Neprojedou. Vojenskou krizi by česká dopravní síť nezvládla

V létě přes Česko projížděl konvoj amerických vojáků, neobešlo se to bez potíží

V létě přes Česko projížděl konvoj amerických vojáků, neobešlo se to bez potíží Zdroj: ČTK

V létě přes Česko projížděl konvoj amerických vojáků, neobešlo se to bez potíží
Americký konvoj v Česku
Americký konvoj v Česku
V areálu kasáren v Praze-Ruzyni uspořádali 31. března američtí vojáci ukázku vojenské techniky. Americký konvoj je na cestě z cvičení v Pobaltí na základnu v bavorském Vilsecku a Praze má jednodenní přestávku k údržbě vozidel a odpočinku řidičů. Na cestu do Německa vyrazil 1. dubna.
Americký konvoj, jedoucí ze cvičení v Pobaltí na základnu v bavorském Vilsecku, je od neděle 29. března v Česku.
9
Fotogalerie

Přeprava většího počtu vojáků a techniky přes Česko, například při vypuknutí krize v Pobaltí, by nebyla možná. Přiznává to ministerstvo obrany. Důvodem jsou nedokončené páteřní komunikace, přetížená D1 a mnohdy nevyhovující tunely a mosty. O nedostatcích svědčí mimo jiné i problémy s přesuny amerických konvojů v uplynulých měsících.

Plynulost a efektivnost přesunů jednotek nyní řeší Evropská unie. Do zlepšení průjezdnosti, a tedy i obranyschopnosti svého území chce do roku 2025 investovat desítky miliard eur.

„Jedním z hlavních problémů Česka je infrastruktura, která neodpovídá technickým parametrům vojenských prostředků, jako jsou dostatečná výška silničních tunelů nebo nosnost mostů. Problémem je i různý rozchod či nedostatečná nosnost železnic,“ uvedla mluvčí armádního generálního štábu Magdalena Dvořáková. Pro přesuny a manévry vojsk plánuje rezort obrany využívat hlavně silniční síť. „Je nejflexibilnější a umožňuje spojení s pohraničím i evropskými metropolemi,“ dodala.

Hustota běžných silnic je 71,4 km na sto kilometrů čtverečních. Hustota dálnic je však pouze 6,5 km, a to na tisíc kilometrů čtverečních. „Ve vyspělých evropských zemích je to 14 až 55 kilometrů na tisíc kilometrů čtverečních,“ podotkla Dvořáková. V uspokojivém stavu jsou navíc jen dvě třetiny silnic a dálnic.

Z otevřených dat vyplývá, že obrana vynakládá na takzvanou operační přípravu území pouhé jednotky milionů korun. Dostatečné nejsou ani investice rezortu dopravy, byť jde o desítky miliard. Pomoci by mohly prostředky z EU.

„Evropská komise má letos určit transevropské dopravní sítě vhodné pro vojenskou přepravu včetně nezbytné modernizace stávající infrastruktury,“ řekl bezpečnostní analytik František Šulc. I když se podle něj kvalita dopravní sítě v Česku nebo i Polsku zlepšuje, stále je nevyhovující. Celkové investiční výdaje do dopravní infrastruktury (běžné ceny, milionu korun)Celkové investiční výdaje do dopravní infrastruktury (běžné ceny, milionu korun)|E15, ČTK

Cílem komise je vytyčit prioritní projekty včetně odhadu nezbytných investic. Kvůli zjednodušení administrativy se mají změnit i pravidla pro uplatňování DPH například na potraviny nebo ubytování pro spojenecké jednotky přesunující se přes území hostitelského státu. Úřad Vladimíra Kremlíka (ANO) potvrdil, že chystá zajištění spolufinancování konkrétních projektů v rámci CEF neboli Nástroje pro propojování Evropy. V letech 2014 až 2020 je v něm alokováno přes 24 miliard eur, prostředky pro další období se teprve vyčlení. Kolik z toho připadne na Česko, však mluvčí ministerstva Lenka Rezková nesdělila. „Dopravní infrastruktura má charakter duálního využití jak pro civilní, tak i vojenské účely a nelze proto poskytnout výši investičních výdajů na zajišťování obrany,“ konstatovala.

Jak uvedl Bohuslav Pernica z Univerzity Pardubice, nové členské země NATO investice do operační přípravy území podceňují. „Prošli jsme obrovskou demilitarizací. I když je česká armáda desetkrát menší než dřívější ČSLA, infrastrukturu je třeba budovat a udržovat pro přesuny vojsk, která se svou velikostí mohou podobat armádám z dob studené války,“ dodal s tím, že Rusko operační přípravu svého území nepodceňuje. „Svoji schopnost rychlého a masivního přesunu západním zemím pravidelně demonstruje během velkých cvičení,“ připomněl Pernica.

Problematikou se zabývá i výbor pro obranu Poslanecké sněmovny. „Hlavně silniční infrastruktura je nedostatečná, jak dokládají potíže s přesuny amerických konvojů,“ řekla šéfka výboru Jana Černochová (ODS).

Ministerstva obrany a dopravy nyní jednají o tom, aby se na dálnicích budovalo více odstavných pruhů. Zahraniční vojáci by tak měli kde zaparkovat a také přenocovat, případně by tam přes den zajeli, aby nenarušovali civilní provoz.

Mnohem lépe jsou na tom železnice. V EU drží Česko primát v hustotě železniční sítě, která činí 122 kilometrů na tisíc kilometrů čtverečních, celkem ji tedy tvoří 9434 kilometrů.

„I tato alternativa ale musí mít technickou přípravu, protože jen samotné naložení jednotek na vlak vyžaduje nějaký čas a techniku. Takže i v těchto intencích musejí armáda a rezort dopravy přemýšlet,“ poznamenala Černochová.

Jak se plánovalo za minulého režimu

• V době bipolárního rozdělení světa bylo tehdejší Československo poměrně přesně připraveno na přesuny sovětských vojáků a techniky. Tehdy se počítalo hlavně se železnicí.

• Podle Petra Luňáka z Ústavu mezinárodních vztahů měl režim pro tyto účely 11 515 vagonů a dalších 1035 v záloze.

• Největší zátěž měly nést železniční stanice Ostrava, Žilina a Mladá Boleslav.

• Počítalo se i s mobilními mosty pro rychlé překonání řek a s vydáním 109 088 tun automobilového benzinu, nafty, leteckého paliva a olejů.

• Pro zdravotnické zabezpečení Sovětské armády měly nemocnice v ČSSR 17 tisíc lůžek.

• V posádce Havlíčkův Brod se předpokládalo soustředit 40 litrů krve denně.