Nouzový stav od pondělí skončí, hlavní odpovědnost za zákazy převezmou hejtmani

Premiér Andrej Babiš (ANO) hovoří 16. prosince 2020 v Praze na schůzi Poslanecké sněmovny, na které budou poslanci schvalovat státní rozpočet na příští rok.

Premiér Andrej Babiš (ANO) hovoří 16. prosince 2020 v Praze na schůzi Poslanecké sněmovny, na které budou poslanci schvalovat státní rozpočet na příští rok. Zdroj: ČTK

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval opozici ve Sněmovně, aby dala vládě dva týdny času na přípravu požadovaných opatření a zákonů, které se týkají epidemiologické situace nebo ekonomiky.
Zleva ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a premiér Andrej Babiš (ANO)
Sněmovna o žádosti vlády o prodloužení stavu nouze: Premiér Babiš a vicepremiér Hamáček (11. 2. 2021)
Jan Hamáček po mimořádném jednání vlády (28. 1. 2021)
5
Fotogalerie

Opozice v Poslanecké sněmovně včetně komunistů odmítla v pořadí šestou žádost menšinové vlády ANO a ČSSD o prodloužení nouzového stavu o dalších třicet dnů. Některé nejtvrdší koronavirové zákazy tak už od příštího pondělí zřejmě skončí. Místo krizového zákona se země začne řídit normou o veřejném zdraví, která dává pravomoci v boji s nemocí COVID-19 krajům. Hejtman Pardubicka chce požádat o vyhlášení nového stavu nouze.

Například v Německu mají na starosti protiepidemická opatření spolkové země, které lze částečně přirovnat k českým krajům. Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) však varovali, že v Česku tento model nebude funkční. Míní, že bez pomoci z centra si regiony neporadí.

„Bylo by to poprvé od začátku pandemie, kdy by plnou odpovědnost převzali hejtmani. Pokud to nastane, budeme kraje podporovat. Potom ale budou naše možnosti omezené. Není to o Babišovi, který všechno řídí,“ prohlásil před konečným verdiktem poslanců premiér, kterému opozice vytýká, že chce o všem rozhodovat sám.

Hejtmani Středočeského, Karlovarského, Pardubického, Libereckého a Olomouckého kraje a pražský primátor vyhlásí ve svých krajích a v Praze stav nebezpečí, byť je podle nich slabší právní oporou pro krizová opatření než stav nouze. „Je to ale příležitost k posouzení smysluplnosti dosavadních opatření,“ reagovali ve společném stanovisku na jednání sněmovny.

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) posléze řekl, že už zítra hodlá požádat vládu o vyhlášení nového stavu nouze.

Po konci stávajícího nouzového stavu v neděli 14. února nebude možné plně využít pomoci armády a Integrovaného záchranného systému, dodal předseda vlády. Může údajně skončit i celostátní koordinace nemocnic, které jsou podle něj na hraně kolapsu. „Také hasiči by nemohli rozvážet vakcíny. Ze dne na den budou opatření státu nevymahatelná,“ tvrdí Babiš.

Šéf rezortu vnitra Hamáček je přesvědčen, že nouzový stav se do čtrnácti dnů vrátí. „Až hejtmani vyhlásí stav nebezpečí, konstatují tím, že stav je nenormální a měl by pomoci stát. Vláda ale nebude moci například uvolňovat ventilátory nebo lůžka ze státních hmotných rezerv, nebude moci nasadit hasiče na rozvážení vakcín,“ nastínil možná rizika Hamáček. Je přesvědčen, že v horizontu týdne kraje zjistí, že mají plné nemocnice a nemohou povolávat mediky, a požádají vládu o vyhlášení stavu nouze.

„Svolejte sněmovnu a vyhlaste vládě nedůvěru. To je politický souboj. Ale neposílejte vojáky domů uprostřed války,“ vyzval poslance ministr vnitra.

Opoziční politici oponovali, že předpis o ochraně veřejného zdraví dává kabinetu dostatečný manévrovací prostor. „Další opatření by bylo možné přijímat na základě nového pandemického zákona,“ uvedl lídr Pirátů Ivan Bartoš s poukazem na předlohu, jejíž přijetí jeho strana spolu se Starosty a nezávislými spojila s případnou pomocí ANO a sociální demokracii.  

„Navíc dobrovolníky do nemocnic bude možné přijímat dál, ale asi nikoliv za 75 korun na hodinu, které jim byly nabízeny až dosud. Armádní pomoc je stále možná i bez nouzového stavu,“ dodal Bartoš.

Také předseda ODS Petr Fiala soudí, že neustále prodlužovat nouzový stav je už nepřijatelné. „Vláda si zvykla, že sněmovna vždy ustoupí,“ řekl. „Je potřeba se shodnout na otevření škol, efektivní pomoci živnostníkům. Máme šanci to změnit,“ řekl.

Vládu tentokrát nepodržela ani KSČM. Její šéf Vojtěch Filip připomněl, že strana požádala vládu o několik řešení, mimo jiné o návrat žáků do škol a otevření skyareálů a dalších venkovních sportovišť za dodržení epidemických opatření. Kabinet však komunistům nevyhověl.

„Ani jedno z opatření by nemělo negativní dopad na státní rozpočet. Naopak otevření škol by umožnilo rodičům návrat do práce, což by bylo rozpočtově pozitivní,“ uvedl Filip. 

Pozastavil se nad neochotou ministerstva vnitra předložit návrhy změn některých předloh. „Pokud vláda není ochotna plnit své úkoly, tak nezbývá nic jiného než využít jiné právní předpisy, aby byla schopna nalézt pochopení u veřejnosti a také ve vedení krajů,“ doplnil šéf KSČM.

Komunisté vyzvali vládu ke splnění pěti úkolů. Jde o předložení novelizace pandemického plánu či urychlené projednání návrhu zákona o bezpečnosti. Ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) má také projednat s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou možná opatření, aby vojáci mohli zůstat v nemocnicích.