Ekologicky šetrné produkty se možná dočkají nižšího zdanění. Vláda chce podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) využít prosincového rozhodnutí ministrů financí EU o možnosti zařazení zelených výrobků a služeb do nižší sazby DPH. Kromě lidovců podporují záměr i koaliční Starostové a nezávislí.
„Neuvažujeme pouze v kontextu čtyřletého volebního období, ale díváme se dál,“ uvedl Jurečka. „Proto je naší prioritou péče o životní prostředí. Její podstatnou součástí je zajištění dostatečného množství udržitelné energie pro všechny občany. Podporujeme rozvoj obnovitelných zdrojů energie,“ řekl ministr s tím, že snížení daně na solární panely je logický krok.
„Mezi další možnosti by se určitě dalo zahrnout půjčování knih, rekonstrukce bytů a domů, nízkoemisní vytápění či pokrytí kvalitním internetovým připojením v rámci politiky digitalizace,“ dodal Jurečka.
Země Evropské unie se začátkem prosince dohodly na významném rozšíření seznamu zboží a služeb, které mohou vlády zařadit do snížených daňových sazeb až do pěti procent. Často se ministři shodovali na této potřebě právě u solárních panelů, zeleného vytápění či třeba u elektrických kol. Část věcí a služeb lze dokonce zařadit do supersnížené sazby nula až pět procent, konkrétně třeba základní potraviny, léky, dětské plenky, přepravu osob, ochranné pomůcky či rozvody vody.
Prosincové rozhodnutí je důležité proto, že dříve musely unijní země často složitě vyjednávat výjimky pro sníženou sazbu u zboží, které považovaly za klíčové. Českou republiku v prosinci zastupovala exministryně financí Alena Schillerová (ANO), jež neuspěla se záměrem vyjednat nulové zdanění energií.
„Pro mě osobně má určité zvýhodnění výrobků nebo služeb šetrných k životnímu prostředí velký smysl, ostatně náš daňový systém už takto zvýhodňuje například opravy jízdních kol a obuvi, úpravu oděvů a textilních výrobků či třeba recyklovatelné obaly,“ uvedla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), která podobně jako Jurečka zdůrazňuje, že je třeba se dohodnout s koaličními partnery, a zejména se šéfem státní kasy Zbyňkem Stanjurou (ODS). Ministr, který si dal za úkol šetřit, nicméně nechal dotazy deníku E15 bez odpovědi.
Lidovci mají ale podporu Starostů a nezávislých. „Určitě bych souhlasila s určitou sníženou sazbou na ekologicky šetrné výrobky. Dalším návrhem by mělo být snížení daně na recyklované výrobky,“ domnívá se poslankyně Jana Krutáková (STAN), která je předsedkyní sněmovního výboru pro životní prostředí. Souhlasí s ní stranický kolega Josef Bernard (STAN), předseda rozpočtového výboru. Kromě technologií, jež snižují závislost na fosilních palivech, by vláda podle něj měla podpořit i zdravé potraviny.
„Junk food (potraviny s vysokým obsahem kalorií z cukru a/nebo tuku, s malým množstvím vlákniny, bílkovin, vitaminů, minerálů nebo jiných důležitých forem nutriční hodnoty – pozn. red.) považuji za ohromný problém Evropy a USA,“ zdůrazňuje Bernard. „Nezdravé, průmyslově zpracované potraviny mají na svědomí globální nárůst obezity od sedmdesátých let minulého století. To přináší rozmach civilizačních nemocí, zatížení zdravotnických rozpočtů a destrukci kvality života,“ vyjmenovává poslanec a exhejtman Plzeňského kraje.
Nápad zcela neodmítá ani Schillerová, která ve Sněmovně vede opoziční poslance ANO. „O snížených sazbách u některých výrobků nebo technologií, například tepelných čerpadel, směřujících k větší udržitelnosti budov a snižování spotřeby energií, můžeme diskutovat,“ uvedla bývalá ministryně, podle které by ovšem lidem nejvíce pomohlo osvobození energií od daní.
V Česku jsou nyní tři sazby daně z přidané hodnoty. Do základní 21procentní spadá většina zboží a služeb, první snížená, patnáctiprocentní sazba se uplatňuje u potravin či třeba u hromadné dopravy. Nejnižší, desetiprocentní sazbě podléhají léky, kojenecká výživa, knihy či hudebniny. Nová vláda se nezavázala v programu k významnější změně systému, byť někteří politici hovoří o snížení počtu sazeb.
Po roce 2030 naopak nebudou smět státy EU zvýhodňovat fosilní paliva nebo chemická hnojiva a pesticidy.
