostatky nízké intenzity, které spočívají v administrativních chybách, ke kterým samozřejmě docházelo. 

V narůstající organizaci, která má dnes 400 úvazků, jsme celý rok 2021 pracovali s jedním člověkem na poloviční úvazek, který dělal mzdové a finanční účetnictví, personalistiku a back office. To jsou čtyři pozice, na které byste při naši velikosti normálně potřeboval tři a půl úvazku. My jsme měli půlúvazek, protože jsme neměli peníze, ze kterých bychom toho člověka platili. 

Ale nic z toho nezakládá podezření z toho, že bychom jednali jako opilí námořníci a nedodržovali pravidla. To bohužel přičítám předvolební kampani. Pan Stárek i pan Decker jsou členy koalice, která vede otevřený spor s Piráty. Je mi to líto a chápu, že pro lokální politiky bez veřejného profilu je velmi svůdné se takovým způsobem projevovat do médií, ale neuvědomují si, že podobným chováním mohou někomu poškodit reputaci. A nejen reputaci mou, ale i kolegů, profesionálních projektových manažerů, kteří do organizace přišli s důvěrou, kterou jsem jim dal, a kteří většinově odvedli a odvádějí skvělou práci. Za což jim patří můj dík.

Zmínil jste audity v souvislosti s tím, že neshledaly porušení zákona. Nicméně ten první ve většině analyzovaných případů zmiňoval, že jste neposkytli ani po urgencích veškeré podklady a nelze tedy s určitostí říct, zda došlo k pochybení, ale že to tak vypadá. Proč jste nedodali potřebné dokumenty, abyste se vyhnuli podezření z něčeho nekalého? 

Předložili jsme dokumenty, které jsme v tom okamžiku považovali za důležité a relevantní. Pak došlo k ještě jedné výzvě a my jsme dodali další dokumenty, ale ta zpráva se už v zásadě nezměnila. Její jazyk na mě působil tak, že se snaží za každou cenu ze sebemenší banality vykřesat jakékoliv podezření, které by zvýšilo pochybnost o tom, co se v Pii děje. Z toho důvodu jsem tu zprávu jako celek kritizoval a zpochybňoval  a požádal jsem vedení města, aby nechalo vypracovat revizní posudek. K tomu došlo, tato zpráva hovoří už úplně jiným jazykem, hovoří o nedostatcích, které tam byly. Ve finále to bylo jedno výběrové řízení, nezveřejněné smlouvy v registru smluv, plus nedostatečné auditní stopa, která byla do značné míry napravena. Revizní posudek probíhal jiným způsobem.

Věnoval se ale pouze závěrům prvního auditu. 

Ano, to bylo důležité, zároveň se ale ptal na konkrétní věci, co mu chybí a to jsme mu postupně dokládali. To, že jsme kvůli personálnímu deficitu neměli z personálního hlediska možnost všechno ukládat tak, jak by mělo, to je pravda. Ale my jsme na to měli jednoho člověka na půlúvazek. Je pochopitelné, že za takové situace všechno nemůže být zálohováno a uchováváno standardním způsobem. To ale pánové z dozorčí a správní rady věděli. 

Říkáte tedy, že ten první audit byl dělaný na objednávku? 

To já nemohu posoudit. 

Tak tedy, že byl zaujatý? 

Zaujatý byl určitě. Nemohu to potvrdit, ale snaha zpochybnit fungování Pii tam byla. Jestli jeden člověk, co pro nás dělá marketingovou značku, je dáván do spojitosti s firmou, která na jiné úrovni spolupracuje v Pii a přitom žádnou spojitost s tou firmou nemá, tak nerozumím tomu, proč to v tom auditu je. Šlo o vytváření pochybností, které jsou založené na faktické nesprávnosti. 

Audity nechalo vypracovat vedení magistrátu. Proč by nechávalo vedení magistrátu vypracovávat audity s cílem, aby fungování Pii očernil? 

To se musíte zeptat pana ředitele magistrátu. Audit zadávala přímo kancelář ředitele. Netuším, proč by to dělali, neptal jsem se pana ředitele. Jen vím, že ta auditorská společnost měla v určitém okamžiku zakázáno se mnou komunikovat. 

Ale tedy tu výtku, že jste nedodali dostatek materiálů, přiznáváte s tím, že jste neměli dostatečné kapacity? 

Ano, já nedostatky přiznávám, jsou to nedostatky nízké intenzity, které by se našly i v řadě jiných organizací. Není to nic výjimečného. Za standardních podmínek bych přiznal, že to je manažerské selhání, pokud bych měl dostatek lidí. Ale nepovažuju za manažerské selhání to, že jsem v naprosto improvizovaných podmínkách dokázal organizaci vést tak dlouho bez provozní podpory. 

Věděl jste, že nemáte dostatečné kapacity a že politiciká podpora je v nedohlednu. Proč jste si tedy na sebe nabírali stále další a další projekty? 

Snažil jsme se na základě příslibu politické podpory Pii rozvíjet, po určitou dobu bylo možné fungovat bez provozních prostředků. Jde to u malých organizací, ale nikoliv u velkých. Když máte činnosti, které musíte paušálním způsobem hradit, jako jsou nájem, právníky, IT, tak to nelze hradit z nepřímých nákladů projektů. To jsem komunikoval vedení města od poloviny loňského roku. 

Po roce jsme skokově narůstali o další projekty. V tom okamžiku jsem jasně říkal, že už nebude nadále možné financovat tuto organizaci z nepřímých nákladů, ale je nutné zajistit provozní dotaci. To jsme radnímu Šimralovi komunikovali od začátku podzimu 2021. Já jsem dostal příslib, že tu dotaci na začátku tohoto roku dostaneme. Ale dotaci Pii na rok 2022 dostane toto září. 

Proč jste tedy zůstával na pozici ředitele, když jste neměl politickou podporu? 

Já jsem necítil, že nemám politickou podporu, mně bylo slíbeno, že podpora přijde. Snažil jsem se být zodpovědný zejména vůči lidem působícím v organizaci. Vůči nim by to bylo krajně nezodpovědné. Proč bych to tedy dělal? Mimochodem, pokud bychom přerušili činnost, hlavnímu městu by jako příjemci dotací na námi realizované projekty vznikla nenahraditelná škoda z nečinnosti. Stejně tak desítkám dalších partnerů do projektů zapojených.

Zmínil jste, že jste součástí politického boje mezi SPOLU a Piráty. Nicméně na té kritice se shodly i další strany, jako Praha sobě nebo ANO. Když se na tom shodne i správní rada, dozorčí rada, přiznáváte ta pochybení? Jde zejména o netransparentní hospodaření.

Nedostatky přiznávám, ale při personálním zabezpečení nebylo možné dělat vše optimálním způsobem. V okamžiku, kdy pan Stárek přišel s návrhem, se kterým následně souhlasila většina dozorčí rady, tak správní rada konstatovala, že to bere na vědomí, ale že v tom okamžiku neuvažuje o tom, že by mě odvolala z pozice ředitele. Poté proběhla jednání se správní radou, kde jsme předložili návrh, jak ty nedostatky vypořádat. U většiny z nich to proběhlo, aniž by tam vznikly nějaké škody. Blížili jsme se k volbám, ukázalo se, že je velmi nepohodlné, když máte na posledním zastupitelstvu před volbami schvalovat dotaci pro organizaci, která je od počátku svého fungování kontroverzní, to se nehodí. 

Tam shledávám jednoznačně potřebu ukázat, že současné vedení města učiní kroky, které by zmírnily kritiku v předvolebním klání. A to byl požadavek na mojí rezignaci. Já jsem s tím požadavkem souhlasil, protože mým cílem bylo, aby Pii dosáhnul na nutné potřebné financování. Já jsem to nerozporoval. A když máte toto vysvětlovat navenek, tak přece nemůžete říct, že odvoláváme ředitele, který za daných podmínek vedl organizaci dobře, ale ta organizace neměla podmínky proto, aby mohla standardně fungovat. Protože v ten moment by to vypadalo, že odvolávají někoho, kdo za to nemůže. 

Řekl jste, že jste ty výtky vypořádali, když jsem ale mluvil s členem správní rady Ivo Denemarkem, tak podle něho k vašemu konci došlo právě z důvodu, že se vám nepodařilo vypořádat všechny připomínky. 

V okamžiku, kdy rozporujete, jak byla provedena výběrová řízení, tak to už zpětně nejde vypořádat, to už nezměním. U jednoho výběrového řízení jsem ani nebyl, to pochybení je na straně kolegů, za které nesu odpovědnost. U druhého rozporuju, že by došlo k pochybení, tam se liší pohledy.